Čína zakončila rok 2025 s rekordním obchodním přebytkem ve výši 1,2 bilionu dolarů, a to navzdory pokračujícím americkým clům a rostoucímu globálnímu protekcionismu. Čína v roce 2025 dosáhla rekordního obchodního přebytku 1,2 bilionu dolarů navzdory americkým clům Export zůstal hlavním motorem růstu a v prosinci překonal očekávání analytiků Růst vývozu mimo USA kompenzoval pokles dodávek na americký trh Silný export zvýrazňuje nerovnováhu mezi výrobou a slabou domácí poptávkou Nejnovější oficiální data ukazují, že export zůstává klíčovým motorem růstu druhé největší ekonomiky světa a v řadě ohledů překonal i relativně skeptická očekávání analytiků. Vývoj zároveň zvýrazňuje dlouhodobou nerovnováhu mezi silným výrobním sektorem a slabou domácí poptávkou, která Čínu provází již několik let. Prosincová čísla uzavřela rok mimořádně silným tempem. Vývoz meziročně vzrostl o 6,6 %, což byl nejrychlejší růst za poslední tři měsíce a výsledek, který překonal všechny prognózy v průzkumu agentury Bloomberg. I přes vysokou srovnávací základnu z předchozího roku, kdy znovuzvolení Donald Trump vyvolalo vlnu předzásobení, se čínským výrobcům podařilo udržet dynamiku a potvrdit, že exportní sektor zůstává mimořádně odolný. Export jako opora slábnoucí domácí ekonomiky Odolnost vývozu patřila k největším překvapením loňského roku, zejména v kontextu celkově zpomalené domácí ekonomiky. Čínský růst byl v roce 2025 tlumen především dlouhotrvajícím propadem na realitním trhu, slabými investicemi a nízkou spotřebitelskou důvěrou. Právě v tomto prostředí sehrál zahraniční obchod stabilizační roli. Podle odhadů Mezinárodní měnový fond dosáhl přebytek běžného účtu Číny v roce 2025 přibližně 3,3 % hrubého domácího produktu. Pokud se tento odhad potvrdí, půjde o nejvyšší úroveň od roku 2010, tedy od období, kdy se postupně uzavíral předchozí exportní boom po vstupu země do Světové obchodní organizace. Ekonomové Barclays Plc upozorňují, že export si pravděpodobně udrží významnou roli i v roce 2026. Podle jejich hodnocení by měl nadále částečně kompenzovat slabší domácí poptávku, což může krátkodobě zmírnit tlak na čínské tvůrce hospodářské politiky. Právě tato skutečnost ale zároveň oddaluje potřebu razantnější podpory spotřeby a investic na domácím trhu. Diverzifikace trhů a posun v hodnotovém řetězci Jedním z klíčových faktorů rekordního přebytku byla změna geografické struktury exportu. Zatímco vývoz do Spojených států v roce 2025 dále klesal v důsledku cel, nárůst dodávek do jihovýchodní Asie a Evropy tento propad více než vykompenzoval. Čínské firmy tak dokázaly proniknout hlouběji na trhy mimo USA a snížit závislost na americké poptávce. Současně je patrný posun čínského průmyslu směrem k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou. Vývoz zboží, jako jsou polovodiče, automobily a lodě, v roce 2025 vzrostl o více než 20 % oproti předchozímu roku. Naopak vývoz levnějších produktů, například hraček, obuvi či oděvů, klesal. Tento trend ukazuje, že Čína postupně posiluje svou pozici ve vyšších patrech globálního hodnotového řetězce. Dalším podpůrným faktorem byla proměna dodavatelských řetězců. Jak se část výroby přesouvá do zahraničí, roste poptávka po čínských součástech, zařízeních a strojích, často financovaných čínskými investicemi. Tento mechanismus pomáhá udržovat exportní objemy i v prostředí geopolitického napětí. Globální odpor, měnová politika a výhled do roku 2026 Rostoucí obchodní přebytek ale zároveň zvyšuje napětí se zahraničními partnery. Čína čelí celním opatřením a sílícímu ekonomickému protekcionismu nejen v USA, ale i v Evropě a dalších regionech. Obavy vyvolává zejména rychle rostoucí export do Afriky, Latinské Ameriky a dalších rozvíjejících se trhů. Čínské úřady se snaží část napětí zmírnit. Mezi přijatá opatření patří například snížení vývozních daňových slev pro stovky produktů, včetně solárních článků a baterií. Evropská unie navíc zvažuje zavedení systému minimálních cen pro čínská elektrická vozidla, který by mohl nahradit přímá dovozní cla a alespoň částečně stabilizovat obchodní vztahy. Silný export má i významné domácí důsledky. Podle analytiků může snížit naléhavost, s jakou bude Peking podporovat spotřebitelské výdaje a investice.Ekonomové Nomura Holdings Inc. (NMR) proto očekávají, že výraznější stimulační opatření mohou přijít až ve druhém čtvrtletí roku 2026. Podobně Citigroup Inc. (C) nevylučuje, že centrální banka může dále odložit snižování úrokových sazeb nebo povinných minimálních rezerv bank. Diskuse se vede také o kurzu jüanu. Zahraniční partneři opakovaně vyzývají Čínu k jeho posílení, které by mohlo zmírnit obchodní nerovnováhu. Úřady však pravděpodobně zvolí pouze postupné zhodnocování měny, protože rychlejší posílení by při slabé domácí poptávce mohlo prohloubit deflační tlak zlevněním dovozu. Výhled pro rok 2026 zůstává smíšený. Vysoká srovnávací základna z loňska znamená, že tempo růstu exportu bude pod větším tlakem, a globální prostředí zůstává složité kvůli pomalejšímu hospodářskému růstu a geopolitické fragmentaci. Zástupce čínského celního úřadu Wang Jun nicméně zdůraznil, že díky diverzifikovaným obchodním partnerům a posílené odolnosti zůstávají základy čínského obchodu pevné. Hlavní ekonomka pro Velkou Čínu ve společnosti ING Groep NV Lynn Song zároveň upozornila, že s rostoucí konkurenceschopností čínských výrobků vyšší třídy bude narůstat i zahraniční odpor. Podle ní je klíčem k dlouhodobě udržitelné rovnováze posílení domácí poptávky a podpora dovozu. Přesto hodnotí lepší než očekávané výsledky exportu jako povzbudivé znamení, a to nejen pro Čínu, ale i pro její obchodní partnery, kteří se obávali výraznějšího zpomalení po loňském boomu.