Klíčové body
- AI zásadně mění nábor na straně firem i uchazečů
- Automatizace zvyšuje objem žádostí, ale snižuje rozlišovací schopnost
- Lidský prvek náboru se vytrácí a zvyšuje nespokojenost
- Algoritmy mohou zesilovat předsudky a vyvolávají právní spory
Do náboru stále hlouběji proniká umělá inteligence, a to nejen na straně zaměstnavatelů, ale i samotných uchazečů. Automaticky generované motivační dopisy, třídění životopisů pomocí algoritmů nebo dokonce pohovory vedené AI se stávají běžnou součástí procesu. Přestože se tato technologie prezentuje jako nástroj zvyšující efektivitu a objektivitu, dostupná data naznačují, že její masové využívání může vést k opačnému efektu – frustraci, horším výsledkům a nespokojenosti na obou stranách.
Podle průzkumu Společnosti pro řízení lidských zdrojů využila v roce 2025 více než polovina organizací AI při náboru. Zároveň se odhaduje, že přibližně třetina uživatelů nástroje ChatGPT od společnosti OpenAI jej použila jako pomoc při hledání zaměstnání. To ukazuje, že AI se stala standardní součástí hry, nikoli okrajovým experimentem. Otázkou však zůstává, zda tato hra skutečně vede k lepším výsledkům.
AI v rukou uchazečů i firem
Výzkum naznačuje, že širší používání AI v náboru má nečekané dopady. Nedávná studie zjistila, že uchazeči, kteří při přípravě motivačních dopisů používají AI, mají paradoxně nižší šanci na přijetí. Firmy sice obdrží větší množství žádostí, ale jejich schopnost rozlišit kvalitní kandidáty se zhoršuje.
Výzkumnice Anaïs Galdin z Dartmouth, která se spolu s Jessem Silbertom z Princeton podílela na analýze, upozorňuje, že AI může narušovat informační tok mezi uchazeči a firmami. Autoři studie analyzovali desítky tisíc motivačních dopisů z platformy Freelancer.com. Zjistili, že po spuštění ChatGPT v roce 2022 se dopisy prodloužily a formálně zlepšily, ale zaměstnavatelé jim přestali přikládat takovou váhu jako dříve.
Výsledkem bylo, že se snížila míra přijímání nových pracovníků a zároveň klesla i průměrná nástupní mzda. Jinými slovy, když jsou všechny motivační dopisy „dobré“, přestávají plnit svou původní funkci signálu kvality. Firmy pak reagují tím, že hledají jiné způsoby filtrování uchazečů.

Automatizované pohovory a předsudky algoritmů
Jedním z těchto způsobů je automatizace samotných pohovorů. Podle říjnového průzkumu společnosti Greenhouse uvedlo 54 % uchazečů v USA, že absolvovalo pohovor vedený umělou inteligencí. Virtuální pohovory se rozšířily již během pandemie v roce 2020, nyní však AI nejen zprostředkovává komunikaci, ale také klade otázky a vyhodnocuje odpovědi.
Tento posun však vyvolává obavy z možného zesilování předsudků. Výzkumník Djurre Holtrop upozorňuje, že algoritmy mohou kopírovat a dokonce posilovat lidské zaujatosti. Pokud jsou modely trénovány na historických datech, která obsahují systematické nerovnosti, mohou je přenášet do budoucích rozhodnutí.
Daniel Chait, generální ředitel Greenhouse, varuje před vznikem „bludné smyčky“. Uchazeči využívají AI k odesílání stovek žádostí, firmy na to reagují další automatizací a výsledkem je proces, který nevyhovuje ani jedné straně. Podle Chaita se stále častěji ozývá pocit, že nábor je „čím dál horší a nefunkční“.
Regulace, odpor a právní spory
S rostoucím využíváním AI v náboru roste také odpor ze strany odborů, zákonodárců i jednotlivých pracovníků. Prezidentka odborové organizace AFL-CIO Liz Shuler označila používání AI při náboru za nepřijatelné a varovala, že systémy mohou pracovníky připravovat o příležitosti na základě arbitrárních kritérií, jako jsou jména, PSČ nebo dokonce mimika.
Některé americké státy, včetně Kalifornie, Colorada a Illinois, proto přijímají nové zákony, které mají nastavit jasnější pravidla pro používání této technologie. Situaci však komplikuje nedávný výkonný příkaz podepsaný prezidentem Donaldem Trumpem, jenž podle právníků přispívá k nejistotě ohledně budoucí regulace AI.
Právník Samuel Mitchell z Chicaga upozorňuje, že stávající antidiskriminační zákony se vztahují i na nábor prováděný pomocí AI. To potvrzují i první soudní spory. V jednom z nich, podporovaném American Civil Liberties Union, žaluje neslyšící žena společnost HireVue za to, že automatizovaný pohovor nesplňoval zákonné standardy přístupnosti. Firma obvinění odmítá a tvrdí, že její technologie naopak snižuje zaujatost.

Navzdory těmto problémům je zřejmé, že nábor pomocí AI jen tak nezmizí. Pokročilejší analýza životopisů může firmám pomoci objevit kandidáty, kteří by dříve byli přehlédnuti. Zároveň však roste obava, že lidský rozměr náboru se vytrácí. IT projektový manažer Jared Looper popsal svůj pohovor s AI jako „chladný“ a obává se, že lidé, kteří se nedokážou rychle přizpůsobit novým pravidlům, zůstanou pozadu.



























