Rozmach datových center pro umělou inteligenci se stal jedním z nejvýraznějších strukturálních trendů posledních let. Klíčové body Datová centra AI výrazně zvyšují poptávku po elektřině Stárnoucí distribuční síť zvyšuje náklady domácnostem Technologické firmy investují desítky miliard dolarů Spotřeba elektřiny i vody bude v dalších letech růst Technologičtí giganti investují desítky miliard dolarů do infrastruktury, která má zajistit výpočetní výkon potřebný pro trénování a provoz pokročilých AI modelů. Tento závod o dominanci v oblasti umělé inteligence má však méně viditelnou, zato velmi hmatatelnou stránku: prudký nárůst spotřeby elektřiny, na který Spojené státy nejsou plně připraveny. Americká elektrická síť je v mnoha regionech stárnoucí a dlouhodobě podinvestovaná. Rychlý příliv energeticky náročných datových center vytváří tlak nejen na výrobní kapacity, ale především na distribuční soustavu. Dodatečné náklady se přitom ve značné míře přenášejí na domácnosti, což vyvolává politické i regulatorní reakce na federální i státní úrovni. Napětí v posledních měsících ilustruje spor kolem společnosti PJM, největšího provozovatele elektrické sítě v USA. Trumpova administrativa spolu s konsorciem guvernérů severovýchodních států žádají, aby PJM podnikl kroky ke zmírnění růstu cen elektřiny. Jedním z návrhů je nouzová aukce energie, v níž by technologické firmy nesly větší část nákladů spojených s jejich datovými centry. PJM přitom uvedl, že o tomto plánu nebyl předem informován, což jen podtrhuje chaotičnost současné situace. Kde se datová centra soustřeďují a proč Největším globálním centrem datových center je Virginie, která má podle databáze Data Center Map celkem 561 datových center rozprostřených na 23 trzích. Tento region dlouhodobě těží z dobré infrastruktury, relativně dostupné energie a blízkosti klíčových internetových uzlů. Právě koncentrace tak velkého množství zařízení však výrazně zatěžuje místní elektrickou síť. Zdroj: Shutterstock Podle srpnové zprávy společnosti McKinsey & Company se výstavba datových center postupně přesouvá i do méně tradičních lokalit. Důvod je pragmatický: energie je zde dostupnější a sítě jsou méně přetížené. Mezi nové cílové oblasti patří například Denver, Los Angeles nebo Pensylvánie. Tento geografický posun ukazuje, že provozovatelé datových center již narážejí na limity současné infrastruktury v tradičních technologických centrech. Některé státy se snaží tyto investice aktivně přilákat. Ohio například nabízí částečné nebo úplné osvobození od daně z prodeje firmám, které realizují rozsáhlé projekty v oblasti datových center. Tyto pobídky sice podporují lokální ekonomický růst, zároveň však mohou zvyšovat tlak na veřejnou infrastrukturu, pokud nejsou doprovázeny odpovídajícími investicemi do energetických sítí. Kdo stojí za boomem datových center Hlavními hybateli tohoto trendu jsou největší americké technologické společnosti, které se snaží zajistit si výhodu v oblasti AI. Společnost Meta Platforms (META) uvedla, že ve čtvrtletí končícím v červnu 2025 vynaložila 17 miliard dolarů na kapitálové výdaje, přičemž významná část těchto prostředků směřovala právě do datových center a související infrastruktury. Podobně agresivní je i Microsoft (MSFT) , který za čtvrtletí končící v červnu předchozího roku investoval 24,2 miliardy dolarů. Amazon (AMZN) oznámil nejen investici ve výši 11 miliard dolarů z roku 2024, ale také další 15miliardový projekt v severní Indianě, zaměřený na výstavbu nových datových center. Podle odhadu Bank of America (BAC) dosáhly roční výdaje na výstavbu datových center v červnu 40 miliard dolarů, což ilustruje mimořádné tempo expanze. Tento investiční boom má jasnou logiku: AI aplikace vyžadují enormní výpočetní výkon, a tedy i stabilní a levné zdroje energie. Problémem však je, že tempo výstavby datových center výrazně předbíhá tempo modernizace energetické infrastruktury. Zdroj: Shutterstock Dopad na ceny elektřiny a spotřebu zdrojů Rostoucí poptávka po elektřině se již začíná promítat do účtů domácností. Podle měsíční zprávy Energetické informační správy vzrostly ceny elektřiny pro domácnosti v říjnu o 5,2 % meziročně. V oblastech nacházejících se v blízkosti velkých datových center byl nárůst ještě dramatičtější. Analýza Bloomberg News z loňského roku ukázala, že náklady na elektřinu zde vzrostly až o 267 % oproti stavu před pěti lety. Podle Ryana Hledika z poradenské společnosti Brattle Group je tento vývoj částečně přímým důsledkem boomu datových center, která zvyšují poptávku a zatěžují dostupné zdroje. Zároveň však upozorňuje, že existují výjimky. Pokud je datové centrum postaveno v oblasti s dostatečnou volnou kapacitou nebo provozováno mimo špičku, může mít jeho dopad na ceny omezený, případně dokonce neutrální. Dalším klíčovým faktorem je stárnoucí distribuční infrastruktura. Podle Hledika lze většinu růstu cen elektřiny za poslední dekádu připsat právě distribučnímu systému, nikoli samotné výrobě energie. Pandemie navíc zvýšila náklady na materiály a pracovní sílu, což zdražilo nezbytné investice do údržby a rozšiřování sítí. Výhled do budoucna naznačuje, že tlak na síť bude dále sílit. Zpráva amerického Ministerstva energetiky z prosince 2024 odhaduje, že datová centra budou v roce 2028 spotřebovávat 6,7 % až 12 % veškeré elektřiny v USA, zatímco v roce 2023 to bylo 4,4 %. Tento nárůst představuje strukturální změnu v energetické bilanci země. Reakce již přicházejí. Některé energetické společnosti zavádějí speciální tarify pro velké odběratele, aby ochránily domácnosti před přenosem nákladů. Stát Oregon přijal zákon, který vyžaduje, aby datová centra hradila skutečné zatížení, které způsobují elektrické síti. A Microsoft oznámil, že požádá o vyšší účty za elektřinu v regionech, kde buduje svá zařízení. Kromě elektřiny vyvstává i otázka spotřeby vody. Datová centra potřebují značné množství vody k chlazení a podle McKinsey se očekává, že do roku 2030 vzroste jejich spotřeba vody o 170 %. Navíc i zdroje energie, například tepelné elektrárny podporující provoz datových center, vodu intenzivně využívají. To otevírá širší debatu o tom, zda mohou datová centra a místní komunity dlouhodobě koexistovat bez konfliktů. Celý problém tak není jen technický, ale i politický a společenský. Jak trefně poznamenal Ryan Hledik, klíčovou otázkou je, jak nastavit podmínky tak, aby vítězem nebyly pouze technologické firmy, ale i místní obyvatelé, kteří nesou část nákladů tohoto digitálního boomu.