Měli byste prodat akcie a dluhopisy a místo toho investovat do karet Pokémon? Přesně tuto otázku nepřímo otevřel známý internetový tvůrce a profesionální wrestler Logan Paul, když v americké televizi propagoval svou sázku na extrémně vzácné sběratelské předměty. Jeho investice ve výši 5,3 milionu dolarů do jediné karty Pokémon znovu rozproudila debatu o tom, zda alternativní aktiva patří do seriózního investičního portfolia, nebo zda jde spíše o formu spekulace blízkou hazardu. Paul se objevil v pořadu „The Big Money Show“ na Fox Business, kde hovořil o své sběratelské vášni a zároveň o investičním potenciálu karet Pokémon. Největší pozornost vzbudila karta Pikachu Illustrator s nejvyšším hodnocením, kterou Paul koupil v roce 2022 právě za zmíněných 5,3 milionu dolarů. Podle něj jde o nejvzácnější a nejcennější kartu Pokémon na světě. V jeho sbírce se nachází i další ikonický kousek, konkrétně Pristine 1999 Base 1st Edition Charizard Holo, což patří k nejvyhledávanějším kartám mezi sběrateli. Během rozhovoru Paul naznačil, že mladší investoři by se neměli bát riskovat a že alternativní investice mohou být pro jejich generaci přitažlivější než tradiční akciový trh. Podle něj „konzervativní“ svět akcií a dluhopisů nemusí každému dávat smysl, zejména pokud existují aktiva, která kombinují potenciální výnos s osobním zájmem a zábavou. Tento pohled však naráží na výraznou skepsi ze strany finančních odborníků. Alternativní investice nejsou žádnou novinkou. Po staletí lidé ukládali hodnotu do zlata, umění, šperků nebo později do kryptoměn. Sběratelské předměty, jako jsou karty Pokémon, jsou jen další kapitolou tohoto vývoje. Otázkou ale zůstává, zda mají v portfoliu stejnou roli jako tradiční aktiva, nebo zda by měly zůstat spíše okrajovou záležitostí. Finanční poradci upozorňují na několik zásadních rozdílů. Na rozdíl od akcií nejsou sběratelské předměty likvidní. Prodat vzácnou kartu může trvat týdny či měsíce a výsledek závisí na náladě trhu i konkrétním kupci. Sběratelské předměty také negenerují žádný průběžný příjem, jako jsou dividendy nebo úroky, a často s sebou nesou dodatečné náklady na skladování, zabezpečení a pojištění. Thomas Van Spankeren ze společnosti Rise Investments, který sám sbírá mince, připouští, že vlastnictví vzácných předmětů může přinášet osobní uspokojení. Z investičního hlediska by však podle něj sběratelské předměty měly tvořit jen velmi malou část portfolia. Zároveň varuje před nákupem aktiv, která jsou zrovna „v módě“. Jako odstrašující příklad uvádí šílenství kolem Beanie Babies z 90. let, kdy ceny prudce rostly, aby se následně zhroutily. Podobně se vyjadřuje i Edward Hadad z newyorské společnosti Financial Asset Management, podle něhož by spekulativní aktiva neměla přesáhnout zhruba 5 % celkového portfolia. Jeho přístup se soustředí především na diverzifikaci prostřednictvím akciových a dluhopisových fondů, které mají dlouhodobě ověřenou výkonnost. Ještě tvrdší postoj zastává Chad Gammon ze společnosti Custom Fit Financial, který sběratelské předměty označuje spíše za hazard než za investování. Zajímavé je, že mezi velmi bohatými investory se sběratelské předměty objevují častěji, než by se mohlo zdát. Studie z roku 2020, kterou vypracovala Credit Suisse ve spolupráci s Deloitte Luxembourg, ukázala, že 44 % osob s velmi vysokým čistým jměním alokovalo 2 až 5 % svého majetku do sběratelských předmětů. Dalších 31 % dokonce investovalo více než 5 %. Podle tehdejšího předsedy Credit Suisse Urse Rohnera mohou sběratelské předměty v určitých případech fungovat jako uchovatel hodnoty. Pokud jde konkrétně o Pokémon karty, čísla vypadají na první pohled impozantně. Podle indexu společnosti Card Ladder dosáhl trh s kartami Pokémon od roku 2004 do letošního srpna kumulativního výnosu přes 3 800 %. Pro srovnání, index S&P 500 za stejné období vzrostl zhruba o 483 %. Taková čísla však mohou být zavádějící, protože odrážejí především vývoj nejvzácnějších kusů, nikoli běžných karet. Stephen Fishler, dlouholetý obchodník se sběratelskými předměty, upozorňuje, že vysoké historické výnosy nejsou zárukou budoucího úspěchu. Podle něj je klíčové hluboké porozumění konkrétní kategorii i jednotlivým předmětům. Stejně jako u akcií mohou být některé sběratelské položky výrazně nadhodnocené, zatímco jiné představují skrytý potenciál. Bez znalostí a trpělivosti se investor snadno spálí. Příběh Logana Paula tak neukazuje univerzální investiční návod, ale spíše extrémní příklad toho, kam až může alternativní investování zajít. Sběratelské předměty mohou mít v portfoliu své místo, ale spíše jako doplněk než jako náhrada tradičních aktiv. Pro většinu investorů zůstává klíčové vzdělání, disciplína a realistická očekávání. Jak říká Fishler, pocit nestačí – a to platí nejen u Pokémonů, ale u všech investic.