Cena ropy Brent vzrostla o 2,9 % k hranici 66 USD za barel, což představuje nejvyšší úroveň od října, zatímco americká lehká ropa WTI překonala 61 USD za barel. Ceny evropského zemního plynu posílily za poslední tři dny o 14 %, což je nejvýraznější nárůst od března, a to v důsledku protestů v Íránu jakožto třetím největším producentovi plynu na světě. Geopolitické napětí na trzích eskalovalo po zprávách o útocích dronů na tři ropné tankery v Černém moři a po hrozbě uvalení 25% cel na země obchodující s Íránem.   Ceny černého zlata zamířily prudce vzhůru poté, co Donald Trump vystupňoval tlak na íránské vedení a trhy zasáhly zprávy o bezpečnostních incidentech v Černém moři. Kombinace agresivní rétoriky Bílého domu a fyzických útoků na energetickou infrastrukturu vytvořila na trzích silný býčí sentiment, který žene ceny komodit na několikaměsíční maxima. Severomořská ropa Brent si připsala zisk ve výši 2,9 % a zamířila k hranici 66 USD za barel, což představuje nejvyšší úroveň od října. Tento pohyb následoval bezprostředně poté, co americký prezident vyzval íránské demonstranty, aby „převzali své instituce“ a „zachránili jména zabitých a týraných“, přičemž jim vzkázal, že „pomoc je na cestě“. Rostoucí trend na ropném trhu podpořilo i dřívější oznámení Donalda Trumpa, že zavede cla ve výši 25 % na zboží ze všech zemí, které s Íránem nadále obchodují. Situace na Blízkém východě však není jediným faktorem, který aktuálně hýbe cenami energií. Útoky dronů a plynová krize Obchodníky s energiemi značně znervóznily zprávy o útocích neidentifikovaných dronů na tři ropné tankery v Černém moři. Podle agentury Reuters zatím není jasné, kdo stojí za údery na plavidla směřující k terminálu Kaspického ropovodu (Caspian Pipeline Consortium), který nakládá kazašskou ropu. Americká lehká ropa WTI v reakci na tyto události překonala hranici 61 USD za barel. Geopolitické napětí se však promítá i do cen dalších komodit. Protesty v Íránu, který je podle Mezinárodní energetické agentury třetím největším producentem zemního plynu na světě (hned za Ruskem a Čínou), vyhnaly evropské ceny plynu za poslední tři dny o 14 % výše. Jde o nejvýraznější nárůst od března. Jeff Currie, analytik společnosti Carlyle, pro Bloomberg TV situaci komentoval slovy: „Geopolitické riziko je na historickém maximu. To je v tuto chvíli recept na prudký nárůst cen.“ Reakce akciových trhů Zatímco komodity rostou, akciové indexy v USA, Velké Británii a Evropě klopýtly. Investoři vyhodnocují nejen geopolitická rizika, ale i údaje o americké inflaci, které dopadly v souladu s očekáváním. Průmyslový index Dow Jones klesl o 0,7 % na 49 233 bodů, zatímco index S&P 500 a technologický Nasdaq Composite ztratily v časném odpoledním obchodování v New Yorku 0,2 %. Naopak ropným společnostem současná situace prospívá. Akcie gigantů jako BP, Shell, Chevron a ExxonMobil zamířily vzhůru, podpořeny vyššími cenami suroviny. Na pozadí těchto událostí však zaznívají i varovné hlasy ohledně investičního klimatu v Evropě. Jeden z šéfů těžby v Severním moři varoval, že Velká Británie se kvůli politice Labouristické strany zaměřené na čistou nulu stává pro investice do ropného průmyslu stejně neatraktivní jako Venezuela. Donald Trump se mezitím vyjádřil také k obchodní dohodě USMCA (Dohoda mezi USA, Mexikem a Kanadou), kterou označil za „irelevantní“. Podle něj Spojené státy tuto dohodu nepotřebují, ačkoliv Kanada o ni stojí, přičemž dodal, že dohoda nepřináší žádnou reálnou výhodu.