Šéf výzkumné divize Google DeepMind Sir Demis Hassabis v rozhovoru pro Financial Times varoval, že část současných investic do AI začíná připomínat bublinu, která se odtrhává od reálných obchodních základů. Investice do AI start-upů se podle Hassabise odtrhávají od reality Big Tech je na případnou korekci díky stabilnímu byznysu připraven Alphabet (GOOGL) (GOOG) těží z rostoucí poptávky po AI napříč svými produkty Bezpečný a odpovědný vývoj AI je klíčem k důvěře veřejnosti Přesto zároveň zdůraznil, že velké technologické společnosti jsou díky svému rozsahu, technologické vyspělosti a existujícím byznysům v dobré pozici i pro případ, že by došlo k výraznější korekci trhu. Hassabis, britský nositel Nobelovy ceny a jedna z nejrespektovanějších osobností v oblasti AI, upozornil na to, že euforie v technologickém sektoru v posledních letech výrazně zesílila. Podle něj se zejména v segmentu rizikového kapitálu objevují investice, jejichž objem již neodpovídá současné úrovni produktů, technologií ani skutečných tržeb. Tento nesoulad považuje za potenciálně neudržitelný a varuje, že může vést k náhlým korekcím v některých částech trhu. Investice se odtrhávají od komerční reality Hassabis konkrétně zmínil miliardové investice do nových start-upů, které podle něj často nemají hotový produkt, ověřenou technologii ani jasný obchodní model. Takové sázky považuje za problematické, pokud jsou založeny výhradně na očekávání budoucí dominance umělé inteligence, nikoli na aktuální schopnosti generovat hodnotu. Podle něj je tento trend jedním z hlavních znaků vznikající investiční bubliny. Jeho slova zazněla na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde se umělá inteligence stala jedním z hlavních témat debat. Zatímco někteří technologičtí lídři, včetně šéfa společnosti Nvidia Jensena Huanga nebo generálního ředitele Microsoftu Satyi Nadelly, obavy z přehřátí trhu odmítli, Hassabis zvolil opatrnější tón. Nezpochybňuje transformační potenciál AI, ale upozorňuje na rizika spojená s nekritickým přísunem kapitálu. Příkladem přehnaného optimismu jsou podle dostupných informací investice do firem, jako je Thinking Machine Lab, kterou založila bývalá výkonná ředitelka OpenAI Mira Murati. Společnost byla krátce po vzniku oceněna na zhruba 10 miliard dolarů, a to i přesto, že veřejnosti poskytla minimum informací o tom, co konkrétně vyvíjí. Nedávný odchod několika klíčových zaměstnanců navíc vyvolal pochybnosti o jejích dlouhodobých vyhlídkách. Big Tech se zdá být připravený na korekci Navzdory těmto varováním Hassabis zdůraznil, že společnosti typu Google mají oproti mladým start-upům zásadní výhodu. Pokud by investiční bublina skutečně praskla, velké technologické skupiny by to podle něj zvládly bez existenčních problémů. Opírají se totiž o stabilní byznys, do něhož mohou postupně integrovat nové funkce umělé inteligence a zvyšovat tím produktivitu i hodnotu svých služeb. Hassabis poukázal zejména na silnou poptávku po AI v produktech Googlu, včetně nejnovější generace modelů Gemini 3. Podle něj je využití umělé inteligence v rámci ekosystému Googlu silnější než kdy dříve a firma je schopna monetizovat AI postupně a udržitelně. Právě tento přístup odlišuje zavedené technologické giganty od mladých firem, které jsou zcela závislé na dalším přísunu kapitálu. Tento vývoj se odrazil i na valuaci mateřské společnosti Alphabet (GOOGL) (GOOG) , jejíž tržní hodnota se posunula nad hranici 4 bilionů dolarů. Alphabet se tak stal druhou největší veřejně obchodovanou firmou na světě, hned po výrobci čipů Nvidia. Podle Hassabise to ukazuje, že investoři stále věří v dlouhodobý potenciál AI, pokud je spojena s funkčním obchodním modelem. Západ si podle Hassabise drží náskok před Čínou Součástí debat v Davosu byla i rostoucí konkurence mezi Spojenými státy a Čínou v oblasti umělé inteligence. Hassabis připustil, že čínské společnosti v posledním roce výrazně investovaly do vývoje modelů, které jsou často otevřené a volně použitelné vývojáři. Přesto si myslí, že západní technologické firmy si nadále udržují náskok. Zmínil například rozruch kolem čínské skupiny DeepSeek, která dokázala vyvinout výkonný AI model za zlomek nákladů amerických konkurentů. Podle Hassabise však západní reakce na tento krok byla přehnaná a čínské laboratoře zatím neprokázaly schopnost dlouhodobě inovovat na špičkové úrovni. Odhaduje, že technologický náskok amerických firem činí přibližně šest měsíců. Zároveň ale uznal, že čínské společnosti se více zaměřují na krátkodobé aplikace a rychlé výnosy, zatímco západní výzkumné laboratoře, jako DeepMind, OpenAI či Anthropic, se soustředí na dlouhodobější a výzkumně náročnější cíle, včetně vývoje obecné umělé inteligence. Bezpečnost a společenská odpovědnost AI Diskuse v Davosu se nevyhnula ani otázkám bezpečnosti a etiky. V posledních měsících čelily některé firmy kritice a soudním sporům kvůli dopadům svých chatbotů na uživatele. Hassabis zdůraznil, že bezpečný a odpovědný vývoj AI je klíčovou podmínkou pro udržení důvěry veřejnosti. Podle něj musí průmysl jasně ukazovat, kde má umělá inteligence jednoznačný přínos pro společnost, například ve vědě nebo medicíně. Právě v těchto oblastech chce DeepMind nadále posilovat své aktivity, aby bylo zřejmé, že AI není pouze nástrojem pro zvyšování zisků, ale i pro řešení zásadních globálních problémů. Hassabis se rovněž vyjádřil k dlouhodobým plánům Googlu v oblasti chytrých brýlí. Přiznal, že firma byla s touto technologií před více než deseti lety předčasná, protože chyběla jasná „zabijácká aplikace“. Podle něj by se jí nyní mohl stát univerzální digitální asistent založený na AI, který by lidem pomáhal v každodenním životě. Na závěr odmítl spekulace o tom, že by mohl v budoucnu nahradit generálního ředitele Alphabetu Sundara Pichaie. Zdůraznil, že jeho místo je především u vědy a výzkumu, kde má pocit, že dokáže přinášet největší hodnotu.