Česká ekonomika letos poroste rychleji, nová prognóza slibuje oživení

Vývoj české ekonomiky v letošním roce nabral pozitivnější směr, než se původně předpokládalo v polovině roku. Podle nejnovějších dat a analýz, které novinářům představila Hospodářská komora, se očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o 2,4 procenta. Tento údaj představuje revizi směrem vzhůru, konkrétně o 0,4 procentního bodu oproti červnové predikci. Tento optimističtější pohled na hospodářský vývoj naznačuje, že se ekonomika začíná odrážet ode dna a nabírá dech, což potvrzují i data o spotřebě a investicích. Ačkoliv v roce 2026 může dojít k mírnému zvolnění tempa, výhled na rok 2027 slibuje nejvýraznější zrychlení za posledních několik let. Spotřeba domácností a růst mezd jako motor ekonomiky Hlavním důvodem pro silnější než očekávaný výkon v letošním roce je podle analýzy Hospodářské komory především změna v chování spotřebitelů. Po období útlumu je klíčovým faktorem obnovená spotřeba domácností. Právě ochota lidí utrácet se stává dominantním tahounem růstu a očekává se, že tuto roli si spotřeba udrží i v následujících letech. K pozitivnímu vývoji přispívá také tvorba zásob, která doplňuje celkovou ekonomickou aktivitu. Zásadním impulzem pro vyšší spotřebu je vývoj na trhu práce a mzdová dynamika. Průměrná nominální mzda by měla letos vzrůst o 6,5 procenta, což je o 0,4 procentního bodu více, než uváděla předchozí prognóza. Tento nominální růst je navíc podpořen příznivějším vývojem spotřebitelských cen. Při očekávané inflaci ve výši 2,5 procenta to znamená, že zaměstnancům reálně stoupnou příjmy. Reálný růst mezd o 3,9 procenta dává domácnostem potřebný prostor pro zvýšení výdajů, což se následně propisuje do celkového růstu HDP. Tento mechanismus je klíčový pro pochopení, proč se ekonomický výhled zlepšil právě v oblasti spotřeby. <!-- DIP popup--> Výhled na rok 2026 a strukturální změny Při pohledu do vzdálenější budoucnosti, konkrétně na rok 2026, prognóza naznačuje mírné zpomalení tempa růstu na 2,3 procenta. Důvodem tohoto drobného zvolnění je skutečnost, že některé faktory, které letos růst výrazně podporují, postupně ztratí na své intenzitě. Očekává se například, že příspěvek spotřeby domácností k růstu HDP klesne na 1,1 bodu. Současně se předpokládá částečné rozpouštění zásob, což se do výsledného čísla růstu promítne mírně negativním příspěvkem. Na druhou stranu by v roce 2026 měla výrazněji nastoupit aktivita podnikové sféry, která by měla částečně kompenzovat zpomalení v jiných oblastech. Očekává se, že se k růstu přidají oživené investice firem. Fixní investice by měly vzrůst o tři procenta. I přes silný dovoz by měl k růstu kladně přispět také čistý export, a to hodnotou 0,1 bodu. Z hlediska trhu práce dojde v roce 2026 rovněž k určitým korekcím. Tempo růstu mezd zpomalí na 5,1 procenta, což při započtení inflace bude znamenat reálný růst mezd o 2,7 procenta. Prognóza také upozorňuje na možný vývoj v oblasti zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti by se mohla přechodně zvýšit na 4,5 %, což představuje nárůst o 0,2 bodu oproti předchozím odhadům. I přes toto přechodné zvýšení však zůstává trh práce v relativně stabilní kondici. Akcelerace v roce 2027 a srovnání institucí Nejoptimističtější část predikce směřuje k roku 2027. Hospodářská komora očekává zrychlení růstu ekonomiky až na 2,7 procenta. Pokud se tato předpověď naplní, znamenalo by to nejvyšší tempo růstu od roku 2022. Na tomto zrychlení se má podílet kombinace několika faktorů. Dominantní vliv si stále zachová spotřeba domácností, ale významně se přidá investiční aktivita firem. Příspěvek fixních investic by mohl dosáhnout hodnoty 0,8 bodu, což signalizuje obnovenou důvěru podniků v budoucí rozvoj. K růstu HDP by měl přispět i čistý export zhruba 0,2 bodu, zatímco změna zásob by měla být z hlediska vlivu na HDP neutrální. Zajímavé je srovnání těchto dat s odhady jiných klíčových institucí, které se v pohledu na budoucnost mírně rozcházejí. Česká národní banka (ČNB) počátkem listopadu svůj výhled zhoršila. Podle centrální banky se HDP letos zvýší o 2,3 procenta a v příštím roce o 2,4 procenta, zatímco ještě v srpnu očekávala pro oba roky růst 2,6 procenta. Naproti tomu Ministerstvo financí svůj odhad letošního růstu zlepšilo na 2,4 procenta (původně 2,1 procenta), čímž se shoduje s aktuální prognózou Hospodářské komory. Pro příští rok je však ministerstvo konzervativnější a očekává růst o 2,2 procenta. Rozdíly v predikcích ukazují na určitou míru nejistoty, nicméně základní trend oživení potvrzují všechny instituce.