Udržet schodek státního rozpočtu pro letošní rok pod hranicí 300 miliard korun bude podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) velmi náročné. Uvedla to v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce České televize. Zároveň potvrdila, že jednotliví ministři dostali jasné zadání hledat úspory ve svých resortech. Návrh rozpočtu připravený předchozí vládou Petra Fialy (ODS), který počítal s deficitem 286 miliard korun, podle Schillerové neodpovídal reálnému stavu veřejných financí. Česká republika se v současnosti nachází v rozpočtovém provizoriu a ministerstvo financí podle Schillerové intenzivně analyzuje příjmovou i výdajovou stránku rozpočtu. Zákon o rozpočtové odpovědnosti přitom stanovuje pro letošní rok maximální povolený deficit ve výši 237 miliard korun. Už z tohoto srovnání je zřejmé, že i původní návrh rozpočtu byl na hraně zákonných limitů a současná vláda se potýká s velmi omezeným manévrovacím prostorem. Rozpor mezi návrhem rozpočtu a skutečnými čísly Podle Schillerové je jedním z hlavních problémů návrhu státního rozpočtu, který připravil bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), nesoulad mezi plánovanými příjmy a výdaji. Ministryně opakovaně zdůraznila, že v dokumentu chyběly desítky miliard korun na výdaje, které bylo nutné řešit bezprostředně po převzetí resortu. Sněmovna proto návrh rozpočtu odmítla, přičemž nová většina upozorňovala na výdajový výpadek ve výši zhruba 96 miliard korun. Jednou z nejsložitějších kapitol je podle Schillerové rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Právě zde se kumulují mandatorní výdaje, které je velmi obtížné krátit bez systémových změn. Ministři dostali pokyn škrtat minimálně pět procent provozních výdajů, přičemž Schillerová uvedla, že v některých případech se úspory blíží i k deseti procentům. Zároveň zdůraznila, že se zaměřuje pouze na hlavní výdaje a nadpožadavky jednotlivých úřadů byly plošně zakázány. <!-- DIP popup--> Už v listopadu Schillerová upozorňovala, že v návrhu rozpočtu na rok 2026 chybí prostředky nejen na dopravní infrastrukturu, ale také na mandatorní výdaje MPSV a spolufinancování zemědělství. Konkrétně šlo o 38 miliard korun na dopravní stavby, přibližně 32 miliard korun na povinné sociální výdaje a dalších sedm miliard korun v zemědělství. Podle aktuálních vyjádření se vládě zatím podařilo najít pouze jednotky miliard korun na pokrytí těchto výpadků. Zdroj: ČTK Dopravní infrastruktura a tlak na výdaje Významným tématem zůstává financování dopravní infrastruktury, zejména prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Na rozpor mezi státním rozpočtem a rozpočtem fondu upozorňovali nejen poslanci, ale také Národní rozpočtová rada. Premiér Andrej Babiš (ANO) již loni v říjnu uvedl, že kvůli chybějícím penězům hrozí zastavení některých staveb silnic a modernizací železničních tratí. Tehdejší ministr dopravy Martin Kupka (ODS) tato tvrzení popřel s tím, že žádná z rozestavěných dopravních staveb se nezastavila. Zároveň však připustil, že pro rok 2026 bude nutné najít na dopravní projekty více peněz. Schillerová nyní uvedla, že vláda je „v reálných číslech“ jak u SFDI, tak u ministerstva dopravy, což naznačuje snahu sladit rozpočtové plány s reálnými možnostmi financování. Předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé) v diskusi upozornil, že ministři jeho strany škrtají ve svých resortech výrazně více než pět procent a v některých případech se blíží až k desetiprocentním úsporám. Zároveň otevřeně uvedl, že deficit ve výši 300 miliard korun považuje za extrémně vysoký. Podle něj se však vláda dostala do situace, kdy nemá možnost krátkodobě ovlivnit příjmovou stranu rozpočtu, a tyto změny bude možné řešit až pro rok 2027. Zákon o rozpočtové odpovědnosti a výhled do dalších let Národní rozpočtová rada vnímá současnou rozpočtovou situaci velmi kriticky. Její předseda Mojmír Hampl uvedl, že rozpočet bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, což považuje za znepokojivé. Zvlášť problematické je podle něj přenesení plateb na obnovitelné zdroje energie z občanů na stát, které je v přímém rozporu se zákonnými pravidly. Hampl zároveň připomněl, že původní návrh rozpočtu sestavený Fialovou vládou byl „velmi na krev“. Podle jeho slov by sice umožnil základní chod státu, ale neumožňoval by realizovat klíčové priority vlády, například zahajování nových dopravních staveb. To jen podtrhuje strukturální problém veřejných financí, kdy se dlouhodobě nedaří sladit politické priority s rozpočtovou realitou. Původní návrh rozpočtu počítal s deficitem 286 miliard korun, přičemž zákonný limit 237 miliard korun byl překročen s odkazem na výjimky. Ty se týkaly zejména výdajů na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu a půjčky na výstavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Schillerová potvrdila, že vláda plánuje rozpočet schválit 26. ledna a čeká na aktualizovanou ekonomickou predikci, která by měla upřesnit výhled příjmů a výdajů. Hospodaření státu za loňský rok skončilo schodkem 290,7 miliardy korun, což výrazně překročilo původně schválený deficit 241 miliard korun. Podle Schillerové to ilustruje, jak obtížné je udržet rozpočtovou disciplínu v prostředí vysokých mandatorních výdajů a nejistých příjmů. Státní dluh ke konci roku 2025 dosáhl 3,678 bilionu korun, zatímco o rok dříve činil 3,365 bilionu korun, což potvrzuje pokračující zadlužování veřejných financí.