Klíčové body
- Cena ropy Brent i WTI prudce klesla po oznámení dohody USA s Venezuelou
- Trh započítává vyšší globální nabídku a riziko výrazného přebytku ropy
- Venezuelská ropa se prodává s výraznou slevou vůči ropě Brent
- Analytici očekávají tlak na ceny minimálně v první polovině roku 2026
Informace o kontraktu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů okamžitě vyvolala reakci na trzích, protože investoři začali započítávat možnost vyšších dodávek do největšího světového spotřebitele ropy. Tento krok přišel v době, kdy se globální ropný trh již potýká s nadbytkem nabídky a relativně slabým růstem poptávky.
Bezprostředně po oznámení dohody zamířily ceny obou hlavních referenčních kontraktů níže. Ropa Brent ztratila více než jedno procento a klesla pod hranici 60 dolarů za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate odepsala ještě výrazněji a dostala se do oblasti kolem 56 dolarů za barel. Pokles navázal na ztráty z předchozí seance a potvrdil, že trh je mimořádně citlivý na jakékoli signály o dalším navyšování nabídky.
Podle účastníků trhu dohoda zvyšuje pravděpodobnost, že letošní rok bude charakterizován dostatečnými, nebo dokonce nadměrnými globálními dodávkami ropy. Spojené státy by díky venezuelské ropě mohly částečně nahradit jiné zdroje a zároveň zvýšit tlak na ceny na mezinárodních trzích. Investoři proto přehodnocují své cenové scénáře a počítají s tím, že prostor pro výraznější růst cen zůstane omezený.

Součástí dohody by podle dostupných informací mohlo být i přesměrování nákladů, které byly původně určeny pro asijské trhy, zejména pro Čínu. Venezuela se zároveň může snažit rychle vyložit miliony barelů ropy, které zůstaly uvězněny v tankerech a skladovacích zařízeních. Cílem je nejen uvolnit logistické kapacity, ale také snížit riziko další eskalace vztahů se Spojenými státy.
Politický rozměr celé situace sehrál zásadní roli. Prezident Trump již dříve požadoval, aby se Venezuela otevřela americkým ropným společnostem, jinak by podle jeho slov riskovala další kroky ze strany USA. O víkendu následně americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, což výrazně zvýšilo geopolitické napětí, ale zároveň urychlilo jednání o ropných dodávkách. Trhy však tuto eskalaci nevnímaly jako faktor podporující růst cen, naopak převážil dopad očekávané vyšší nabídky.
Analytici se shodují, že dohoda s Venezuelou pravděpodobně udrží ceny ropy na nižších úrovních. Zvýšení vývozu venezuelské ropy do Spojených států by totiž nejen narušilo americký trh, ale zároveň prohloubilo globální přebytek nabídky. To je obzvlášť citlivé v prostředí, kde poptávka v minulém roce rostla pomaleji, než se původně očekávalo.
Podle odhadů analytiků ze Morgan Stanley by mohl globální ropný trh v první polovině roku 2026 čelit přebytku až tří milionů barelů denně. Tento scénář vychází z kombinace slabšího růstu poptávky a rostoucí produkce nejen ze strany členů OPEC, ale také producentů mimo tuto skupinu. Dohoda s Venezuelou by tento přebytek ještě zvýraznila.
Zajímavým aspektem je také cenová konkurenceschopnost venezuelské ropy. Země prodává svůj klíčový ropný druh Merey s výraznou slevou, která se pohybuje zhruba 22 dolarů za barel pod cenou ropy Brent. To z ní činí atraktivní surovinu pro rafinerie, ale zároveň vytváří tlak na ostatní producenty, kteří musí reagovat na levnější nabídku na trhu.

Analytici ze společnosti BMI, která je součástí Fitch Solutions, upozorňují, že vyšší vývoz levně těžené venezuelské ropy by mohl pozastavit nebo zpomalit rozšiřování výrobních kapacit v USA i v dalších regionech. Producenti by totiž mohli odkládat nové investice v prostředí, kde jsou ceny pod tlakem a návratnost projektů méně jistá.
Z dlouhodobějšího pohledu však BMI zároveň připouští, že současný vývoj může zvýšit očekávanou cenu ropy ve střednědobém horizontu, zejména pokud venezuelský režim přežije a stabilizuje produkci. Krátkodobě ale na trzích převládá názor, že dohoda mezi USA a Venezuelou zvyšuje riziko přebytku a omezuje růstový potenciál cen.
Pro investory v energetickém sektoru tak zůstává klíčové sledovat nejen samotnou realizaci dohody, ale také reakce ostatních producentů a vývoj globální poptávky. Současný pokles cen ukazuje, že trh vnímá oznámení především jako faktor zvyšující nabídku, nikoli jako geopolitické riziko podporující dražší ropu.



























