Česká verze internetové encyklopedie Wikipedia v posledních letech mění své priority. Místo honby za počtem nových hesel se stále více soustředí na zvyšování kvality existujících článků, jejich rozšiřování, aktualizaci a zpřehledňování. Pro ČTK to uvedla výkonná ředitelka spolku Wikimedia ČR Klára Joklová. Česká Wikipedie má v současnosti přibližně 583 650 článků a patří mezi dlouhodobě etablované jazykové mutace globální encyklopedie, která vznikla 15. ledna 2001. Česká verze byla spuštěna 3. května 2002. <!-- DIP popup--> Přestože má Wikimedia v Česku tisíce registrovaných uživatelských účtů, o obsah se pravidelně a aktivně stará zhruba 700 editorů. Právě jejich práce, často dobrovolná a časově náročná, je klíčová pro udržení důvěryhodnosti projektu. V době rychlého rozvoje umělé inteligence se navíc česká komunita Wikipedie staví k využívání AI velmi zdrženlivě, a to z jasných důvodů. Důraz na kvalitu místo kvantity Podle Kláry Joklové není hlavním cílem české Wikipedie přidávat co největší množství nových hesel. Mnohem důležitější je zkvalitňování těch stávajících, a to doplňováním ověřitelných faktů, rozšiřováním kontextu, přidáváním různých úhlů pohledu, citací a úpravou struktury článků tak, aby byly srozumitelnější pro čtenáře. Tento přístup vychází z přesvědčení, že encyklopedie má sloužit jako spolehlivý a přehledný zdroj informací, nikoliv jako pouhý soupis hesel. O kvalitu se starají především běžní uživatelé a zkušení editoři, kteří jsou podle Joklové velmi „protektivní“. Pečlivě sledují, aby informace na Wikipedii byly relevantní, správné a doložené zdroji. Právě tato přísnost a důraz na pravidla způsobují, že proniknout do aktivní editorské komunity není jednoduché. Noví přispěvatelé se musí naučit nejen technickou stránku editování, ale také principy neutrality, práce se zdroji a encyklopedického stylu. Česká Wikipedie přitom není izolovaným projektem. Spolek Wikimedia ČR, který funguje jako tuzemská pobočka Wikimedia Foundation, podporuje rozvoj tzv. wiki komunity a pořádá vzdělávací a edukační aktivity. Zaměřuje se například na studenty, seniory nebo odbornou veřejnost. Tematicky se aktivity během roku obměňují – jaro bývá věnováno rozšiřování článků o ženách, léto vědě a podzim tématům spojeným s Československem. Opatrný vztah k umělé inteligenci Jedním z nejcitlivějších témat současnosti je využívání umělé inteligence při tvorbě obsahu. Komunita české Wikipedie k AI přistupuje velmi obezřetně. Podle Joklové získávají velké jazykové modely přibližně pět procent svých informací právě z Wikipedie. Pokud by tedy editoři začali masově využívat AI k tvorbě článků, vznikl by uzavřený kruh, ve kterém by se obsah pouze „ředil“ a ztrácel na kvalitě. Dalším problémem je otázka zdrojů. U textů generovaných umělou inteligencí není vždy jasné, z jakých podkladů vycházejí a zda jsou informace ověřitelné. To je v přímém rozporu se základním principem Wikipedie, která staví výhradně na sekundárních a dohledatelných zdrojích. Právě proto editoři k obsahu, na němž se AI podílela, přistupují s velkou rezervou. „Pro nás je důležité, abychom byli tím dobrým relevantním zdrojem,“ uvedla Joklová s tím, že uživatel by měl mít jistotu, že informace na Wikipedii jsou ověřitelné. Tento důraz na důvěryhodnost je jedním z hlavních důvodů, proč komunita zatím nepovažuje AI za nástroj vhodný pro masovou tvorbu encyklopedického obsahu. Budoucnost Wikipedie v době AI Klára Joklová zároveň upozorňuje na širší riziko, které se netýká jen kvality textů. Podle ní hrozí, že mladší generace přestane Wikipedii vůbec používat a bude se při hledání informací spoléhat výhradně na nástroje umělé inteligence. To by mohlo ohrozit samotnou existenci projektu, který je založen na dobrovolné práci a finanční podpoře veřejnosti. „Vidím mnohem víc ohrožení pro Wikipedii jako projekt v tom, že lidé nebudou chápat, proč by ji měli podporovat,“ uvedla Joklová. Pokud by se vytratila motivace přispívat nebo finančně podporovat provoz encyklopedie, mohl by být dlouhodobě ohrožen její nekomerční charakter. Pohled společnosti na Wikipedii se přitom podle Joklové postupně mění. Zejména anglická verze dnes obsahuje obrovské množství informací. Přestože encyklopedie nemůže sloužit jako primární zdroj pro odborné akademické práce, zůstává cenným rozcestníkem, který pomáhá zorientovat se v tématu a nasměrovat čtenáře k relevantním zdrojům. Důležitou roli v udržování kvality hraje také tzv. patrola, tedy skupina uživatelů, kteří dohlížejí na dodržování pravidel, řeší vandalismus a odstraňují nevhodné zásahy, jako je dopisování sprostých slov nebo mazání částí článků. Wikipedia zároveň není prostorem pro reklamu, přesto se spolek Wikimedia ČR často setkává se snahou firem či jednotlivců využít encyklopedii jako marketingový nástroj. Tyto pokusy jsou však v rozporu s její nekomerční podstatou. Jak Joklová shrnuje, Wikipedia není médium ani trh, ale unikátní projekt postavený na spolupráci a důvěře. Právě proto se česká komunita snaží chránit jeho kvalitu i v době, kdy se svět kolem rychle mění.