Americké akciové trhy vstupují do zkráceného obchodního týdne ve zhoršené náladě. Americké futures klesají kvůli napětí kolem Grónska Donald Trump zvažuje cla a otevírá téma na fóru v Davosu Nejvyšší soud může rozhodnout o zákonnosti amerických cel Netflix dnes zveřejní výsledky v nejistém tržním prostředí Napětí mezi Spojenými státy a Evropou kvůli Grónsku, hrozba zavedení nových cel a nejistota kolem rozhodnutí Nejvyššího soudu USA o jejich zákonnosti vedou investory k opatrnosti. Do pozadí se naopak dostává firemní agenda, přestože právě dnes má své čtvrtletní výsledky zveřejnit Netflix (NFLX), jeden z nejsledovanějších titulů technologického sektoru. Globální trhy již v předchozích dnech reagovaly poklesem na výroky prezidenta Donalda Trumpa, podle nichž Spojené státy zvažují uvalení nových cel na vybrané evropské země, pokud nebude vyřešena otázka budoucího statusu Grónska. Kombinace geopolitického napětí, právní nejistoty a přesunu kapitálu do bezpečných aktiv nyní určuje tón začátku týdne. Pokles futures a nervozita na trzích Americké akciové futures v úterý výrazně klesly a signalizovaly negativní otevření hlavních indexů. Krátce po třetí hodině ranní newyorského času futures na Dow Jones Industrial Average ztrácely zhruba 677 bodů, tedy přibližně 1,4 %. Futures na S&P 500 klesly o 1,5 % a kontrakty navázané na Nasdaq 100 odepisovaly téměř 1,8 %. Wall Street byla v pondělí uzavřena kvůli svátku Martina Luthera Kinga Jr., což znamená, že úterní seance je prvním plnohodnotným obchodním dnem, kdy mohou američtí investoři reagovat na víkendový vývoj. Právě ten přinesl další vyostření rétoriky kolem Grónska a možných cel, která by podle Trumpa mohla začít na úrovni 10 % a v červnu se zvýšit až na 25 %, pokud Evropa nepřistoupí na jeho požadavky. Negativní sentiment se neomezil pouze na Spojené státy. Akciové trhy v Evropě i Asii se již na začátku týdne propadly, což odráží obavy z dopadů případné obchodní eskalace. Analytici společnosti Capital Economics upozorňují, že pokud by cla byla skutečně zavedena a platila delší dobu, eurozóna by mohla přijít o 0,2 až 0,5 % HDP. Nejcitelnější dopad by podle nich pocítilo Německo, které je silně závislé na exportu. Zároveň však dodávají, že v praxi nepovažují zavedení cel v oznámeném rozsahu za příliš pravděpodobné. Evropská unie by podle jejich názoru postupovala při případných odvetných opatřeních opatrně, aby se vyhnula další eskalaci konfliktu. Trump, Davos a grónská otázka Prezident Donald Trump v posledních dnech naznačil, že otázku Grónska hodlá otevřít i na půdě Světového ekonomického fóra v Davosu, které se tento týden koná ve Švýcarsku. Na sociálních sítích uvedl, že absolvoval „velmi dobrý“ telefonický rozhovor s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že se během cesty setká s „různými stranami“, aniž by specifikoval konkrétní jména. Trump zároveň zopakoval své stanovisko, že Grónsko považuje za klíčové pro národní i globální bezpečnost, a naznačil, že v této otázce nevidí prostor pro ústupky. Tyto výroky vyvolaly v Evropě zvýšenou pozornost a diskusi o možných protiopatřeních. Podle dostupných informací evropské země zvažují reakci, která by mohla zahrnovat cla na americké zboží v hodnotě až 93 miliard eur. Francie a Německo rovněž vyzvaly Evropskou unii, aby zvážila využití nástroje proti ekonomickému nátlaku, který by mohl vést k dalším omezením investic či bankovních aktivit amerických firem v EU. Tento mechanismus je často označován jako „obchodní bazuka“, protože by výrazně omezil přístup USA na evropský trh. Takový krok by znamenal zásadní zhoršení transatlantických vztahů, které se přitom teprve nedávno stabilizovaly po dosažení obchodní dohody v loňském roce. Nejistota se dotýká i budoucnosti NATO, jejíž soudržnost je v kontextu současných geopolitických výzev klíčová. Nejvyšší soud a právní nejistota kolem cel Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje náladu na trzích, je očekávané rozhodnutí Nejvyššího soudu USA o zákonnosti Trumpových dovozních cel. Prezident je odůvodňuje zákonem International Emergency Economic Powers Act (IEEPA) z roku 1977, který mu v případě vyhlášení národní nouze poskytuje široké pravomoci v oblasti mezinárodních ekonomických vztahů. Během slyšení na konci loňského roku však soudci vyjádřili značnou skepsi vůči argumentům administrativy. Trhy proto v současnosti spíše počítají s tím, že Nejvyšší soud rozhodne proti Trumpovi. Podle médií by verdikt mohl být zveřejněn již dnes. Ani případné zrušení cel by však nemuselo znamenat konec sporu. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer uvedl, že vláda je připravena zavést nová cla okamžitě, pokud by soud stávající opatření zneplatnil. To znamená, že právní nejistota by mohla přetrvat i v dalších týdnech. Zlato na rekordu a očekávané výsledky Netflixu Rostoucí averze k riziku se promítla do prudkého růstu cen drahých kovů. Zlato dosáhlo nového historického maxima, když investoři hledali bezpečné útočiště před geopolitickými a obchodními riziky. Spotová cena zlata vzrostla zhruba o 1 % na 4 724 dolarů za unci, zatímco futures kontrakty se obchodovaly ještě výše. Podobně reagovalo i stříbro, i když u něj došlo k částečnému vybírání zisků. Slabší americký dolar tento trend dále podpořil. Pro investory je to jasný signál, že krátkodobě dávají přednost ochraně kapitálu před rizikovějšími aktivy, jako jsou akcie. V tomto prostředí dnes po uzavření trhu zveřejní své čtvrtletní výsledky Netflix . Podle konsenzuálních odhadů by měl vykázat zisk na akcii 0,55 USD při tržbách 11,96 miliardy USD. Samotná čísla však mohou zůstat ve stínu širší debaty o strategii společnosti, zejména v souvislosti s jejím zájmem o akvizici společnosti Warner Bros. Discovery (WBD) . Netflix se tímto krokem snaží posílit své obsahové portfolio, které již nyní stojí na úspěšných značkách a originálních seriálech. Zároveň však čelí tlaku investorů, aby prokázal návratnost vysokých investic do reklamy a nových oblastí, včetně videoher. Výsledky tak mohou naznačit, zda si společnost udrží důvěru trhu i v prostředí rostoucí konkurence a zpomalujícího růstu.