Klíčové body
- Měď vystoupala na rekordní hodnoty díky čínské politické podpoře a silné poptávce
- Napětí v dodávkách roste, protože těžba nestačí držet krok s globální poptávkou
- Americké hromadění zásob zvyšuje tlak na ceny kvůli obavám z budoucích cel
Tento průmyslový kov, klíčový pro moderní energetickou transformaci i technologický rozvoj, zaznamenal další skok vzhůru poté, co Čína potvrdila svůj záměr posílit domácí růst a udržet uvolněný přístup k měnové politice. Tyto signály působí jako významný stimul pro trhy s komoditami, protože Peking je dlouhodobě největším světovým spotřebitelem mědi.
Měď v pondělí vystoupala až na 11 771 USD za tunu, čímž překonala předchozí rekordy a potvrdila trend, který se začal formovat už na jaře. Analytici upozorňují, že nové směřování čínské hospodářské politiky může poskytnout trvalou podporu projektům modernizace elektrických sítí, rozvoji energetických úložišť a masivnímu rozšiřování výpočetního výkonu datových center. To vše jsou oblasti, které měď vyžadují ve stále větším množství.

Xu Wanqiu z Cofco Futures k tomu uvedla, že signály z politbyra vyzněly mnohem optimističtěji, než investoři očekávali. Peking totiž nejen potvrdil závazek k „proaktivnímu“ fiskálnímu přístupu, ale také naznačil podporu klíčovým investicím do infrastruktury. V součtu to vytváří prostředí, v němž může měď další měsíce těžit z robustní poptávky.
Růst cen navíc podpořily i obchodní údaje, kde čínský export překonal očekávání a posunul obchodní přebytek země poprvé v historii nad 1 bilion dolarů. Silný exportní výkon zvyšuje důvěru investorů v celkovou kondici čínské ekonomiky, což dále podporuje nákupní apetit na komoditních trzích.
Na straně nabídky však situace zůstává napjatá. Globální produkce mědi se potýká s limity – těžební kapacity rostou pomaleji než hutě, což vytváří strukturální nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. K tomu se přidávají časté výpadky těžby u některých klíčových producentů, které ještě více zhoršují dostupnost suroviny. Problém je podle analytiků dlouhodobý a jeho řešení si vyžádá rozsáhlé investice do nových dolů, které se ale při současných nákladech vyplatí jen při vysokých cenách.
Dalším faktorem, jenž tlačí ceny vzhůru, je zvýšený zájem amerických odběratelů. Trh reaguje na obavy, že americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa může příští rok zavést cla na čínské kovy. To vedlo k hromadění zásob v USA a ke zvýšení prémií na amerických futures, které místy dokonce překonaly londýnské ceny. Tento cenový rozdíl signalizuje napětí v dodavatelských řetězcích a zvýšenou ochotu amerických podniků zabezpečit si materiál dopředu.

BloombergNEF navíc upozorňuje na to, že globální poptávka po mědi by se měla během dalších 25 let zvýšit z dnešních 30 milionů tun na přibližně 50 milionů tun. Takovou expanzi je možné zvládnout pouze s rozsáhlými investicemi, které však zatím nenabírají odpovídající tempo. Citic Securities odhaduje, že v roce 2026 by na trhu mohlo vzniknout až 450 000 tun deficitu rafinované mědi, což je pro trh významná mezera.
Analytici Citic přitom zdůrazňují, že cena mědi musí v příštím roce průměrně přesáhnout 12 000 USD za tunu, aby přilákala dostatečné množství kapitálu do nových těžebních projektů. Bez těchto investic bude nedostatek mědi pokračovat a ceny zůstanou pod tlakem. Měď se v ranním obchodování v Londýně držela na úrovni kolem 11 713 USD za tunu, přičemž další průmyslové kovy následovaly její růst – zinek posílil o 0,8 % a hliník o 0,5 %.
Celkově se tak potvrzuje, že měď stojí na průsečíku geopolitiky, energetického přechodu a technologických inovací. Každý z těchto faktorů může krátkodobě ovlivnit volatilitu trhu, avšak jejich kombinace naznačuje dlouhodobou strukturální podporu cen.


























