Nová data amerického ministerstva financí ukazují, že příjmy Spojených států z celních poplatků v prosinci meziměsíčně výrazně poklesly. Příjmy USA z cel v prosinci výrazně klesly, což potvrzuje druhý meziměsíční pokles po listopadovém snížení cel navzdory rekordnímu roku Pokles odráží nižší objem obchodu, když se firmy přizpůsobily clům a omezily dovoz Celní výnosy ani při maximech nestačí na vyrovnání vysokých rozpočtových deficitů USA Zatímco USA zpřísňují obchodní politiku, jiné regiony směřují k rozsáhlým dohodám o volném obchodu Do státní pokladny v prosinci směřovalo 27,89 miliardy dolarů, což představuje pokles o téměř tři miliardy dolarů oproti listopadu. Přestože tím byl uzavřen rok s historicky nejvyššími ročními celními příjmy, aktuální vývoj zároveň potvrzuje, že efekt cel má své limity a že změny v obchodní politice se začínají stále zřetelněji promítat do objemu globálního obchodu. Celkové příjmy z cel za rok 2025 dosáhly 264,05 miliardy dolarů, což je bezprecedentní hodnota v moderní historii USA. Tento výsledek je však potřeba číst v kontextu. Prosinec byl již druhým měsícem v řadě, kdy došlo k meziměsíčnímu poklesu, poté co prezident Donald Trump v listopadu snížil některá klíčová cla. Rekordní říjnové maximum ve výši 31,35 miliardy dolarů se tak ukazuje spíše jako vrchol krátkodobého cyklu než jako nový stabilní standard. Vývoj celních příjmů v průběhu roku Rok 2025 byl z pohledu celních příjmů mimořádný nejen svým celkovým objemem, ale i dynamikou. Po prudkém nástupu Trumpova celního režimu na začátku roku začaly měsíční příjmy rychle růst. V únoru bylo vybráno pouze 7,25 miliardy dolarů, přičemž každý další měsíc až do října přinášel další nárůst. Tento trend vytvořil dojem, že cla se stala robustním a spolehlivým zdrojem státních financí. Listopad však znamenal první zlom. Celní příjmy klesly na 30,76 miliardy dolarů a prosinec pokles potvrdil. Oproti říjnovému maximu se jedná o více než desetiprocentní snížení, což už nelze považovat za statistickou odchylku. Data tak naznačují, že jakmile se firmy přizpůsobí novému režimu – omezením dovozu, přesunem dodavatelských řetězců nebo změnou obchodních toků – objem zboží podléhajícího clům se začne snižovat. Z historického srovnání je změna ještě výraznější. V prosinci 2024 vybraly USA na clech pouze 6,81 miliardy dolarů a za celý rok tehdy inkasovaly zhruba 79 miliard dolarů. Meziroční nárůst je tedy enormní, ale současně ukazuje, že rekordní rok 2025 byl výsledkem výjimečné obchodní politiky, nikoli strukturálního posunu, který by bylo možné jednoduše zopakovat. Cla, obchodní deficit a rozpočtová realita Pokles celních příjmů se odehrává paralelně se změnami v americkém zahraničním obchodě. Údaje ministerstva obchodu ukázaly, že obchodní deficit USA se v listopadu snížil na 29,4 miliardy dolarů, což je nejnižší úroveň od poloviny roku 2009. Zveřejnění těchto dat bylo zpožděno kvůli podzimnímu uzavření vládních úřadů, jejich význam tím ale nijak neklesá. Nižší deficit v tomto případě neznamená nutně zlepšení konkurenceschopnosti americké ekonomiky. Spíše odráží menší objem obchodní výměny, zejména dovozů, které byly zasaženy cly. Jinými slovy, USA méně dovážejí, ale také méně vyvážejí, což potvrzuje, že cla zásadně přeskupila globální obchodní toky – především z pohledu amerických přístavů. Rozpočtová data navíc ukazují, že význam cel je často přeceňován. Ministerstvo financí uvedlo, že mezi říjnem a prosincem, tedy v prvních třech měsících fiskálního roku, dosáhl federální deficit 602 miliard dolarů, z toho 145 miliard pouze v prosinci. Tento schodek výrazně převyšuje celní příjmy, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta, že cla pomáhají vyrovnávat státní rozpočet. Politická rétorika versus ekonomická data Navzdory těmto číslům zůstává prezident Trump silným zastáncem cel. Krátce po zveřejnění prosincových dat vystoupil v Detroitu, kde opět zdůraznil, že cla přinášejí „stovky miliard dolarů do americké státní pokladny“. Tato rétorika je dlouhodobě součástí jeho politické strategie a slouží jako argument pro financování široké škály výdajů. V posledních měsících Trump opakovaně naznačil, že cla by mohla pokrýt náklady na desítky různých programů. Nejnovějším příkladem je návrh na zvýšení rozpočtu americké armády o 500 miliard dolarů, který prezident opět spojil s výnosy z cel. Takové roční navýšení by však samo o sobě přesahovalo více než dvojnásobek všech celních příjmů vybraných v roce 2025, což ukazuje napětí mezi politickými prohlášeními a fiskální realitou. Dalším faktorem nejistoty je pokračující právní a geopolitické riziko. Trump v roce 2026 nadále hrozí novými cly, včetně 25% sazeb na zboží z jakékoli země obchodující s Íránem. Zároveň se očekává klíčové rozhodnutí Nejvyšší soud USA v případu Learning Resources, Inc. v. Trump, který se týká zákonnosti plošných cel. Prezident již naznačil, že negativní verdikt by podle něj poškodil USA, a že administrativa by v takovém případě „našla jiné řešení“. Data z oblasti přepravy mezitím potvrzují, že změny jsou hlubší a strukturální. Společnost Project44 ve své lednové zprávě uvedla, že dovozy USA z Číny v roce 2025 klesly o 28 %, zatímco vývozy do Číny se snížily o 38 %. Podle zprávy jde o jednu z nejprudších bilaterálních obchodních kontrakcí v nedávné historii, přičemž stabilizace probíhá až na výrazně nižší úrovni. Zatímco Spojené státy směřují k uzavřenějšímu obchodnímu modelu, zbytek světa se vydává jiným směrem. Evropská unie nedávno podpořila rozsáhlou dohodu Mercosur s několika latinskoamerickými zeměmi, která má vytvořit jednu z největších zón volného obchodu na světě a snížit bariéry pro více než 700 milionů lidí. Tento kontrast podtrhuje, že globální obchod se nepřizpůsobuje jednotně – a že americká celní politika má výrazné, ale nerovnoměrné dopady.