Klíčové body Humanoidní roboti se technologicky posouvají vpřed, ale plně autonomní nasazení v domácnostech a továrnách je stále otázkou dalších let Největšími překážkami rozšíření jsou spolehlivost, bezpečnost a složitost lidské motoriky, zejména manipulace rukou a odhad síly Současná umělá inteligence nestačí pro samostatné humanoidy a vývoj se posouvá směrem k modelům světa a behaviorálním systémům Trh s humanoidními roboty má dlouhodobě obrovský potenciál, ale jeho růst bude postupný, nákladný a vysoce selektivní Startupy i zavedené firmy slibují jejich nasazení v továrnách i domácnostech a dlouhodobě se hovoří o trhu v hodnotě až 5 bilionů dolarů. Přestože technologický pokrok je zřejmý, plně autonomní humanoidní roboti zůstávají otázkou spíše dalších let než blízké budoucnosti. Důvodem není nedostatek ambicí ani kapitálu, ale samotná složitost problému – vytvořit robota, který by se spolehlivě pohyboval, manipuloval s předměty a fungoval bezpečně po boku lidí.Zavedení humanoidních robotů do reálného provozu naráží na řadu technických překážek. Jak zaznívá z průmyslu, vyrobit dobrého robota je samo o sobě obtížné, natož humanoida schopného samostatného fungování. Problémem je kombinace dynamiky pohybu a vysoké dimenzionality – robot musí v reálném čase koordinovat desítky kloubů, senzorů a výpočetních procesů.Odhady trhu tomu odpovídají. Podle předpovědí Morgan Stanley se do konce tohoto desetiletí v USA prodá méně než jeden milion humanoidních robotů a hranice jednoho milionu prodaných kusů za jediný rok by měla být překročena až po roce 2036. Dlouhodobý potenciál je však výrazný – do roku 2050 by podle stejného zdroje mohl trh přesáhnout hodnotu 5 bilionů dolarů.Vývojáři přitom často zdůrazňují, že většina humanoidních robotů je stále v rané fázi vývoje. Firmy se soustředí na postupné vylepšování technologií a jejich praktické použití. Jedním z hlavních limitů zůstává spolehlivost. Robot, který nedokáže dlouhodobě držet krok s lidskými pracovníky, nemá v továrně ani domácnosti reálné využití.Chcete využít této příležitosti?Humanoidní podoba: výhoda, nebo zbytečné omezení?Otázka, zda by roboti měli napodobovat lidskou podobu, rozděluje odborníky. Někteří upozorňují, že optimalizace robota pro lidský vzhled často vede ke zhoršení výkonu při specializovaných úkolech. Z tohoto pohledu může být efektivnější navrhovat stroje přímo pro konkrétní práci, nikoli se snažit vměstnat je do lidské anatomie.Podobně zaznívá názor, že v průmyslovém prostředí je často účelnější přizpůsobit továrny schopnostem specializovaných robotů než přizpůsobovat roboty prostorům určeným lidem. Jiní naopak argumentují tím, že humanoidní roboti mají smysl právě tam, kde se mají pohybovat v prostředích navržených pro lidi a spolupracovat s nimi bez nutnosti zásadních úprav infrastruktury.Tento příslib „robotů mezi lidmi“ přitáhl kapitál do více než desítky startupů. Zároveň ale otevřel zásadní otázky bezpečnosti. Zabránit pádům, zajistit včasnou detekci lidí nebo domácích zvířat a naučit robota správně odhadovat vlastní sílu patří mezi nejtěžší úkoly celé robotiky. Právě zde se ukazuje, jak tenká je hranice mezi funkčním pomocníkem a potenciálním rizikem.Příkladem napětí v oboru je i soudní spor startupu Figure, který byl obviněn z poškození ocelových dveří nefunkčním robotem. Firma obvinění popřela, případ ale ilustruje, jak citlivé je téma bezpečnosti a spolehlivosti hardwaru.Ruce, umělá inteligence a „problém poslední míle“Jedním z největších technických oříšků je replikace lidské ruky. Lidský hmat, jemná motorika a schopnost manipulovat s rozmanitými předměty jsou extrémně složité na napodobení. Právě zde narazila i společnost Tesla při vývoji humanoida Optimus, jehož výroba by měla začít v příštím roce. Někteří odborníci tento problém označují za „problém poslední míle“, který brzdí celé odvětví. Ne všechny firmy se ale vydávají cestou pětprstých rukou. Společnost Boston Dynamics používá u robota Atlas tříprsté uchopovače s otočným „palcem“, zatímco Agility Robotics se u robota Digit rozhodla ruce zcela vynechat a připevnit nástroje přímo k ramenům. Tyto rozdílné přístupy ukazují, že optimální řešení zatím neexistuje.Vedle hardwaru je klíčovým faktorem také umělá inteligence. Současné velké jazykové modely nejsou podle odborníků schopny humanoidní roboty plně řídit, protože jim chybí prostorové uvažování a porozumění fyzice. Dokážou pracovat s textem, ale neumějí si představit trojrozměrný prostor a manipulovat s objekty. Proto se stále více pozornosti věnuje takzvaným „modelům světa“, které zpracovávají velké množství smyslových dat.Boston Dynamics například vyvíjí pro robota Atlas behaviorální modely zaměřené na konkrétní akce. Trénink často probíhá pomocí teleoperace, tedy dálkového ovládání robotů lidmi. Tento přístup je účinný, ale časově i finančně náročný. Alternativou jsou simulace a syntetická data, která se lépe škálují, ale nemusí vždy přesně odpovídat realitě. První testy v domácnostech a realita trhuNavzdory technickým problémům nikdy nebylo levnější humanoidního robota pořídit. Nejlevnější modely pocházejí převážně z Číny a stojí jen několik tisíc dolarů. Tyto stroje si ale kupují především výzkumníci a nadšenci, nikoli běžní spotřebitelé.Některé americké firmy již naznačily cenové rámce. Tesla plánuje prodávat Optimus v rozmezí 20 000 až 30 000 dolarů. Společnost 1X Technologies nabízí humanoida Neo buď za jednorázovou cenu 20 000 dolarů, nebo formou měsíčního předplatného. Háček spočívá v tom, že robot zatím není plně autonomní a v určitých situacích jej ovládá člověk na dálku.Startup Sunday Robotics plánuje testování humanoidů Memo v amerických domácnostech na konci roku 2026. Náklady na prototypy se dnes pohybují kolem 25 000 dolarů, ale s rozšiřováním výroby by měly klesnout pod 10 000 dolarů. Firma dlouhodobě cílí na cenu mezi 5 000 a 10 000 dolary a přirovnává roboty spíše k luxusním spotřebním elektronikám než k automobilům.Celkový obrázek je tak střízlivější než marketingové sliby. Humanoidní roboti mají obrovský potenciál, ale jejich skutečné rozšíření bude postupné. Nejde o technologii, která by během jednoho či dvou let zásadně změnila domácnosti a továrny. Spíše o dlouhodobý vývoj, v němž se budou krok za krokem řešit otázky spolehlivosti, bezpečnosti, umělé inteligence i ceny. Teprve až se tyto problémy podaří zvládnout, může se vize robotů po boku lidí stát běžnou realitou.