Elon Musk totiž ve svém nejnovějším soudním podání požaduje po společnostech OpenAI a Microsoft náhradu škody, která se podle jeho právníků může vyšplhat až na 134 miliard dolarů. Tvrdí, že obě společnosti dosáhly „neoprávněných zisků“ díky jeho rané finanční, reputační a strategické podpoře.Podle podání u federálního soudu Musk argumentuje, že OpenAI získala díky jeho zapojení hodnotu v rozmezí 65,5 až 109,4 miliardy dolarů, zatímco Microsoft měl profitovat částkou mezi 13,3 a 25,1 miliardy dolarů. Tyto odhady vycházejí z analýzy externího znalce, finančního ekonoma C. Paula Wazzana, který měl kvantifikovat hodnotu Muskových příspěvků v rané fázi vývoje OpenAI. Spor se tak posouvá z roviny ideologického konfliktu o směřování umělé inteligence do tvrdého finančního boje s potenciálně historickými nároky na odškodnění.Elon Musk, který OpenAI spoluzakládal v roce 2015 jako neziskový projekt, se od společnosti odpojil v roce 2018. Tvrdí, že bez jeho účasti by OpenAI vůbec nevznikla. Podle jeho žaloby poskytl přibližně 38 milionů dolarů, což mělo představovat zhruba 60 % počátečního financování, pomáhal s náborem klíčových zaměstnanců, zajišťoval kontakty a propůjčil projektu svou osobní reputaci. Právě tento nehmotný přínos považuje Musk za klíčový faktor pozdějšího úspěchu OpenAI i následného strategického partnerství s Microsoftem.Základním bodem sporu je podle Muska skutečnost, že OpenAI opustila svou původní neziskovou misi a restrukturalizovala se směrem k ziskovému modelu. Musk tvrdí, že tento krok byl v rozporu se zakládajícími principy organizace, na nichž se podílel, a že výsledné ekonomické přínosy tak vznikly na základě porušení původní dohody. Ve své argumentaci přirovnává situaci k ranému investorovi do start-upu, jehož počáteční vklad může vést k mnohonásobně vyšším ziskům, a domnívá se, že má nárok na jejich část.OpenAI se proti těmto tvrzením ostře ohradila a Muskovy požadavky označila za „neseriózní“ a za součást dlouhodobé kampaně obtěžování. Společnost argumentuje, že její transformace byla nezbytná pro další rozvoj technologií a že Muskova žaloba postrádá právní i faktický základ. Microsoft se k výši požadovaného odškodného veřejně nevyjádřil, jeho právní zástupci však již dříve uvedli, že neexistují žádné důkazy o tom, že by společnost OpenAI „napomáhala a podporovala“ v porušování zakládajících principů. Chcete využít této příležitosti?Obě společnosti navíc v samostatných podáních napadly Muskovy nároky a žádají soud, aby omezil rozsah důkazů, které může jeho znalec předložit porotě. Podle jejich vyjádření je použitá metodika „vymyšlená“, „neověřitelná“ a bezprecedentní. Tvrdí také, že by šlo o nebezpečný precedent, kdy by bývalý dárce neziskové organizace mohl zpětně požadovat miliardové částky poté, co se sám stal přímým konkurentem.Právě konkurenční rozměr dodává celému sporu další vrstvu. Musk dnes stojí v čele společnosti xAI, která přímo soupeří s produkty OpenAI, včetně ChatGPT. Pro investory je proto důležité vnímat, že soudní spor není jen o minulosti, ale také o budoucím postavení jednotlivých hráčů na rychle se rozvíjejícím trhu umělé inteligence. Případné vítězství Muska by mohlo zásadně změnit vnímání právních rizik spojených s financováním a restrukturalizací AI projektů.Soudce v Oaklandu v Kalifornii již rozhodl, že případ projedná porota, přičemž samotné soudní řízení by mělo začít v dubnu. Pokud by porota shledala OpenAI nebo Microsoft odpovědnými, Musk by kromě finanční náhrady mohl požadovat i další sankce, včetně soudního příkazu. Jeho konkrétní podoba zatím nebyla upřesněna, ale mohla by mít dalekosáhlé dopady na fungování obou společností.Z investičního hlediska představuje tento spor významný zdroj nejistoty. U OpenAI, která není veřejně obchodovaná, se riziko promítá nepřímo prostřednictvím partnerů a investorů, především Microsoftu. Pro technologický sektor jako celek jde o varování, že právní spory kolem duševního vlastnictví, zakládajících misí a raného financování mohou v budoucnu nabývat na intenzitě a ovlivňovat valuace i strategická rozhodnutí.