Česká národní banka hodlá v následujících letech vést měnovou politiku výrazně přísnějším směrem, než na jaký byli lidé i finanční trhy zvyklí v minulém desetiletí. Guvernér Česká národní banka Aleš Michl v pořadu Partie Terezie Tománkové na stanici CNN Prima News uvedl, že ČNB se bude snažit udržovat úrokové sazby nad úrovní očekávané inflace, která by se měla pohybovat okolo dvou procent. Právě tento princip má být klíčovým ponaučením z minulých chyb měnové politiky a základem dlouhodobé cenové stability. Podle guvernéra nelze v roce 2026 ani v dalších letech očekávat návrat extrémně levných peněz. Hypotéky zůstanou dražší než v období před pandemií a centrální banka se podle Michla nebude snažit jejich cenu uměle snižovat. Prioritou je stabilní inflace, nikoli podpora dostupnosti úvěrů za každou cenu. <!-- DIP popup--> Sazby nad inflací jako nový standard Aleš Michl zdůraznil, že držením sazeb nad inflací chce ČNB zabránit opakování scénáře, kdy byly reálné úrokové sazby dlouhodobě záporné. Pokud se inflace skutečně stabilizuje kolem dvou procent, měly by se podle něj základní úrokové sazby nacházet nad touto hranicí. O konkrétní úrovni se bude bankovní rada teprve rozhodovat, přičemž všechny varianty zůstávají otevřené. V letošním roce mohou sazby podle Michla mírně klesnout, případně zůstat beze změny. Pokud by se však objevila nová inflační rizika, ČNB je připravena zareagovat i jejich zvýšením. Hlavním horizontem, na který se měnová politika zaměřuje, jsou roky 2027 a 2028. Cílem je zajistit, aby inflace zůstala dlouhodobě nízká a ukotvená v blízkosti dvouprocentního cíle. Základní úroková sazba ČNB se od začátku května nachází na úrovni 3,5 %, zatímco inflace v listopadu meziročně zpomalila na 2,1 %. Už tato kombinace podle guvernéra ukazuje směr, kterým se centrální banka chce vydat – reálné sazby mají být kladné, nikoli záporné. Hypotéky už levné nebudou Jedno z nejsilnějších sdělení guvernéra se týkalo hypotečního trhu. Michl otevřeně uvedl, že nelze čekat návrat extrémně levných hypoték, na jaké byli lidé zvyklí v minulosti. Podle něj není úkolem centrální banky podporovat levné úvěry na bydlení, ale chránit cenovou stabilitu. Guvernér připomněl, že jednou z největších chyb ČNB bylo to, že více než deset let držela úrokové sazby pod úrovní inflace. Tento přístup podle něj významně přispěl k přehřátí ekonomiky a následnému inflačnímu šoku. Druhou zásadní chybou bylo podle Michla masivní uvolnění peněz do ekonomiky v době kurzových intervencí, kdy centrální banka cíleně oslabovala korunu. Současná filozofie je opačná. Lidé by neměli spoléhat na to, že centrální banka vytvoří prostředí extrémně levných peněz. Podle Michla by si domácnosti měly aktivně porovnávat nabídky bank a tlačit na konkurenci na trhu, nikoli očekávat, že nízké sazby zajistí ČNB. Spoření a investice místo levných úvěrů Vyšší úrokové sazby mají podle guvernéra i pozitivní stránku. Zatímco hypotéky budou dražší, spoření se opět vyplatí. Michl uvedl, že chce lidem v příštích letech nabídnout především „klid na práci a na investiční rozhodování“. Stabilní prostředí s nízkou inflací má domácnostem i firmám umožnit lépe plánovat. Zajímavý byl také jeho pohled na investování mladých lidí. Podle Michla by mladší generace měla pravidelně investovat menší částky, například 300 až 500 korun měsíčně, a to ideálně do akcií. Tento přístup má pomoci dlouhodobému zhodnocení úspor a zároveň podpořit finanční gramotnost. Největší riziko: veřejné finance Za největší inflační riziko Michl nepovažuje vývoj mezd ani ceny energií, ale stav veřejných financí. Pokud by se podle něj nepodařilo v horizontu čtyř let výrazně snížit rozpočtové schodky a stabilizovat zadlužení, mohlo by to ohrozit cenovou stabilitu i důvěru v ekonomiku. Guvernér zdůraznil, že klíčové není pouze to, jak dopadne rozpočet na rok 2026, ale celkový trend v několikaletém horizontu. Cílem by měly být vyrovnané veřejné finance, nikoli jen kosmetické úpravy jednoho rozpočtového roku. V této souvislosti upozornil na rizika spojená s plány politických stran, které slibují rušení reformních opatření, růst výdajů nebo snižování daní bez odpovídajícího krytí. ČNB, rezervy a investice Aleš Michl se vyjádřil také k bilanci centrální banky. ČNB podle něj disponuje rezervami ve výši zhruba 130 miliard eur, které jsou rozděleny mezi zlato, depozita a akcie. V současnosti má banka přibližně 73 tun zlata a do budoucna plánuje navýšení zásob až na 100 tun. Tento krok zapadá do strategie diverzifikace rezerv a posílení dlouhodobé stability bilance. Zmínil rovněž, že za zhruba milion dolarů centrální banka pořídila kryptoměny. I tento krok je součástí širšího přístupu k diverzifikaci aktiv, nikoli signálem změny měnové politiky. Michl stojí v čele ČNB od července 2022 a již dříve působil jako člen bankovní rady. Přestože v minulosti hlasoval i pro nižší sazby, dnes se profiluje jako zastánce přísnější a dlouhodobě konzistentní měnové politiky. Jeho aktuální vyjádření dávají jasně najevo, že éra peněz pod inflací skončila a že ČNB chce obnovit důvěru v měnovou stabilitu i za cenu dražších úvěrů.