Podle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem ve Statistické ročence 2025 dosáhl hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly úrovně 91 procent průměru EU, což znamená meziroční nárůst o jeden procentní bod. Tento posun ukazuje na postupné zlepšování ekonomické situace v zemi, která se tak z hlediska životní úrovně dostává na obdobnou úroveň jako Slovinsko či Španělsko. Zároveň jde o nejlepší výsledek mezi zeměmi Visegrádské skupiny.Porovnání se zeměmi Evropské unieDetailnější pohled na porovnání jednotlivých států EU ukazuje významné rozdíly v životní úrovni napříč unií. Nejvyšší HDP na obyvatele ve standardech kupní síly dlouhodobě dosahuje Lucembursko, které se pohybovalo na úrovni 242 procent průměru EU. Naproti tomu Bulharsko zůstává státem s nejnižší životní úrovní, kdy jeho výsledek dosahoval pouze 66 procent průměru EU. Celkem deset z 27 členských států překročilo unijní průměr, zatímco ostatní se drží pod ním.Ve skupině zemí, které vstoupily do Evropské unie po roce 2004, patří České republice sdílené třetí místo spolu se Slovinskem. Před nimi je Kypr s výsledkem 95 procent průměru EU a Malta, která jako jediná z novějších členů průměr Unie dokonce překonává a její HDP na hlavu dosahuje 109 procent. Výrazné rozdíly jsou patrné i mezi původními členskými státy. Portugalsko s úrovní 82 procent a Řecko se 70 procenty se nacházejí pod úrovní České republiky, což potvrzuje, že Česko i nadále drží solidní ekonomickou pozici i ve srovnání s některými dlouholetými členy EU.Ekonomický růst, inflace a cenová hladinaČeská ekonomika si loni připsala růst o 1,1 procenta, což bylo mírně rychlejší tempo než unijní průměr. Tento výsledek pomohl podpořit pozici země v rámci EU, přestože se nejedná o výrazné zrychlení. Nejrychleji rostla ekonomika Malty, kde HDP vzrostl o 5,9 procenta. Pět členských zemí EU však naopak zažilo hospodářský pokles, přičemž nejvýraznější propad vykázalo Rakousko s poklesem o jedno %.<!– DIP popup–>Inflace byla v České republice v loňském roce v souladu s průměrem Evropské unie, když harmonizovaný index spotřebitelských cen dosáhl 2,7 procenta. V kombinaci s tím došlo i k poklesu cenové hladiny, která se snížila na 88,4 procenta unijního průměru. Tento pokles může naznačovat určité zmírnění cenových tlaků v ekonomice. Srovnatelnou cenovou hladinu vykazuje Portugalsko, zatímco ostatní země Visegrádské skupiny se nacházejí ještě níže.Chcete využít této příležitosti?Nezaměstnanost a další socioekonomické ukazateleČesko si rovněž udrželo pozici země s nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé Evropské unii, když tato míra činila 2,6 procenta. Hned za ním se umístilo Polsko s nezaměstnaností 2,9 procenta a Malta s 3,1 procenta. Na opačném konci žebříčku bylo Španělsko, kde míra nezaměstnanosti dosahovala 11,4 procenta. Unijní průměr činil 5,6 procenta, což jen potvrzuje mimořádně silnou situaci českého pracovního trhu.Velmi příznivě vychází i dlouhodobá nezaměstnanost, která v České republice činila pouhých 0,8 procenta. V lepší pozici byla pouze dvě ekonomiky – Nizozemsko s hodnotou 0,5 procenta a Malta se 0,7 procenta. Naopak nejvyšší dlouhodobou nezaměstnanost zaznamenalo Řecko s hodnotou 5,4 procenta. Tyto ukazatele zdůrazňují robustní stav domácího pracovního trhu a naznačují, že velká část populace má stabilní pracovní uplatnění.Statistická ročenka ČSÚ, z níž uvedené údaje pocházejí, nabízí každoroční souhrnné informace o vývoji ekonomiky, demografii i sociální oblasti. Vydává se nepřetržitě od roku 1993 a aktuální publikace představuje již 33. ročník. Její data tak poskytují dlouhodobě srovnatelné a kvalitní podklady pro posouzení vývoje životní úrovně v České republice i v mezinárodním měřítku.Zároveň je zřejmé, že i přes stále přetrvávající rozdíly mezi jednotlivými státy EU se Česká republika dlouhodobě drží v té výkonnější části regionu. Stabilní makroekonomické ukazatele, relativně nízká inflace a pevná situace na pracovním trhu vytvářejí prostředí, které podporuje další růst životní úrovně. Přestože tempo přibližování k průměru EU není dramatické, jde o konzistentní trend, který potvrzuje, že česká ekonomika si dokáže udržet konkurenceschopnost i v období nejistoty. Tato stabilita bude klíčová i pro další roky, kdy se evropské ekonomiky budou potýkat s výzvami spojenými s demografickými změnami, produktivitou práce či nezbytnými investicemi do modernizace.