Farmaceutická skupina Pfizer se připravuje na zásadní posun ve své strategii. Pfizer (PFE) očekává rychlý růst spotřebitelského trhu s léky proti obezitě po vzoru úspěchu Viagry Akvizice Metsery za 10 miliard dolarů má firmě zajistit silné portfolio léčiv proti obezitě Společnost nečeká návrat k růstu tržeb dříve než v roce 2029 Tlak patentů, cenových dohod a pokles COVID tržeb zůstává krátkodobou výzvou Podle generálního ředitele Alberta Bourly se společnost chystá vstoupit na spotřebitelský trh s léky proti obezitě, který by svým rozsahem a dynamikou mohl připomínat prudký nástup Viagry na konci 90. let. Tento vývoj přichází v době, kdy se Pfizer (PFE) potýká s tlakem na své tradiční zdroje příjmů a zároveň hledá nové pilíře budoucího růstu. Bourla na konferenci J.P. Morgan Healthcare Conference v San Franciscu uvedl, že firma původně nečekala tak rychlou expanzi trhu s léky na obezitu, zejména mimo Spojené státy. Dominantní postavení si zde vybudovaly společnosti Eli Lilly and Co (LLY) a Novo Nordisk (NVO) , jejichž tržby ukazují, že poptávka po těchto přípravcích dalece přesahuje rámec tradičních systémů zdravotního pojištění. Spotřebitelský trh po vzoru Viagry Zásadní změna v uvažování Pfizeru vychází ze zkušenosti s lékem Viagra, který společnost uvedla na trh v roce 1998. Tento přípravek se stal symbolem toho, že pacienti jsou ochotni platit z vlastní kapsy, i když lék není hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Právě tento model se nyní začíná prosazovat i u léků proti obezitě. Albert Bourla otevřeně přiznal, že firma původně předpokládala mimo USA pouze omezené tržby. Aktuální čísla konkurentů však ukazují, že spotřebitelská poptávka je výrazně silnější, než se čekalo. Podle jeho slov nyní trh funguje „téměř jako Viagra“, tedy jako produkt, za který jsou lidé ochotni zaplatit i bez úhrad ze strany pojišťoven. Pfizer má s tímto typem byznysu historickou zkušenost, i když samotnou značku Viagra již nevlastní. Společnost ji po mnoho let vyvíjela a prodávala, ale v roce 2020 se rozhodla odprodat podnik, který tuto značku ovládal. Přesto zůstává tento příklad vnitřně silným referenčním bodem pro to, jak může vypadat úspěšný spotřebitelský lék s globálním dosahem. Akvizice Metsera a sázka na výzkum Klíčovým krokem v současné strategii Pfizeru je akvizice společnosti Metsera, kterou farmaceutický gigant koupil za 10 miliard dolarů. Transakce byla oznámena v září 2025 a Pfizer v ní zvítězil nad konkurenční nabídkou Novo Nordisku. Právě tato akvizice má firmě otevřít cestu k plnohodnotnému portfoliu léků proti obezitě. Pfizer zároveň oznámil, že do konce roku plánuje zahájit deset klinických studií fáze 3 zaměřených na látky získané od Metsery. Jedna z těchto studií již byla spuštěna v listopadu. Tyto projekty představují zásadní investici do vývoje, která má v dlouhodobém horizontu přinést nové komerčně úspěšné přípravky. Bourla zdůraznil, že firma se na obezitu dívá jako na strategickou prioritu. Podle jeho slov Pfizer disponuje silným zázemím v oblasti výzkumu, vývoje i komerčního využití nových léků. Právě propojení těchto schopností má společnosti umožnit konkurovat zavedeným hráčům na rychle rostoucím trhu. Pfizer přitom otevřeně přiznává, že návrat k růstu tržeb neočekává dříve než v roce 2029. Do té doby bude firma čelit přechodnému období, kdy investice do vývoje zatíží hospodaření, ale ještě nepřinesou plnohodnotné výnosy. Tlak patentů, cen a vládních dohod Krátkodobý výhled Pfizeru zůstává náročný. Společnost upozorňuje, že následující roky budou turbulentní, a to z několika důvodů. Mezi hlavní patří vypršení patentové ochrany u klíčových léků, pokles tržeb souvisejících s COVID-19 a také slíbené snížení cen léků pro americkou vládu. Pfizer se stal první velkou farmaceutickou společností, která podepsala dohodu s administrativou prezidenta Donald Trump o snížení cen léků na předpis v programu Medicaid. Výměnou za to firma získala tříleté osvobození od cel, což představuje důležitý prvek její krátkodobé finanční stability. Bourla zároveň upozornil na širší dopady těchto dohod. Podle něj mohou pravidla, která vyžadují, aby nové léky byly ve Spojených státech nabízeny za stejnou cenu jako v zahraničí, posílit vyjednávací pozici farmaceutických firem vůči evropským státům. Pokud by evropské země odmítly platit vyšší ceny, výrobci by podle Bourly mohli přestat tyto trhy zásobovat novými léky. Tento postoj ilustruje, jak citlivá je rovnováha mezi regulací cen, dostupností inovativních léčiv a ochotou firem investovat do nákladného výzkumu. Pfizer se v tomto prostředí snaží najít model, který mu umožní zachovat ziskovost a zároveň rozvíjet nové terapeutické oblasti. Celkově tak Pfizer vstupuje do nové fáze svého vývoje. Sázka na spotřebitelské léky proti obezitě představuje dlouhodobou strategii, která má firmě pomoci překlenout obtížné období a zároveň navázat na jeden z nejúspěšnějších příběhů její historie. Pokud se očekávání vedení naplní, může se obezita stát pro Pfizer tím, čím byla Viagra na přelomu tisíciletí – silným růstovým motorem s globálním dosahem.