Rostoucí jestřábí tón globálních centrálních bank Investoři v posledních týdnech výrazně přehodnocují své očekávání ohledně vývoje úrokových sazeb v roce 2026. Zatímco ve Spojených státech se nadále počítá s pokračováním cyklu snižování sazeb ze strany Federálního rezervního systému, v eurozóně i dalších významných ekonomikách sílí očekávání opačného směru. Ceny na swapových trzích nyní naznačují, že Evropská centrální banka by mohla své sazby v příštím roce spíše zvýšit než snížit, což představuje výrazný posun oproti předchozímu výhledu. Proti tomu stojí americký Fed, u kterého trh s vysokou mírou jistoty očekává snížení úrokových sazeb na nejbližším zasedání. Nadcházející rok by pak měl přinést minimálně dvě další redukce. Tím se USA mohou stát jednou z mála velkých ekonomik, které budou pokračovat v holubičím módu, zatímco ostatní centrální banky se přikloní k utaženějšímu nastavení. K posunu sentimentu přispívá i Austrálie a Kanada, kde investoři nově očekávají možnost zvýšení sazeb v návaznosti na zlepšující se ekonomické ukazatele. Bank of England je podle tržních projekcí naopak blízko dna svého cyklu snižování a její případný další krok směrem k nižším sazbám by mohl přijít až příští léto. Pooja Kumra z TD Securities tento vývoj označuje za možný „bod obratu“, kdy se jestřábí postoje centrálních bank začnou znovu stávat dominantním tématem. Dopad na dolar a změna tržního sentimentu Růst očekávání v zahraničí kontrastuje s americkou měnovou politikou, což může dále oslabit dolar, který již letos ztratil více než 8 % hodnoty vůči koši hlavních měn. Nižší úrokové sazby v USA snižují atraktivitu dolaru pro investory, zejména pokud jiné ekonomiky začnou sazby zvyšovat. Úrokový diferenciál, který v posledních letech posiloval americkou měnu, by se tak mohl začít zužovat. Důležitým faktorem je i skutečnost, že mnoho velkých ekonomik má v současnosti sazby nižší než USA, což doposud odráželo jejich slabší růst. Nové ekonomické údaje však naznačují, že není nutné sahat k dalšímu uvolňování měnové politiky, a to ani tváří v tvář globální obchodní nejistotě. Podle stratégů se ukázalo, že dopady obchodní války vedené prezidentem Donaldem Trumpem jsou na zahraniční ekonomiky mírnější, než se původně předpokládalo. Swapové trhy nyní pro eurozónu do konce příštího roku předpokládají růst sazeb v průměru o 0,06 procentního bodu. Ještě minulý týden se přitom očekával mírný pokles. Tento prudký obrat ilustruje, jak rychle tržní očekávání reagují na příchozí data. Chcete využít této příležitosti?Reakce centrálních bank a trhů v Evropě a zámoří Tomasz Wieladek, hlavní evropský makroekonomický stratég společnosti T Rowe Price , zdůrazňuje, že centrální banky po celém světě jsou postupně stále více jestřábí. Tento trend potvrdila i členka rady ECB Isabel Schnabel, která uvedla, že je „spíše spokojena“ s tržními očekáváními ohledně růstu sazeb v eurozóně. Takový signál zvyšuje pravděpodobnost, že ECB bude skutečně ochotna zvážit utažení politiky, pokud inflační tlaky přetrvají. Tento posun měl okamžitý dopad na dluhopisové trhy. Výnos německých desetiletých dluhopisů vzrostl o 0,07 procentního bodu na 2,87 %, a podobné pohyby byly zaznamenány i u dalších evropských emisí. V úterý ráno se výnosy lehce stáhly, ale zůstávají zvýšené. Rostoucí výnosy odrážejí, že investoři přecenili očekávání směrem k vyšším úrokovým sazbám, což má dopady na náklady financování evropských vlád. Naopak ve Spojených státech trhy čekají, zda Fed na svém nadcházejícím zasedání potvrdí svůj holubičí přístup. Centrální banka je pod neustálým tlakem prezidenta Trumpa, který dlouhodobě prosazuje snižování nákladů na půjčky. Chris Turner z ING upozorňuje, že pokud Fed zůstane u tohoto směřování, zatímco ostatní ekonomiky své sazby zvýší, půjde o další faktor, který může přispět k oslabení dolaru v roce 2026. V úterý dolar klesl o 0,1 % vůči hlavním měnám.