Alena Schillerová očekává nutnost zvýšení schodku rozpočtu
Návrh předchozí vlády označuje za nereálný
Česko vstoupí do rozpočtového provizoria
Připravuje se EET a daňový balíček
Uvedla to v rozhovoru pro Českou televizi. Návrh rozpočtu, který připravila předchozí vláda vedená Petr Fiala (ODS), počítal s deficitem 286 miliard korun, podle Schillerové však tento dokument neodpovídá realitě a není postaven na pravdivých předpokladech.
Nová ministryně financí zároveň zdůraznila, že se při jednáních s jednotlivými resorty snažila jejich požadavky maximálně omezit. Přesto podle ní v některých klíčových oblastech, zejména v dopravě a v resortu práce a sociálních věcí, chybí potřebné finanční prostředky. Konkrétní výši případného navýšení schodku zatím neupřesnila, nicméně už samotná skutečnost, že o zvýšení deficitu otevřeně hovoří, naznačuje, že stávající rozpočtový rámec nebude možné bez úprav dodržet.
<!– DIP popup–>
Rozpočet podle Schillerové není realistický
Schillerová opakovaně uvedla, že návrh rozpočtu připravený předchozím kabinetem není reálný ani pravdivý. Podle jejího vyjádření neodráží skutečné výdajové potřeby státu a vytváří riziko, že by vláda během roku musela improvizovat. Tento argument zapadá do širší kritiky rozpočtové politiky předchozí vlády, která podle současného vedení ministerstva financí podcenila některé mandatorní a kvazimandatorní výdaje.
Do debaty se zapojil i premiér Andrej Babiš (ANO), který po úterním jednání vlády uvedl, že kabinet by měl 19. ledna projednat návrh státního rozpočtu na příští rok. Do té doby však Česká republika vstoupí do rozpočtového provizoria, které automaticky omezuje hospodaření státu. Tento krok je důsledkem toho, že rozpočet nebyl schválen do konce předchozího roku.
Zdroj: Shutterstock
Limity zákona o rozpočtové odpovědnosti
Situaci dále komplikuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, který stanovuje maximální povolený schodek pro příští rok ve výši 237 miliard korun. Už návrh Fialovy vlády tuto hranici překračoval, a to o 49 miliard korun. Toto překročení však bylo možné díky výjimkám ze zákona, které se vztahují na specifické výdaje.
Konkrétně šlo o výdaje na obranu nad úroveň dvou procent HDP a o půjčku na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Tyto položky byly z limitu vyňaty, což umožnilo formálně zachovat soulad se zákonem. Pokud by však nová vláda schodek dále navyšovala, bude muset buď znovu využít výjimky, nebo hledat jiné legislativní řešení.
Rozpočtové provizorium znamená, že stát může každý měsíc čerpat pouze jednu dvanáctinu celkových výdajů předchozího roku. Tento režim omezuje flexibilitu hospodaření a komplikuje financování nových projektů. Česká republika se s provizoriem setkala naposledy v roce 2022, kdy tehdejší vláda Petra Fialy odmítla návrh rozpočtu připravený předchozím kabinetem Andreje Babiše a následně předložila vlastní.
Podle odborníků krátkodobé rozpočtové provizorium nepředstavuje zásadní ekonomický problém. Stát je schopen zajistit základní chod institucí i vyplácení mandatorních výdajů. Rizika se však zvyšují v případě, že by provizorium trvalo delší dobu, tedy několik měsíců. V takovém scénáři by mohlo dojít k omezení investiční aktivity státu, zejména u infrastrukturních projektů, které vyžadují dlouhodobé plánování a plynulé financování.
EET a daňové změny v přípravě
Vedle rozpočtových otázek se Schillerová v České televizi vyjádřila také k dalším plánům ministerstva financí. Uvedla, že by do konce února chtěla mít připravenou legislativní předlohu k zavedení elektronické evidence tržeb (EET) pro všechny kategorie obchodníků, a to od roku 2027. Tento krok by znamenal návrat systému, který byl v minulosti zrušen, ovšem v nové podobě a s časovým odstupem.
Zdroj: Shutterstock
Současně resort financí připravuje daňový balíček, jehož součástí má být snížení daně z přidané hodnoty na nealkoholické nápoje, pokud jsou podávány jako součást stravovacích služeb. Dalším bodem je osvobození spropitného od daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Tyto změny by měly zacílit především na sektor gastronomie a služeb, který dlouhodobě upozorňuje na vysokou administrativní a daňovou zátěž.
Celkově tak vláda stojí před složitým rozpočtovým manévrem. Na jedné straně je snaha reagovat na reálné výdajové potřeby státu, na straně druhé právní limity a tlak na fiskální odpovědnost. Výsledek bude záviset nejen na politických rozhodnutích v následujících týdnech, ale i na tom, jak rychle se podaří schválit nový rozpočet a ukončit provizorní režim hospodaření.
