Vláda včera schválila změnu pravidel pro sestavování státního rozpočtu, která zásadně upravuje způsob určování výdajových rámců. Po jednání kabinetu to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Nově se mají výdajové rámce odvíjet od střednědobého růstu čistých výdajů, nikoli od maximální povolené úrovně strukturálního salda, jak tomu bylo dosud. Úprava vychází z nových evropských pravidel a zároveň reaguje na potřebu větší flexibility státu v případě zhoršení bezpečnostní situace. Změna představuje významný posun v rozpočtové politice, protože mění samotnou logiku fiskální kontroly. Namísto sledování výsledku hospodaření očištěného o hospodářský cyklus se pozornost přesouvá k vývoji výdajů, které má vláda pod přímou kontrolou. Cílem je stabilnější a předvídatelnější rozpočtové plánování, které by mělo lépe reagovat na výkyvy ekonomiky i mimořádné události. Zdroj: Shutterstock Od strukturálního salda k čistým výdajům Dosavadní právní úprava stanovovala výdajové rámce státního rozpočtu na základě maximální přípustné hodnoty strukturálního salda, tedy výsledku hospodaření očištěného o vliv hospodářského cyklu a mimořádné jednorázové dopady. V letošním roce mohl strukturální schodek dosáhnout maximálně 1,75 procenta hrubého domácího produktu, v roce 2027 pak nejvýše 1,25 procenta HDP. V dalších letech zákon počítal s dalším zpřísněním, kdy strukturální schodek nesměl překročit jedno procento HDP. Nově schválená úprava tento přístup opouští a nahrazuje jej metodikou vycházející z čistých výdajů. Tento ukazatel, jak vyplývá z důvodové zprávy k návrhu zákona, je konstruován tak, aby omezoval vlivy, které nejsou plně v rukou veřejné správy. Jinými slovy má zabránit tomu, aby rozpočtová pravidla byla výrazně ovlivňována faktory, jež vláda nemůže přímo řídit, například prudkými hospodářskými výkyvy. Podle evropských pravidel musí členské státy nastavovat tempo růstu čistých výdajů tak, aby byla zajištěna střednědobá udržitelnost zadlužení veřejného sektoru. Pro Českou republiku je trajektorie růstu čistých výdajů do roku 2028 nastavena v souladu se stávajícími výdajovými rámci, takže změna by neměla znamenat okamžitý skokový zásah do rozpočtové politiky, ale spíše postupnou úpravu metodiky. Nová pravidla a jejich vazba na evropský rámec Schválený návrh zákona převádí nová evropská fiskální pravidla do české legislativy a zároveň je rozšiřuje o některé praktické aspekty. Ministryně financí upozornila, že výdajové rámce by se nově vztahovaly i na situace, kdy je státní rozpočet schvalován mimo řádný termín na konci září. Současná právní úprava tuto možnost výslovně neřeší, což podle Schillerové znamená, že předložení návrhu rozpočtu se schodkem 310 miliard korun není v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Evropská pravidla rovněž jasně definují postup v případě, že se veřejné finance dostanou mimo stanovené limity. Pokud by zadlužení přesáhlo 60 procent HDP nebo rozpočtový deficit překročil tři procenta HDP, musel by stát přijmout nápravná opatření. U nadměrného dluhu by bylo nutné nastavit čisté výdaje tak, aby se zadlužení každoročně snižovalo o 0,5 procenta HDP, pokud by dluh zůstal pod hranicí 90 procent HDP. Zdroj: Shutterstock V případě vyššího zadlužení by tempo snižování muselo dosáhnout jednoho procenta HDP ročně. Pokud by došlo k nadměrnému schodku, stát by musel upravit výdaje tak, aby se strukturální saldo každoročně zlepšovalo o 0,4 procenta HDP. Tato pravidla mají zajistit, že se veřejné finance postupně vrátí do udržitelných mezí, aniž by bylo nutné přijímat náhlá a destabilizující opatření. Rozpočtová flexibilita při zhoršení bezpečnostní situace Významnou součástí schváleného návrhu jsou také úpravy rozpočtových pravidel pro situace, kdy dojde ke zhoršení bezpečnostní situace. Zákon má státu umožnit rychle reagovat na mimořádné okolnosti, aniž by byl svázán standardními rozpočtovými limity. Podle návrhu bude moci vláda nebo ministr financí překročit celkové schválené výdaje státního rozpočtu v daném roce až o deset procent, pokud to bude nutné k financování opatření na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů. Tuto pravomoc bude možné využít v případě aktivace článků 4 nebo 5 Severoatlantické aliance, které se týkají reakce NATO na ohrožení či napadení některého z členských států. Zákon zároveň počítá s tím, že při vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, případně právě při aktivaci těchto aliančních článků, se nepoužijí standardní lhůty pro vypracování návrhu státního rozpočtu. V takových situacích budou rovněž rozvolněna pravidla pro maximální výši výdajů státního rozpočtu a státních fondů, aby bylo možné pružně reagovat na aktuální potřeby.