Donald Trump oznámil zavedení 25% cla na veškerý obchod se zeměmi spolupracujícími s Íránem, což ohrožuje obchodní příměří s Čínou, která je největším dovozcem íránské ropy.
Nová cla by mohla zvrátit výhody plynoucí z říjnové dohody, díky níž průměrná celní sazba USA na čínské zboží klesla ze 40,8 % na 30,8 %.
Čína v reakci na hrozbu uvedla, že je připravena přijmout nezbytná protiopatření na ochranu svých legitimních práv, pokud USA nedodrží stávající úmluvy.
Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení nových cel na zboží ze zemí, které nadále obchodují s Íránem, přináší na globální trhy novou vlnu nejistoty. Tento nečekaný krok riskuje vykolejení ročního obchodního příměří s Čínou, která je v současnosti největším světovým nákupčím íránské ropy .
„Jakákoli země obchodující s Íránskou islámskou republikou zaplatí clo ve výši 25 % na veškeré obchody prováděné se Spojenými státy americkými,“ uvedl Trump v pondělí na sociálních sítích. Prezident dodal, že poplatek je „účinný okamžitě“, aniž by však blíže specifikoval rozsah dotčeného zboží nebo konkrétní způsob implementace těchto poplatků.
Ohrožení strategické dohody
Trumpova hrozba přichází jen několik měsíců poté, co na summitu v Jižní Koreji uzavřel pakt s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Tato dohoda pozastavila vzájemná cla a zajistila Spojeným státům přístup ke vzácným zeminám. Čína dominuje produkci těchto minerálů, které jsou kritické pro výrobu high-tech zboží i vojenských zbraní, a během předchozích obchodních sporů zavedla na jejich vývoz přísná omezení.
Podle údajů agentury Bloomberg Economics klesla průměrná sazba amerických cel na čínské zboží po říjnovém příměří na 30,8 % z původních 40,8 %. Nově ohlášená cla by mohla tuto dohodu zcela zvrátit a vrhají stín pochybností na Trumpovy plány na dubnovou návštěvu Pekingu. Trh s komoditami, zejména ropa, na tento vývoj reaguje zvýšenou nervozitou.
Zatím není jasné, zda Trump přidá nejnovější cla k těm stávajícím, nebo oznámí specifické výjimky pro Čínu, a to i s ohledem na dřívější signály administrativy, že vyšší poplatky by mohly způsobit bolest i na domácí půdě. Poradce Bílého domu Peter Navarro loni v srpnu bagatelizoval myšlenku potrestat Čínu za nákup ruské ropy. „Máme na Čínu cla přes 50 %,“ řekl tehdy Navarro s tím, že nechtějí dospět do bodu, kdy by poškodili vlastní ekonomiku.
Pokud USA nebudou respektovat svou dohodu s Čínou, má Peking právo podniknout „příslušné kroky“, varoval Čou Mi, vedoucí výzkumný pracovník think-tanku přidruženého k čínskému ministerstvu obchodu. Upozornil, že zatímco dříve USA ospravedlňovaly cla obchodními deficity a národní bezpečností, nyní je spojitost mezi obchodem třetích zemí s Íránem a bezpečností USA jen těžko obhajitelná. Čínská ambasáda ve Washingtonu označila Trumpovy hrozby za nátlak a v prohlášení uvedla, že Peking přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně svých legitimních práv.
Klíčové body
Donald Trump oznámil zavedení 25% cla na veškerý obchod se zeměmi spolupracujícími s Íránem, což ohrožuje obchodní příměří s Čínou, která je největším dovozcem íránské ropy.
Nová cla by mohla zvrátit výhody plynoucí z říjnové dohody, díky níž průměrná celní sazba USA na čínské zboží klesla ze 40,8 % na 30,8 %.
Čína v reakci na hrozbu uvedla, že je připravena přijmout nezbytná protiopatření na ochranu svých legitimních práv, pokud USA nedodrží stávající úmluvy.
Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení nových cel na zboží ze zemí, které nadále obchodují s Íránem, přináší na globální trhy novou vlnu nejistoty. Tento nečekaný krok riskuje vykolejení ročního obchodního příměří s Čínou, která je v současnosti největším světovým nákupčím íránské ropy .
„Jakákoli země obchodující s Íránskou islámskou republikou zaplatí clo ve výši 25 % na veškeré obchody prováděné se Spojenými státy americkými,“ uvedl Trump v pondělí na sociálních sítích. Prezident dodal, že poplatek je „účinný okamžitě“, aniž by však blíže specifikoval rozsah dotčeného zboží nebo konkrétní způsob implementace těchto poplatků.
Ohrožení strategické dohody
Trumpova hrozba přichází jen několik měsíců poté, co na summitu v Jižní Koreji uzavřel pakt s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Tato dohoda pozastavila vzájemná cla a zajistila Spojeným státům přístup ke vzácným zeminám. Čína dominuje produkci těchto minerálů, které jsou kritické pro výrobu high-tech zboží i vojenských zbraní, a během předchozích obchodních sporů zavedla na jejich vývoz přísná omezení.
Podle údajů agentury Bloomberg Economics klesla průměrná sazba amerických cel na čínské zboží po říjnovém příměří na 30,8 % z původních 40,8 %. Nově ohlášená cla by mohla tuto dohodu zcela zvrátit a vrhají stín pochybností na Trumpovy plány na dubnovou návštěvu Pekingu. Trh s komoditami, zejména ropa, na tento vývoj reaguje zvýšenou nervozitou.
Chcete využít této příležitosti?Nejasná implementace a reakce Číny
Zatím není jasné, zda Trump přidá nejnovější cla k těm stávajícím, nebo oznámí specifické výjimky pro Čínu, a to i s ohledem na dřívější signály administrativy, že vyšší poplatky by mohly způsobit bolest i na domácí půdě. Poradce Bílého domu Peter Navarro loni v srpnu bagatelizoval myšlenku potrestat Čínu za nákup ruské ropy. „Máme na Čínu cla přes 50 %,“ řekl tehdy Navarro s tím, že nechtějí dospět do bodu, kdy by poškodili vlastní ekonomiku.
Pokud USA nebudou respektovat svou dohodu s Čínou, má Peking právo podniknout „příslušné kroky“, varoval Čou Mi, vedoucí výzkumný pracovník think-tanku přidruženého k čínskému ministerstvu obchodu. Upozornil, že zatímco dříve USA ospravedlňovaly cla obchodními deficity a národní bezpečností, nyní je spojitost mezi obchodem třetích zemí s Íránem a bezpečností USA jen těžko obhajitelná. Čínská ambasáda ve Washingtonu označila Trumpovy hrozby za nátlak a v prohlášení uvedla, že Peking přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně svých legitimních práv.
