Americká ekonomika vysílá smíšené signály. Zpožděný index CPI má ukázat, zda inflace v USA po zvýšení cel dosáhla vrcholu Absence říjnových dat komplikuje meziměsíční srovnání a zvyšuje nejistotu trhů Další snižování sazeb Fedu bude záviset na tom, zda inflace začne skutečně zpomalovat Zatímco trh práce v posledních měsících viditelně ochladl, inflace zůstává vyšší, než by si Federální rezervní systém přál. První významná inflační zpráva po znovuotevření federální vlády proto přitahuje mimořádnou pozornost investorů i centrálních bankéřů. Zpožděné zveřejnění indexu spotřebitelských cen (CPI) za listopad má ukázat, zda se cenové tlaky dále zhoršily, nebo zda se inflace začíná stabilizovat. Výsledek bude klíčový nejen pro krátkodobý vývoj trhů, ale především pro další rozhodování Fedu o úrokových sazbách, které byly od září již třikrát sníženy ve snaze podpořit slábnoucí zaměstnanost. Zpožděná data a technická omezení zkreslují krátkodobý pohled Listopadová zpráva o inflaci přichází s výrazným zpožděním kvůli nedávnému uzavření federální vlády. To samo o sobě komplikuje interpretaci dat. Zaměstnanci Úřadu pro statistiku práce (BLS) totiž během odstávky nemohli shromáždit kompletní údaje za říjen, což znamená, že meziměsíční změna CPI za listopad nebude oficiálně zveřejněna. Právě meziměsíční dynamika přitom obvykle patří mezi nejsledovanější ukazatele, protože investorům napovídá, zda inflace zrychluje, nebo zpomaluje. V tomto případě se budou muset trhy spolehnout především na roční srovnání a na detailní strukturu cenového vývoje. Analytici z Wall Street se sice pokusí dopočítat vlastní odhady, oficiální číslo však k dispozici nebude. Podle ekonomů oslovených deníkem The Wall Street Journal se očekává, že celkový i jádrový CPI v listopadu vzrostly o 0,3 %, avšak právě absence říjnových dat výrazně snižuje vypovídací hodnotu tohoto odhadu. Listopadový report tak bude méně o přesných číslech a více o směru, kterým se inflace ke konci roku ubírá. Cla, jádrová inflace a služby jako hlavní zdroj napětí Inflace v USA se během roku vyvíjela nerovnoměrně. V dubnu se podle CPI výrazně ochladila až na téměř čtyřleté minimum 2,3 %, což vzbudilo naděje, že cenové tlaky jsou pod kontrolou. Tento trend však netrval dlouho. Na jaře prezident Donald Trump zvýšil cla na nejvyšší úroveň za poslední desetiletí, čímž do ekonomiky opět vstoupil nový inflační impuls. Cla sice nezpůsobila tak prudký nárůst cen, jaký předpovídali jejich kritici, přesto se inflace do září vrátila k úrovni 3 %, tedy výrazně nad dvouprocentním cílem Fedu. Klíčovou otázkou nyní je, zda se tento nárůst ukáže jako přechodný, nebo zda se vyšší inflace v ekonomice zakoření. Očekává se, že roční inflace za 12 měsíců končících v listopadu vzroste z 3,0 % na 3,1 %, což by mohlo představovat vrchol způsobený právě cly. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií a je považována za lepší ukazatel budoucího vývoje, by měla zůstat stabilní na 3 %. Zvláštní pozornost se upírá na ceny služeb a bydlení. Náklady na služby vzrostly v období 12 měsíců končících v září o 3,5 %, což je nejpomalejší tempo od začátku pandemie. Pokud by tento trend pokračoval, mohlo by to signalizovat postupné odeznívání inflačních tlaků. Na druhé straně však existují náznaky, že se náklady spojené s cly přelévají z výrobců do sektoru služeb, což by znamenalo nové riziko pro stabilitu cen. Ani u zboží zatím nejsou patrné známky výrazného ochlazení. Po letech poklesu před pandemií nyní ceny zboží rostou ročním tempem 1,5 % a podnikové průzkumy naznačují, že firmy stále plánují další zdražování. Fed mezi inflací a slábnoucím trhem práce Rozhodování Fedu komplikuje skutečnost, že inflační tlaky přetrvávají v době, kdy se americký trh práce zřetelně zhoršuje. Kombinovaná zpráva o zaměstnanosti za říjen a listopad, zveřejněná po dlouhém zpoždění, ukázala pouze mizivý nárůst nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti navíc vzrostla na čtyřleté maximum 4,6 %, přestože část tohoto nárůstu mohla být způsobena samotnou odstávkou vlády. Někteří ekonomové očekávají, že se nezaměstnanost v prosinci opět mírně sníží, celkový obrázek však zůstává slabý. Je nepravděpodobné, že by se tempo náboru zaměstnanců v dohledné době výrazně zrychlilo. Právě proto Fed od září již třikrát snížil úrokové sazby, aby ekonomice poskytl dodatečný impuls. Další snižování sazeb však nebude automatické. Bude záviset především na tom, zda inflace skutečně začne klesat, nebo zda se ukáže, že vyšší ceny jsou v ekonomice trvalejší. Pokud listopadový CPI potvrdí, že inflace dosáhla vrcholu a začíná se stabilizovat, Fed může mít prostor pokračovat v uvolňování měnové politiky. Pokud však data naznačí další zhoršení, centrální banka se může dostat do nepříjemné situace, kdy bude nucena volit mezi bojem s inflací a podporou slábnoucího trhu práce. Zpožděná inflační zpráva tak představuje více než jen další statistiku. Jde o klíčový signál, který může ovlivnit směr americké měnové politiky v prvních měsících příštího roku a tím i vývoj finančních trhů na globální úrovni.