Nový rok tradičně přináší vlnu očekávání a nadějí, ale v případě Spojeného království je vstup do roku 2026 spíše opatrný než euforický. Britská ekonomika zakončila rok 2025 ve stavu stagnace a přestože hlavní akciový index FTSE 100 zaznamenal nejlepší roční výkonnost od roku 2009, tento růst zakrývá slabší kondici mnoha jednotlivých podniků i strukturální problémy hospodářství. Otázka „je Británie zpět?“ tak zůstává otevřená a odpověď na ni bude záviset na několika klíčových faktorech. Prvním z nich je další vývoj úrokových sazeb. Bank of England během roku 2025 snížila základní sazbu čtyřikrát, z úrovně 4,75 % na 3,75 %, což bylo méně, než trhy původně očekávaly. Pro rok 2026 se sice počítá s dalším uvolňováním měnové politiky, avšak centrální banka dává jasně najevo, že tempo bude pomalejší a rozhodování složitější. Na prosincovém zasedání měnového výboru hlasovali čtyři z devíti členů proti snížení sazeb a upozornili na přetrvávající inflaci ve výši 3,2 %, která zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem banky. Zvláštní pozornost vzbuzují inflační očekávání domácností. Členka měnového výboru Catherine Mannová upozornila na skutečnost, že dlouhodobě vyšší inflace zakořenila v chování spotřebitelů. To potvrzuje i poslední průzkum centrální banky, podle něhož medián očekávané inflace v příštím roce činí 3,5 %. I proto se stále více ekonomů shoduje, že konečná úroveň sazeb pravděpodobně neklesne pod 3 %, pokud k tomu centrální banku nedonutí výrazné zhoršení situace na trhu práce. Právě zaměstnanost představuje druhé zásadní téma. Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království dosáhla na konci října 5,1 %, což je nejvyšší hodnota od jara 2021. Počet volných pracovních míst od poloviny roku 2022 vytrvale klesá a pohybuje se kolem 729 tisíc. Významnou roli v tomto vývoji hrají vyšší náklady na zaměstnance, které jsou spojovány s fiskální politikou ministryně financí Rachel Reevesové. Zvýšení daní z mezd i další opatření zvyšující náklady na najímání pracovníků se začínají promítat do ochoty podniků rozšiřovat své týmy. Think tank Resolution Foundation varuje, že kombinace vyšší minimální mzdy, dražších energií a déle trvajících vyšších sazeb může v roce 2026 vést k zániku tisíců takzvaných „zombie společností“. Tyto podniky přežívaly zejména díky extrémně levnému financování v letech po finanční krizi a během pandemie. Pokud by nezaměstnanost vzrostla až k 5,5 %, šlo by o jedenáctileté maximum a politicky citlivý problém. To úzce souvisí s třetím tématem, jímž jsou výzvy pro samotnou kancléřku státní pokladny. Reevesová čelí rostoucímu tlaku jak ze strany opozice, tak uvnitř vlastní strany. Spekulace o jejím možném odchodu sílí a mezi potenciálními nástupci se objevují jména jako Pat McFadden či Torsten Bell. Stabilita ekonomického vedení tak bude důležitým signálem pro trhy i investory. Čtvrtým bodem je důvěra podniků. Investice britských společností zůstávají nejslabší v rámci skupiny G7, přestože se ke konci roku 2025 objevily náznaky zlepšení. Pro rok 2026 se očekává mírné oživení, které se však pravděpodobně zaměří spíše na výzkum, vývoj a duševní vlastnictví než na fyzické investice. Pozornost investorů se soustředí i na velké společnosti indexu FTSE 100, kde dochází ke generační obměně vedení, například u BP, Diageo či GSK. Pátým sledovaným tématem je návrat primárních emisí akcií. Londýn zaznamenal v roce 2025 pouze 22 IPO, což je hluboko pod dlouhodobým průměrem. Bankéři však věří, že díky regulatorním změnám a daňovým úlevám se situace zlepší. Symbolickým testem důvěry trhu bude rozhodnutí norské softwarové společnosti Visma, která dala přednost Londýnu před Amsterdamem. Ve hře jsou i jména jako Monzo, Starling či ClearScore. Rok 2026 tak může být pro Británii rokem postupného obratu, nikoli však rychlého návratu k dynamickému růstu. Optimismus existuje, ale bude vyžadovat trpělivost, stabilní politiku a příznivější globální prostředí.