Globální bohatství miliardářů dosáhlo nového historického maxima a zároveň s ním roste i jejich politický vliv, který je podle charitativní organizace Oxfam „nadměrný“ a nebezpečný pro fungování demokracií. Vyplývá to z nové zprávy společnosti Oxfam zveřejněné v pondělí u příležitosti výročního zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu. Zpráva upozorňuje na rychle se prohlubující propast mezi superbohatými a zbytkem společnosti v době, kdy se globální boj s chudobou prakticky zastavil. Podle Oxfamu dosáhlo společné jmění miliardářů v roce 2025 rekordní hodnoty 18,3 bilionu dolarů. Jen za poslední rok vzrostlo o 16 %, tedy přibližně o 2,5 bilionu dolarů. Celkový počet miliardářů na světě se přehoupl přes hranici tří tisíc. Ještě výraznější je dlouhodobý trend: od roku 2020 se jejich bohatství zvýšilo o 81 %. Oxfam proto označuje uplynulé desetiletí za „mimořádně dobré období pro miliardáře“. Tento vývoj kontrastuje se situací většiny světové populace. Zatímco majetek nejbohatších dramaticky roste, snižování chudoby se podle Oxfamu zpomalilo natolik, že její úroveň je dnes v zásadě stejná jako v roce 2019. To znamená, že několik let ekonomického růstu, technologického pokroku a masivních fiskálních zásahů nepřineslo výrazné zlepšení životních podmínek nejchudších vrstev obyvatelstva. Zpráva však nejde pouze po číslech. Oxfam klade důraz především na politické důsledky extrémní koncentrace bohatství. Podle organizace superbohatí stále častěji využívají své finanční zdroje k získávání politického vlivu, ovlivňování veřejné debaty a vlastnictví klíčových médií. To podle autorů zprávy narušuje demokratické procesy a posiluje nerovnost moci ve společnosti. Oxfam v této souvislosti poukazuje na několik konkrétních příkladů. Zmiňuje zapojení miliardáře Elona Muska do americké administrativy na začátku roku 2025, vlastnictví deníku The Washington Post Jeffem Bezosem nebo převzetí francouzského zpravodajského kanálu CNews miliardářem Vincentem Bollorem. Podle charity tyto případy ilustrují, jak úzce se propojují ekonomická moc, politika a média. Výkonný ředitel Oxfamu Amitabh Behar ve zprávě uvedl, že „nadměrný vliv superbohatých na politiku, ekonomiky a média prohloubil nerovnost a vzdálil svět od řešení chudoby“. Podle něj vzniká nebezpečný „politický deficit“, kdy vlády činí rozhodnutí, která upřednostňují zájmy úzké elity na úkor většiny obyvatel. Tento stav je podle Behara dlouhodobě neudržitelný a zvyšuje společenské napětí. Zpráva upozorňuje i na konkrétní politická rozhodnutí. V roce 2025 byl ve Spojených státech přijat rozsáhlý daňový balíček, který přinesl výrazné úlevy nejbohatším. Lidé s příjmem přesahujícím jeden milion dolarů si díky němu polepšili přibližně o tři procenta. Oxfam tento krok kritizuje jako další příklad politiky, která posiluje koncentraci bohatství místo jejího zmírňování. Současně roste tlak na běžné domácnosti. Podle studie Ludwig Institute for Shared Economic Prosperity z roku 2023 si většina Američanů již nemůže dovolit ani „minimální kvalitu života“. Oficiální údaje amerického statistického úřadu pak ukazují, že v roce 2024 žilo v chudobě přibližně deset procent obyvatel Spojených států. Podobné problémy jsou patrné i v dalších vyspělých ekonomikách, kde rostoucí náklady na bydlení, zdravotní péči a vzdělání vytvářejí silný sociální tlak. Oxfam varuje, že kombinace ekonomické a politické nerovnosti vede k nárůstu společenského hněvu. Organizace připomíná, že jen v loňském roce došlo k více než 140 významným protivládním protestům v 68 zemích světa, přičemž státní orgány na ně často reagovaly násilím. V Íránu bylo od začátku protestů proti dlouhodobé ekonomické krizi zabito více než 2 500 lidí. Podle Behara platí jednoduchá rovnice: ekonomická chudoba vede k hladu, politická chudoba vede k hněvu. Zpráva přichází v době, kdy se světoví lídři, generální ředitelé a investoři scházejí v Davosu. Oxfam tuto platformu dlouhodobě využívá k upozorňování na nerovnost a k prosazování globálních daňových reforem. Letos organizace znovu vyzvala vlády, aby zdanily superbohaté, omezily jejich politický vliv a posílily ochranné bariéry mezi bohatstvím, politikou a médii. Charita zároveň varuje před snižováním zahraniční pomoci bohatými zeměmi. Podle Oxfamu jsou škrty rychlejší a hlubší než v minulosti a mohly by do roku 2030 vést až k dalším 14 milionům úmrtí v nejchudších částech světa. Zpráva tak uzavírá, že současný ekonomický model nejen zvyšuje nerovnost, ale zároveň ohrožuje sociální stabilitu i základní lidská práva.