První týdny roku 2026 přinesly sérii geopolitických událostí, které by v minulosti pravděpodobně vyvolaly silnou nervozitu na finančních trzích. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa přistoupila k zadržení venezuelského prezidenta, ostře se vymezila vůči násilnému potlačování protestů v Íránu a zároveň otevřeně hovořila o možnosti použít sílu k převzetí Grónska. Přesto se akciové trhy chovají, jako by se nic zásadního nedělo. Indexy v USA i ve zbytku světa rostou a investoři dávají přednost jiným tématům než geopolitickým rizikům. Zatímco komoditní trhy na tyto zprávy reagovaly tradičně, ceny zlata, stříbra a ropy vykazovaly výrazné výkyvy, akcie zůstaly překvapivě klidné. Investoři sice krátkodobě hledali bezpečné přístavy, ale kapitál se z akciových trhů ve větším měřítku nestáhl. Index S&P 500 měl od začátku roku jen několik ztrátových seancí a jeden z nejsilnějších dnů zakončil růstem o více než procento. Podobný obrázek nabídla i Evropa, Latinská Amerika nebo Asie, tedy regiony, které by potenciální eskalací konfliktů mohly být zasaženy ještě citelněji. V americkém kontextu je tento vývoj obzvlášť nápadný. Hlavní indexy Wall Street navzdory ostré rétorice prezidenta Donalda Trumpa dále posilují. Dow Jones Industrial Average od začátku roku přidal téměř tři procenta, technologický Nasdaq Composite se rovněž drží v plusu a investoři zjevně nepřisuzují geopolitickým krokům Bílého domu dlouhodobý dopad na ekonomiku. Podle Erica Freedmana ze společnosti Northern Trust Wealth Management je jedním z důvodů fakt, že žádná jiná velká ekonomická nebo vojenská mocnost zatím na americké kroky výrazně nereagovala. Trhy podle něj posuzují jednotlivé události izolovaně a čekají spíše na to, zda dojde ke konkrétním změnám v obchodních tocích, sankcích nebo globální spolupráci. Dokud se geopolitické napětí nepřelije do reálného omezení obchodu nebo produkce, zůstávají investoři převážně v reaktivním režimu. Tento přístup je patrný i na devizovém trhu, kde americký dolar spíše posiluje, místo aby sloužil jako indikátor útěku od rizika. Podobně smířlivý pohled nabízí i Alex Morris ze společnosti F/m Investments, který popsal současnou reakci investorů jako „akciový trh meh“. Podle něj prezident používá vysoce cílené a krátkodobé demonstrace síly, které nevyžadují dlouhodobé vojenské nasazení ani masivní ekonomické zdroje. Trhy proto nemají jasný impulz, na který by musely reagovat. Zprávy se objeví, vyvolají krátkodobý šum, ale rychle odezní, aniž by zásadně změnily investiční scénáře. Dalším faktorem je rostoucí otupělost investorů vůči politickým výrokům i činům. Trh se podle řady stratégů naučil čekat na konkrétní výsledky, nikoli reagovat na samotná prohlášení. Řada kroků byla v minulosti oznámena s velkou razancí, ale následně zmírněna nebo zcela zrušena. To vede k tomu, že investoři snižují váhu geopolitických titulků ve svých rozhodnutích a soustředí se spíše na data, zisky a měnovou politiku. Anthony Esposito ze společnosti AscalonVI Capital upozorňuje, že geopolitická rizika trhy dlouhodobě podceňují. Reakce na útoky v Íránu či napětí kolem Venezuely byla minimální a velmi krátkodobá. Podle něj by trh reagoval výrazněji pouze v případě skutečného šoku, například narušení dodávek ropy nebo rozsáhlého vojenského konfliktu. Dokud k tomu nedojde, zůstávají v centru pozornosti úrokové sazby, ekonomický růst, firemní zisky a domácí agenda americké administrativy. Evropské trhy vykazují podobný klid, a to i přes nejistotu kolem Grónska, které je součástí Dánska a tedy i struktur NATO. Panevropský index Stoxx 600 letos výrazně posílil a investoři zatím nepovažují spor o arktické území za bezprostřední hrozbu pro ekonomickou stabilitu kontinentu. Podle Toniho Meadowse ze společnosti BRI Wealth Management se sentiment může změnit pouze tehdy, pokud by trh uvěřil, že hrozby přerostou v otevřený vojenský konflikt. Asijské trhy mezitím pokračují v růstu a dosahují nových rekordů. Index MSCI AC Asia Pacific posílil o více než pět procent a klíčové trhy v Japonsku i Jižní Koreji se pohybují na historických maximech. Analytici zdůrazňují, že tento vývoj není výsledkem lehkovážnosti, ale spíše absence skutečných ropných šoků a silných fundamentů, jako jsou stimulační opatření a investice do umělé inteligence. Podle stratégů ze Standard Chartered a Morningstar je geopolitika dnes vnímána spíše jako chronické riziko než akutní hrozba. Celkově se tak ukazuje, že akciové trhy reagují citlivě pouze na události, které mají přímý dopad na ekonomické fundamenty. Dokud geopolitické napětí nezmění tok energie, obchodu nebo kapitálu, zůstává pro investory druhořadým tématem. Trhy jsou v tomto smyslu skutečně „bezcitné“ – ne proto, že by rizika neexistovala, ale proto, že zatím nemají dostatečnou sílu změnit očekávání ohledně růstu zisků a hospodářského vývoje.