Uvedla to v rozhovoru pro Českou televizi. Návrh rozpočtu, který připravila předchozí vláda vedená Petr Fiala , počítal s deficitem 286 miliard korun, podle Schillerové však tento dokument neodpovídá realitě a není postaven na pravdivých předpokladech.Nová ministryně financí zároveň zdůraznila, že se při jednáních s jednotlivými resorty snažila jejich požadavky maximálně omezit. Přesto podle ní v některých klíčových oblastech, zejména v dopravě a v resortu práce a sociálních věcí, chybí potřebné finanční prostředky. Konkrétní výši případného navýšení schodku zatím neupřesnila, nicméně už samotná skutečnost, že o zvýšení deficitu otevřeně hovoří, naznačuje, že stávající rozpočtový rámec nebude možné bez úprav dodržet.<!– DIP popup–>Rozpočet podle Schillerové není realistickýSchillerová opakovaně uvedla, že návrh rozpočtu připravený předchozím kabinetem není reálný ani pravdivý. Podle jejího vyjádření neodráží skutečné výdajové potřeby státu a vytváří riziko, že by vláda během roku musela improvizovat. Tento argument zapadá do širší kritiky rozpočtové politiky předchozí vlády, která podle současného vedení ministerstva financí podcenila některé mandatorní a kvazimandatorní výdaje.Do debaty se zapojil i premiér Andrej Babiš , který po úterním jednání vlády uvedl, že kabinet by měl 19. ledna projednat návrh státního rozpočtu na příští rok. Do té doby však Česká republika vstoupí do rozpočtového provizoria, které automaticky omezuje hospodaření státu. Tento krok je důsledkem toho, že rozpočet nebyl schválen do konce předchozího roku.Limity zákona o rozpočtové odpovědnostiSituaci dále komplikuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, který stanovuje maximální povolený schodek pro příští rok ve výši 237 miliard korun. Už návrh Fialovy vlády tuto hranici překračoval, a to o 49 miliard korun. Toto překročení však bylo možné díky výjimkám ze zákona, které se vztahují na specifické výdaje.Konkrétně šlo o výdaje na obranu nad úroveň dvou procent HDP a o půjčku na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Tyto položky byly z limitu vyňaty, což umožnilo formálně zachovat soulad se zákonem. Pokud by však nová vláda schodek dále navyšovala, bude muset buď znovu využít výjimky, nebo hledat jiné legislativní řešení.Chcete využít této příležitosti?Rozpočtové provizorium a jeho dopadyRozpočtové provizorium znamená, že stát může každý měsíc čerpat pouze jednu dvanáctinu celkových výdajů předchozího roku. Tento režim omezuje flexibilitu hospodaření a komplikuje financování nových projektů. Česká republika se s provizoriem setkala naposledy v roce 2022, kdy tehdejší vláda Petra Fialy odmítla návrh rozpočtu připravený předchozím kabinetem Andreje Babiše a následně předložila vlastní.Podle odborníků krátkodobé rozpočtové provizorium nepředstavuje zásadní ekonomický problém. Stát je schopen zajistit základní chod institucí i vyplácení mandatorních výdajů. Rizika se však zvyšují v případě, že by provizorium trvalo delší dobu, tedy několik měsíců. V takovém scénáři by mohlo dojít k omezení investiční aktivity státu, zejména u infrastrukturních projektů, které vyžadují dlouhodobé plánování a plynulé financování.EET a daňové změny v přípravěVedle rozpočtových otázek se Schillerová v České televizi vyjádřila také k dalším plánům ministerstva financí. Uvedla, že by do konce února chtěla mít připravenou legislativní předlohu k zavedení elektronické evidence tržeb pro všechny kategorie obchodníků, a to od roku 2027. Tento krok by znamenal návrat systému, který byl v minulosti zrušen, ovšem v nové podobě a s časovým odstupem.Současně resort financí připravuje daňový balíček, jehož součástí má být snížení daně z přidané hodnoty na nealkoholické nápoje, pokud jsou podávány jako součást stravovacích služeb. Dalším bodem je osvobození spropitného od daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Tyto změny by měly zacílit především na sektor gastronomie a služeb, který dlouhodobě upozorňuje na vysokou administrativní a daňovou zátěž.Celkově tak vláda stojí před složitým rozpočtovým manévrem. Na jedné straně je snaha reagovat na reálné výdajové potřeby státu, na straně druhé právní limity a tlak na fiskální odpovědnost. Výsledek bude záviset nejen na politických rozhodnutích v následujících týdnech, ale i na tom, jak rychle se podaří schválit nový rozpočet a ukončit provizorní režim hospodaření.