Česká národní banka v loňském roce pokračovala v systematickém posilování zlatých rezerv. Podle zveřejněných údajů o struktuře devizových rezerv nakoupila 20,4 tuny zlata a na konci roku tak držela rekordních 71,6 tuny tohoto drahého kovu. Zlato se tím stalo stále významnější součástí rezervního portfolia centrální banky a jeho podíl na celkové hodnotě devizových rezerv dosáhl 5,76 procenta. Tento vývoj není náhodný ani jednorázový. ČNB dlouhodobě deklaruje záměr navyšovat objem zlata v rezervách a do roku 2028 chce dosáhnout hranice 100 tun. Loňský rok tak zapadá do širší strategie postupné diverzifikace rezerv, která má snížit závislost na jednotlivých třídách aktiv a zvýšit jejich dlouhodobou stabilitu. <!-- DIP popup--> Tempo nákupů a dlouhodobá strategie Objem zlata, který ČNB nakoupila v loňském roce, byl velmi podobný jako v roce 2024, kdy nákupy dosáhly 20,5 tuny. To potvrzuje, že centrální banka drží stabilní tempo akumulace, které se v současnosti pohybuje přibližně kolem pěti tun za čtvrtletí. Výraznější změna strategie nastala v roce 2023, kdy ČNB začala zlato opět ve větší míře systematicky přikupovat. Důležitým aspektem této politiky je skutečnost, že ČNB opakovaně uvádí, že při nákupech zlata nespekuluje na jeho cenu. Zlato je vnímáno především jako dlouhodobý stabilizační prvek rezerv, nikoli jako nástroj krátkodobého zisku. Tomu odpovídá i rozložení nákupů v čase, které se neřídí výkyvy trhu, ale dlouhodobým plánem. Hodnota rezerv a vliv růstu ceny zlata Na konci roku 2025 dosáhla hodnota zlatých rezerv ČNB 10,1 miliardy dolarů, což odpovídalo přibližně 209,9 miliardy korun. Celkové devizové rezervy centrální banky činily 175,8 miliardy dolarů, přičemž jejich největší část i nadále tvoří dluhopisy. Zlato však zaujímá stále viditelnější místo, a to nejen díky samotným nákupům, ale také vlivem vývoje jeho ceny na světových trzích. Podíl zlata na celkových rezervách vzrostl během jediného roku z 2,94 procenta na 5,76 procenta. Tento nárůst byl způsoben kombinací dvou faktorů. Prvním bylo samotné zvýšení fyzického objemu zlata v držení ČNB. Druhým, neméně důležitým faktorem, byl prudký růst ceny zlata, která se v loňském roce zvýšila o 64 procent. O Vánocích dosáhla rekordní hodnoty 4549,71 dolarů za troyskou unci, což významně navýšilo účetní hodnotu rezerv. V závěru roku sice cena zlata mírně oslabila, celkově však zůstala výrazně výše než na jeho začátku. Tento cenový vývoj sehrál klíčovou roli v tom, že se zlato stalo jednou z nejrychleji rostoucích složek rezervního portfolia ČNB. Uložení zlata a historický kontext Zlato držené ČNB není uloženo výhradně v tuzemsku. Pouze část se nachází v budovách centrální banky, zatímco většina je uložena v zahraničí, především v trezorech britské centrální banky. Tento přístup je běžnou praxí mezi centrálními bankami a souvisí s bezpečností, likviditou i možností operativního využití zlata na mezinárodních trzích. ČNB navíc část svých zlatých rezerv půjčuje jiným centrálním bankám za úrok, čímž zvyšuje jejich efektivitu. Současná úroveň zlatých rezerv je historicky nejvyšší v samostatné historii České republiky. Po rozdělení Československa měla ČNB k dispozici 63,3 tuny zlata. Koncem 90. let však tehdejší bankovní rada rozhodla o rozsáhlém prodeji, po kterém zůstalo v rezervách pouze 14 tun. Nejnižší objem zlata pak centrální banka držela v roce 2019, kdy rezervy klesly na pouhých osm tun. Ve srovnání s tím představuje současných 71,6 tuny nejen návrat k vyšším hodnotám, ale i zásadní změnu přístupu ke správě rezerv. Zlato se z okrajové položky opět stalo strategickou součástí portfolia, která má plnit roli pojistky proti nejistotám a dlouhodobým rizikům v globálním finančním systému. Na současném přístupu ČNB je patrná snaha vrátit zlato do role strategického aktiva, které má dlouhodobý význam bez ohledu na krátkodobé výkyvy finančních trhů. Nejde o reakci na konkrétní krizi, ale o systematické rozhodnutí. Zvýšení zlatých rezerv zároveň mění strukturu devizového portfolia, které bylo v minulosti výrazně orientované na dluhopisové instrumenty. Vyšší podíl fyzického aktiva snižuje závislost rezerv na vývoji úrokových sazeb. Důležitým prvkem je i postupnost nákupů, která omezuje riziko špatného načasování. Rovnoměrné tempo akumulace ukazuje, že centrální banka sleduje stabilitu, nikoli maximalizaci krátkodobého výnosu. Celkově lze říci, že zlato se v rezervách ČNB opět stává plnohodnotnou kotvou, která doplňuje tradiční finanční aktiva a posiluje odolnost rezervního systému do budoucna.