Americké akciové trhy v úterý výrazně oslabily poté, co se investoři vrátili z prodlouženého víkendu a začali plně zohledňovat eskalující geopolitické napětí mezi Spojenými státy a Evropou. Spor o Grónsko prudce zvýšil volatilitu na globálních trzích Americké akcie výrazně klesly, VIX vyskočil na dvouměsíční maximum Investoři přesouvají kapitál do zlata a jiných bezpečných aktiv Negativní sentiment se přelil i na pražskou burzu Hlavním spouštěčem výprodeje byla hrozba prezidenta Donalda Trumpa zavést nová dovozní cla na evropské země v souvislosti s jeho snahou prosadit převod Grónska pod americkou kontrolu. Nejistota kolem dalšího vývoje vedla k prudkému nárůstu volatility, výraznému poklesu akciových indexů a útěku investorů do bezpečných aktiv. Ve 22:00 SEČ ztratil index Dow Jones Industrial Average 870 bodů, tedy 1,8 %, index S&P 500 oslabil o 2,1 % a technologický NASDAQ Composite propadl o 2,4 %. Výrazným signálem nervozity trhu byl skok indexu volatility VIX, často označovaného jako „index strachu“, který vyskočil o 27 % na hodnotu 20,14. Takto prudký pohyb naznačuje, že investoři začali znovu přeceňovat rizika spojená s geopolitikou i hospodářskou politikou USA. Spor o Grónsko a cla zásadně zhoršily sentiment Napětí na trzích odstartovalo víkendové prohlášení prezidenta Trumpa, že Spojené státy od začátku února zavedou cla na dovoz z několika evropských zemí. Tato cla mají začínat na úrovni 10 % a do léta postupně vzrůst až na 25 %, pokud nebude dosaženo dohody o předání Grónska Spojeným státům. Prezident zároveň zdůraznil, že Grónsko považuje za strategicky nezbytné pro národní i globální bezpečnost a že v této otázce „není cesty zpět“. Rétorika Bílého domu se v průběhu dní dále zostřovala. Trump následně pohrozil až 200% cly na francouzská vína a šampaňské, což vyvolalo ostré reakce evropských politiků. Evropské státy podle dostupných informací zvažují odvetná opatření, včetně zavedení cel na americké zboží v hodnotě až 93 miliard eur. Francie a Německo navíc vyzvaly Evropskou unii, aby zvážila použití nástroje proti ekonomickému nátlaku, který by mohl zahrnovat omezení investic, bankovních aktivit nebo přístupu amerických firem na evropský trh. Tato eskalace výrazně poškodila investorský sentiment. Trhy začaly znovu připomínat období zvýšené nervozity z minulého roku, kdy Trumpova celní politika vedla k prudkým výkyvům cen aktiv. Nejistota je o to větší, že prezident má tento týden vystoupit na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde plánuje jednat s „různými stranami“ právě o otázce Grónska. Investoři tak čelí situaci, kdy se geopolitická rizika mohou rychle proměnit v konkrétní ekonomické dopady. Nejvyšší soud, Fed a začátek výsledkové sezony Další vrstvu nejistoty představuje očekávané rozhodnutí Nejvyššího soudu USA o zákonnosti rozsáhlých dovozních cel. Trump pro jejich zavedení využil zákon z roku 1977 známý jako International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), který prezidentovi dává široké pravomoci v případě vyhlášení národní nouze. Soudci však již na konci loňského roku vyjádřili skepsi nad argumentací Bílého domu, a finanční trhy proto z velké části očekávají, že soud by mohl rozhodnout proti administrativě. Do toho zazněla také slova amerického ministra financí Scotta Bessenta, podle něhož by prezident Trump mohl již příští týden rozhodnout o jménu příštího předsedy Federálního rezervního systému. To udržuje investory v napětí, zejména v kontextu nedávných útoků administrativy na současného šéfa Fedu Jeromea Powella a spekulací o politickém tlaku na měnovou politiku. Vedle geopolitiky se pozornost trhu postupně přesouvá i k výsledkové sezoně, která se tento týden rozbíhá naplno. Prvním výrazným jménem je streamovací gigant Netflix (NFLX) , který oznámí své čtvrtletní výsledky po uzavření burzy. Podle konsensuálních odhadů by měl vykázat zisk na akcii 0,55 USD při tržbách 11,96 miliardy USD. Pozornost investorů však směřuje i k jeho upravené hotovostní nabídce na studio a streamovací aktiva Warner Bros Discovery (WBD) , která získala podporu představenstva bez navýšení ceny 82,7 miliardy USD. V průběhu týdne zveřejní výsledky také řada dalších velkých společností, mimo jiné Johnson & Johnson (JNJ) , M Company (MMM) , GE Aerospace (GE) , Intel Corporation (INTC) , Procter & Gamble Company (PG) a Abbott Laboratories (ABT) . Očekávání jsou poměrně vysoká, přičemž se počítá s růstem zisků indexu S&P 500 v rozmezí 12 až 15 %. Výsledky tak mohou sehrát klíčovou roli při zmírnění nebo naopak prohloubení současné nervozity. Zlato na rekordu, dluhopisy kolísají a dopady v Česku Zvýšená averze k riziku se okamžitě promítla do pohybu na dalších trzích. Zlato vystoupalo na nové rekordní maximum, když investoři hledali bezpečný přístav. Spotová cena zlata vzrostla o 3,5 % na 4 757,75 USD za unci. Současně se zvýšily výnosy amerických státních dluhopisů, protože část investorů dluhopisy prodávala v obavách z možné obchodní války s Evropou. Výnos desetiletých dluhopisů vzrostl na 4,288 %, zatímco třicetileté se přiblížily k 4,92 %. Negativní nálada se přelila i na evropské a regionální trhy. Pražská burza zaznamenala výrazný propad, když index PX oslabil o 2,95 % na 2 650,35 bodu. Největší ztráty utrpěly akcie energetické společnosti ČEZ, které odepsaly více než 11 %. Z hlavních titulů se v plusu udržel pouze výrobce nápojů Kofola. Česká koruna mírně oslabila vůči euru, zatímco vůči americkému dolaru naopak výrazně posílila, což odráží globální pohyby na devizových trzích. Celkově se tak ukazuje, že spor o Grónsko a související hrozby cel mají výrazný dopad na globální finanční trhy. Investoři se ocitají v prostředí, kde se geopolitika, měnová politika a výsledková sezona nebezpečně prolínají, což zvyšuje nejistotu a podporuje volatilitu napříč třídami aktiv.