Americké akciové trhy v pátek posílily poté, co investoři vyhodnotili smíšená data z prosincového trhu práce a zároveň zaznamenali, že Nejvyšší soud Spojených států zatím nevydal očekávané rozhodnutí o zákonnosti globální celní politiky administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Smíšená data z trhu práce uklidnila obavy z jestřábího Fedu Nezaměstnanost klesla navzdory slabšímu růstu pracovních míst Rozhodnutí o clech zůstává zdrojem právní nejistoty Ropa roste kvůli geopolitickým rizikům v Íránu a Venezuele Kombinace makroekonomických dat, právní nejistoty kolem cel a geopolitického vývoje na ropném trhu vytvořila prostředí, které trhy vyhodnotily spíše pozitivně. Krátce po otevření burz se hlavní indexy pohybovaly v zisku. Index Dow Jones Industrial Average si připsal 0,4 %, širší index S&P 500 vzrostl o 0,5 % a technologicky orientovaný Nasdaq Composite posílil o 0,7 %. Tyto pohyby zároveň potvrdily solidní vývoj během celého týdne. S&P 500 od jeho začátku zpevnil přibližně o 0,9 %, zatímco Dow Jones a Nasdaq byly ještě silnější, s růstem kolem 1,8 %, respektive 1,1 % ještě před páteční seancí. Pozitivní sentiment investorů tak přichází navzdory tomu, že data z trhu práce nenabídla jednoznačně silný obrázek americké ekonomiky. Trhy se však přiklonily k interpretaci, že čísla nejsou natolik slabá, aby signalizovala prudké zpomalení, ani natolik silná, aby přinutila centrální banku k výraznému zpřísnění měnové politiky. Smíšená data z trhu práce uklidnila obavy investorů Prosincová zpráva amerického ministerstva práce ukázala, že ekonomika vytvořila 50 tisíc nových pracovních míst, což je méně než listopadových 56 tisíc a zároveň pod očekáváním ekonomů, kteří počítali s přírůstkem zhruba 66 tisíc míst. Na první pohled tak šlo o slabší výsledek, než jaký trh předpokládal. Zpráva však obsahovala i další důležité informace. Údaje za předchozí měsíce byly revidovány směrem dolů. Listopadový přírůstek byl snížen z původních 64 tisíc a říjnová data byla výrazně upravena, když se pokles zaměstnanosti prohloubil o dalších 68 tisíc míst na celkovou ztrátu 173 tisíc. Po započtení těchto revizí je zaměstnanost v říjnu a listopadu dohromady o 76 tisíc míst nižší, než se původně uvádělo. Podle Úřadu pro statistiku práce tyto revize odrážejí dodatečné informace získané od podniků a vládních institucí a také přepočet sezónních faktorů. I když revize směrem dolů obvykle působí negativně, trh je tentokrát vnímal spíše jako potvrzení postupného ochlazování trhu práce, nikoli jako náhlý zlom. Důležitým vyvažujícím prvkem byla míra nezaměstnanosti, která v prosinci klesla na 4,4 %. Očekávalo se přitom, že zůstane na revidované listopadové úrovni 4,5 %. Tento pokles naznačuje, že i přes pomalejší tempo tvorby pracovních míst zůstává trh práce relativně napjatý. Analytici společnosti Vital Knowledge shrnuli situaci slovy, že čísla odpovídají „zlepšující se ekonomické dynamice“, ale nejsou dostatečně silná na to, aby Federální rezervní systém byl nucen přejít k výrazně jestřábímu postoji. Právě tato interpretace sehrála klíčovou roli v růstu akcií, protože investoři se obávají zejména scénáře, kdy by silná data přinutila Fed znovu zvyšovat sazby. Dopady na očekávání měnové politiky Fedu Údaje z trhu práce patří mezi nejdůležitější vstupy pro rozhodování americké centrální banky. Fed v minulém roce několikrát snížil úrokové sazby ve snaze podpořit zpomalující trh práce, a to i v prostředí, kde inflace vykazovala známky přetrvávajícího tlaku. Prosincová data tak byla pečlivě sledována kvůli jejich možnému vlivu na další kroky měnové politiky. Současná data naznačují spíše pozvolné ochlazování než prudké zhoršení situace. To trhu umožňuje nadále počítat se scénářem, ve kterém Fed nebude nucen reagovat agresivním zpřísněním. Naopak, finanční trhy v tuto chvíli kalkulují s tím, že v roce 2026 by mohlo dojít ještě ke dvěma snížením sazeb o 25 bazických bodů. Tato očekávání podporují akciové trhy, protože nižší sazby zlepšují podmínky financování firem a zvyšují atraktivitu rizikových aktiv. Zároveň snižují diskontní sazby používané při oceňování budoucích zisků, což má pozitivní dopad zejména na růstové a technologické akcie. Nejistota kolem cel a růst cen ropy Kromě makroekonomických dat investoři sledovali také vývoj kolem celní politiky administrativy Donalda Trumpa. Nejvyšší soud Spojených států v pátek nevydal rozhodnutí o zákonnosti globálních cel, přestože se očekávalo, že by verdikt mohl být zveřejněn právě dnes. Spor se týká využití mimořádných ekonomických pravomocí zakotvených v zákoně z roku 1977, na jejichž základě byla cla uvalena. Během listopadových slyšení vyjádřili soudci napříč ideologickým spektrem určitou skepsi vůči argumentaci administrativy. Pokud by soud cla zrušil, americká vláda by podle odhadů mohla být nucena vrátit dovozcům až 150 miliard dolarů již zaplacených poplatků. Odklad rozhodnutí tak udržuje na trzích právní nejistotu, která však tentokrát akciím výrazně neublížila. Pozornost investorů se zároveň upírala na ropný trh, kde ceny v pátek rostly a směřovaly k dalšímu týdennímu zisku. Ropa Brent posílila o více než 2 % a americká WTI dokonce o zhruba 2,6 %. Obě referenční ceny tak mířily k třetímu týdennímu růstu v řadě, přibližně kolem 2 % za týden. Za růstem stojí obavy o globální dodávky. Občanské nepokoje v Íránu, významném producentovi ropy na Blízkém východě, zvyšují nejistotu ohledně stabilních dodávek. Situaci navíc vyostřil vývoj ve Venezuele, kde administrativa prezidenta Trumpa minulý týden zadržela prezidenta Nicoláse Madura a oznámila záměr Spojených států kontrolovat venezuelský ropný sektor. Prezident Trump má podle dostupných informací jednat se zástupci velkých ropných společností o budoucnosti rozsáhlých venezuelských rezerv. Celkově tak páteční obchodování ukázalo, že investoři jsou ochotni přehlížet krátkodobé slabší signály z ekonomiky, pokud tyto signály zároveň snižují riziko agresivního zásahu centrální banky. Smíšená data z trhu práce, odklad rozhodnutí o clech a růst cen ropy vytvořily prostředí, ve kterém akcie dokázaly pokračovat v růstu a zakončit týden v pozitivním tónu.