Spojené státy mají podle většiny oslovených ekonomů velmi silnou výchozí pozici pro další růst produktivity a jejich náskok před ostatními vyspělými ekonomikami se v příštích letech pravděpodobně ještě prohloubí. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu deníku Financial Times, do něhož se zapojili ekonomové z USA, eurozóny, Spojeného království i Číny. Klíčovou roli v tomto výhledu hraje umělá inteligence, hluboké kapitálové trhy, flexibilní pracovní trh a relativně nízké a předvídatelné náklady na energii. Více než tři čtvrtiny respondentů očekávají, že Spojené státy si buď udrží, nebo dokonce rozšíří svou produktivní převahu. Konkrétně 31 % ekonomů se domnívá, že USA svou výhodu zachovají, zatímco 48 % předpokládá její další posílení. Jen menší část dotázaných připouští, že by se současné trendy mohly v dohledné době zásadně obrátit. Produktivita jako základ dlouhodobého růstu Produktivita je považována za jeden z nejdůležitějších ukazatelů dlouhodobého ekonomického výkonu. Měří schopnost ekonomiky přeměňovat vstupy, jako jsou odpracované hodiny, kapitál či energie, na zboží a služby. Vyšší produktivita umožňuje firmám zvyšovat mzdy, zlepšovat ziskovost a zároveň podporovat růst životní úrovně bez nutnosti zvyšovat inflaci. V tomto ohledu se Spojené státy v posledních letech výrazně odlišují od Evropy. Podle dostupných údajů vzrostla produktivita práce v USA mezi lety 2019 a 2024 o přibližně 10 %. Tento nárůst byl tažen rychlým technologickým pokrokem a také přerozdělením pracovní síly během pandemie covidu-19. Naopak ve Spojeném království a v eurozóně produktivita ve stejném období podle dat OECD z velké části stagnovala. Jumana Saleheen, která vede investiční strategickou skupinu společnosti Vanguard pro Evropu, uvedla, že americká produktivita se díky dynamickým kapitálovým trhům, flexibilní pracovní síle a vedoucí pozici v nových technologiích „odtrhne od ostatních rozvinutých tržních ekonomik“. Podle ní Evropa riskuje další zaostávání, protože výzkum a vývoj zůstává silně zaměřen na tradiční sektory, jako je automobilový a farmaceutický průmysl. Umělá inteligence a investice jako klíčový rozdíl Zásadním faktorem, který podle ekonomů vysvětluje rozdíl ve výkonnosti, je umělá inteligence a související digitální technologie. Ty jsou vnímány jako nová hranice produktivity, podobně jako elektrifikace nebo rozšíření internetu v minulých dekádách. Podle Niny Skero, výkonné ředitelky Centra pro ekonomický a obchodní výzkum, právě pozice USA jako lídra v investicích a vývoji těchto technologií povede k dalšímu rozšíření jejich produktivního náskoku. Tento vývoj je patrný i na datech o podnikových investicích. Ve Spojených státech byly investice ve druhém čtvrtletí roku 2025 o 24 % vyšší než ve stejném období roku 2019, tedy před pandemií. V eurozóně se podle údajů Oxford Economics investice ve stejném období naopak snížily o 7 %. Rozdíl v investiční aktivitě tak vytváří strukturální mezeru, která se může v čase dále prohlubovat. Podle OECD má americká ekonomika v letošním roce dosáhnout nejvyššího růstu ze všech zemí skupiny G7. Přispívá k tomu technologický investiční boom a také růst cen akcií, který zvyšuje bohatství domácností s vyššími příjmy a podporuje jejich spotřebu. Tyto efekty podle ekonomů pomohly částečně vyrovnat i negativní dopady obchodních válek z minulých let. Rizika, Evropa a globální konkurence Přestože je celkový výhled pro USA podle průzkumu převážně pozitivní, řada ekonomů upozorňuje na možná rizika. Někteří varují, že masivní investice do AI mohou odrážet vznikající bublinu. Tento termín se v odpovědích objevil opakovaně a zaznívaly obavy, že prudká korekce na technologických trzích by mohla negativně zasáhnout americkou produkci i produktivitu. Obrat na akciových trzích by navíc mohl mít mezinárodní dopady v podobě přísnějších finančních podmínek a slabší globální poptávky. Dalším často zmiňovaným rizikem je obchodní protekcionismus, restriktivní imigrační politika, fiskální nerovnováha a politická nestabilita. Někteří odborníci upozorňují, že zisky z produktivity mohou být oslabeny politickými rozhodnutími, která dlouhodobě snižují otevřenost ekonomiky a kvalitu institucionálního prostředí. Evropa je podle většiny respondentů brzděna nadměrnou regulací, slabšími investicemi, rigidnějšími trhy práce a méně příznivým prostředím pro špičkové technologie. Spojené království navíc čelí důsledkům brexitu, který podle některých ekonomů odvedl pozornost i zdroje od inovací v klíčovém období. Přesto ekonomové uznávají, že USA čelí rostoucí konkurenci ze strany Asie, zejména v oblasti umělé inteligence. Tato konkurence však podle většiny názorů relativní výhodu Spojených států spíše sníží, než aby ji zcela odstranila. Celkový obrázek z průzkumu ukazuje, že Spojené státy vstupují do další fáze technologické transformace z pozice síly. Kombinace investic, inovací a strukturálních výhod vytváří prostředí, ve kterém má americká ekonomika podle většiny ekonomů stále nejlepší předpoklady pro další růst produktivity.