Debata o tom, zda jsou akciové trhy poháněné umělou inteligencí v bublině, neutichá. Do diskuse nově vstoupil i Ray Dalio, zakladatel a dlouholetý lídr největšího hedgeového fondu na světě – Bridgewater Associates. V rozhovoru pro CNBC se zamyslel nad tím, jak by dnes obchodoval, kdyby stále vedl správu aktiv. A jeho odpovědi naznačují, že současné tržní prostředí považuje za složité, ale zároveň plné příležitostí pro ty, kteří vědí, kde hledat hodnotu. Dalio uvedl, že by určitě hrál i „AI hru“, ale jinak než většina investorů, kteří se zaměřují na hyperscalery – tedy technologické giganty jako Amazon, Microsoft, Google nebo Meta Platforms. Přestože provozují klíčovou infrastrukturu pro vývoj a škálování modelů umělé inteligence, podle Dalia nejsou největšími budoucími vítězi. Zdůraznil, že skutečný dopad bude mít AI především na uživatele, kteří tuto technologii dokážou efektivně nasadit ve svých procesech. Právě společnosti využívající AI k optimalizaci nákladů, zvyšování efektivity a přetváření svých obchodních modelů mohou mít podle Dalia nejlepší růstový potenciál – a přitom často nejsou oceněny tak vysoko jako technologičtí giganti. Tato úvaha zapadá i do nedávných varování institucí, například Evropské centrální banky, která upozornila na výraznou koncentraci zisků v malé skupině firem spojených s AI. ECB zdůraznila, že současné vysoké ceny akcií těchto podniků nemusí plně odrážet rizika a nestabilitu, která může být v systému přítomna. Dalio patří k investorům, kteří se dlouhodobě vyhýbají úzkým sázkám na přeexponované sektory, a i zde opakuje svůj klíčový princip – diverzifikaci. Podle něj je dnes důležitější než kdykoli dříve. Ve svém komentáři se dotkl také otázky peněz a globálních rozpočtových deficitů. Poukázal na to, že svět se potýká s nedostatkem kapitálu vzhledem k rostoucím dluhům vlád a firem. V takovém prostředí je podle něj racionální dávat pozor na přílišné vystavení dluhovým nástrojům. Zároveň však varoval i před tradičními fiat měnami. Jeho obavy pramení z toho, že pokračující tištění peněz a rostoucí deficitní financování mohou dlouhodobě oslabovat jejich hodnotu. Jako alternativu proto doporučil investovat část portfolia do aktiv, která nejsou založena na fiat měně – například do zlata. To letos dosáhlo historických maxim, když kombinace deficitní nabídky, slabšího dolaru a obav z ekonomického zpomalení vedla investory k hledání stabilních úložišť hodnoty. Zlato podle Dalia nepředstavuje pouze zajištění proti inflaci, ale i bezpečný přístav v období nejistoty a vysokých dluhových zátěží. Kromě drahých kovů by investoval také do „alternativních peněz“, což může zahrnovat i další druhy aktiv, která nejsou přímo navázána na měnovou politiku centrálních bank. Konkrétní příklady sice nezmínil, ale jeho dlouhodobé komentáře naznačují, že může mít na mysli některé komodity, energetická aktiva nebo dokonce vybrané digitální měny – vždy však v kontextu opatrné diverzifikace. Velký potenciál vidí také v sektoru elektřiny a energetické infrastruktury. Dalio už léta upozorňuje, že svět stojí před obrovskou transformací energetických systémů, a investice do výroby, distribuce a inovací v oblasti elektřiny mohou být velmi perspektivní. Zvláště nyní, kdy roste energetická náročnost datových center, průmyslu i domácností. V závěru rozhovoru Dalio připomněl tři základní předpoklady dlouhodobě úspěšné země: kvalitní vzdělávání, fungující kapitálové trhy a právní řád, který zaručuje stabilitu a omezuje riziko zásadních konfliktů. Investičně by se podle něj vyplatilo dívat se po „dobrých místech“, tedy po regionech, které mají nižší zadlužení, slibný demografický vývoj a rozvojový potenciál. Jako příklad uvedl Indii, jejíž ekonomika i populace dynamicky roste a představuje stále významnější globální sílu. Dalio tak nabízí investorům jasný návod: v době, kdy trhy mohou být zdánlivě zmatené přemírou optimismu kolem AI a zároveň ohrožené dluhovými riziky, dávají smysl strategie kombinující diverzifikaci, zaměření na skutečné uživatele moderních technologií a investice do aktiv, která poskytují dlouhodobou stabilitu.