Miliardář Elon Musk letos opakovaně postavil humanoidní roboty do samotného středu své dlouhodobé vize. Podle jeho vyjádření mohou právě roboti podobní lidem zásadně změnit globální ekonomiku a stát se hlavním zdrojem hodnoty společnosti Tesla (TSLA), jejíž tržní kapitalizace by se v takovém scénáři mohla vyšplhat až do řádu desítek bilionů dolarů. Přestože Elon Musk tuto budoucnost prezentuje s typickým sebevědomím, realita současného trhu naznačuje, že první skutečně masovou komercializaci humanoidních robotů nemusí odstartovat Spojené státy, ale Čína. Tesla zatím svůj vlajkový humanoidní robot Optimus neprodává a zůstává ve fázi interního vývoje a testování. Oproti tomu řada čínských společností plánuje již v roce 2026 zahájit výrobu humanoidních robotů ve větším měřítku. Peking totiž robotiku, a zejména tzv. „ztělesněnou umělou inteligenci“, postavil do centra svých strategických plánů pro příští dekádu. Podle Andrease Brauchleho, partnera poradenské společnosti Horváth, má Čína v této fázi jasný náskok. „Čína v současnosti vede před Spojenými státy v rané komercializaci humanoidních robotů,“ uvedl Brauchle. Zatímco dlouhodobě mohou oba trhy dosáhnout podobné velikosti, Čína podle něj roste v počáteční fázi mnohem rychleji. Humanoidní roboti jsou koncipováni tak, aby se svým tvarem i pohybem co nejvíce podobali lidem. Kombinují pokročilé algoritmy umělé inteligence se složitým hardwarem, především senzory, pohony a polovodiči. Jejich potenciální využití sahá od továren a logistických center přes zdravotnictví a pohostinství až po domácnosti. Právě tato univerzálnost z nich dělá jeden z nejambicióznějších technologických projektů současnosti. Čína dělá z robotiky národní prioritu V posledních letech Čína systematicky posiluje svou pozici v robotice jako klíčové součásti technologické strategie. Tento směr byl potvrzen i v návrhu „15. pětiletého plánu“, který byl projednáván na podzim nejvyšším vedením země včetně prezidenta Si Ťin-pchinga. Dokument výslovně zmiňuje „ztělesněnou umělou inteligenci“, tedy AI integrovanou přímo do fyzických zařízení, jako jsou roboti nebo autonomní vozidla. Pro Čínu mají humanoidní roboti několik strategických výhod. Zaprvé mohou pomoci řešit narůstající problémy s pracovní silou. Porodnost v zemi dlouhodobě klesá, populace rychle stárne a počet lidí v produktivním věku se snižuje. Roboti jsou proto vnímáni jako nástroj, který může zmírnit tlak na pracovní trh a udržet konkurenceschopnost průmyslu. Zadruhé jde o součást širšího technologického soupeření se Spojenými státy. Robotika, jako praktická aplikace umělé inteligence, se může stát dalším bojištěm po polovodičích, elektromobilech nebo cloudu. Washington si tento vývoj uvědomuje – podle serveru Politico se americký ministr obchodu setkal s vedením robotických společností, aby urychlil rozvoj odvětví, a USA zvažují vydání výkonného nařízení zaměřeného právě na robotiku. Klíčoví hráči čínského trhu Analytici RBC Capital Markets považují Čínu za potenciálně nejdůležitější trh pro humanoidní roboty. Do roku 2050 by podle jejich odhadů mohl globální trh dosáhnout hodnoty 9 bilionů dolarů, přičemž více než 60 % by připadlo právě na Čínu. Mezi nejviditelnější hráče patří společnost Unitree, která se připravuje na IPO s možným oceněním kolem 7 miliard dolarů. Firma letos představila humanoidní model H2, který zaujal veřejnost mimo jiné tanečními ukázkami. Dalším významným výrobcem je UBTech Robotics, která dodává humanoidy jak pro průmyslové prostředí, tak pro komerční využití. Její model Walker S2 je schopen samostatně vyměnit baterii, což umožňuje nepřetržitý provoz. UBTech je již kótována na hongkongské burze a nedávno získala zhruba 400 milionů dolarů na financování expanze. Plánuje letos dodat 500 průmyslových robotů a v roce 2026 zvýšit produkci humanoidů na 5 000 kusů, následně až na 10 000 kusů v roce 2027. Další společnost AgiBot oznámila, že její výrobní linka již vyprodukovala 5 000 humanoidních robotů. Do hry vstupují i výrobci elektromobilů. Čínská společnost Xpeng (XPEV)nedávno představila druhou generaci humanoidního robota Iron a plánuje zahájit sériovou výrobu již příští rok. Celkově dnes v Číně působí více než 150 firem zaměřených na humanoidní robotiku. Proč má Čína výhodu Hlavní předností Číny je její výrobní ekosystém. Rozsáhlé dodavatelské řetězce umožňují vyvíjet a vyrábět roboty s výrazně nižšími náklady než v jiných regionech. Podle Ethana Qiho z Counterpoint Research mají čínské firmy výraznou nákladovou výhodu a místní vlády navíc poskytují dotace zaměřené právě na robotiku. UBTech očekává, že výrobní náklady budou každoročně klesat o 20 až 30 %. Spojené státy však mají své silné stránky. Podle Brauchleho a odborníků z McKinsey disponují výhodami v oblasti algoritmů, autonomie a pokročilého vývoje AI. Americké společnosti častěji sází na vertikální integraci, tedy kontrolu hardwaru i softwaru, což může přinést vyšší výkon, bezpečnost a silnější ochranu duševního vlastnictví. Úzká místa a riziko bubliny Čínský robotický boom ale není bez rizik. Jedním z hlavních úzkých míst je závislost na zahraničních čipech, zejména těch od společnosti Nvidia (NVDA). Další výzvy představují regulační překážky, bezpečnost v nepředvídatelném prostředí a technologická složitost napodobení jemných lidských pohybů, například práce rukou a prstů. Zásadní otázkou zůstává cena. Současné pokročilé humanoidní prototypy stojí podle expertů 150 000 až 500 000 dolarů za kus. Aby mohly skutečně konkurovat lidské práci, musí se cena snížit na zhruba 20 000 až 50 000 dolarů. I čínské úřady varují před přehřátím trhu. Národní komise pro rozvoj a reformy upozornila na riziko investiční bubliny, protože mnoho firem nabízí velmi podobné produkty a prezentuje schopnosti, které zatím nejsou plně využitelné v reálném provozu. Historie elektromobilů ukazuje, že rychlý boom může vystřídat bolestivá korekce. Pro investory tak humanoidní roboti představují obrovský dlouhodobý potenciál, ale také značná krátkodobá rizika. Pokud má Muskova vize robotů „všude“ skutečně ožít, je stále pravděpodobnější, že první velký krok tímto směrem udělá právě Čína.