Ceny zlata a stříbra se na začátku týdne vyšplhaly na nová historická maxima, když investory zasáhla další vlna geopolitické nejistoty spojená s obchodní politikou Spojených států. Rozhodujícím impulzem se staly hrozby prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká cla vůči vybraným evropským zemím v souvislosti se sporem o Grónsko. Trhy tento vývoj vyhodnocují jako výrazné riziko eskalace obchodní války mezi USA a Evropou, což posiluje poptávku po tradičních bezpečných aktivech. Spotové zlato se obchodovalo poblíž úrovně 4 670 dolarů za unci a během dne krátce překonalo i hranici 4 690 dolarů. Stříbro zaznamenalo ještě dynamičtější pohyb, když jeho cena vyskočila až o více než čtyři procenta a přiblížila se k hranici 100 dolarů za unci. Investoři reagovali nejen na samotná cla, ale také na oslabení amerického dolaru, který se dostal pod tlak kvůli rostoucím obavám o stabilitu zahraniční politiky USA a důvěru v americké instituce. Trumpova administrativa oznámila záměr uvalit desetiprocentní cla na dovoz z osmi evropských zemí, mezi nimiž figurují například Francie, Německo a Spojené království. Tato opatření mají vstoupit v platnost začátkem února a v polovině roku by se měla zvýšit až na 25 procent. Evropské státy se proti tomuto kroku ostře vymezily a připravují společnou reakci, která by mohla zahrnovat odvetná cla na americké zboží v hodnotě desítek miliard eur. Pro investory je klíčové, že se konflikt neodehrává mezi tradičními geopolitickými rivaly, ale uvnitř dlouhodobých spojeneckých struktur. Podle řady analytiků právě tento aspekt odlišuje současnou situaci od předchozích obchodních sporů. Využívání celních hrozeb vůči spojencům je vnímáno jako zásah do důvěry, která byla po desetiletí základem transatlantických vztahů. Takový šok může vést k trvalejší rizikové prémii napříč finančními trhy, což podporuje přesun kapitálu do aktiv, která nejsou přímo navázána na měnovou nebo politickou stabilitu jednotlivých států. Růst cen drahých kovů navazuje na velmi silný vývoj z předchozího roku. Už v roce 2025 zlato a stříbro prudce posilovaly v reakci na geopolitické otřesy, včetně zásahu USA ve Venezuele a rostoucího napětí kolem Grónska. K tomu se přidaly opakované útoky Trumpovy administrativy na Federální rezervní systém, které znovu otevřely otázku nezávislosti americké centrální banky. Tyto faktory vedly část investorů k tomu, že se začali vyhýbat měnám a státním dluhopisům a hledali ochranu v reálných aktivech. Dalším významným podpůrným prvkem je chování institucionálních investorů, zejména v Asii. Širší rotace kapitálu do kovového komplexu, tažená především čínskými investory, přispěla k prudkému nárůstu poptávky po zlatě a stříbře. Zásoby zlata v burzovně obchodovaných fondech vzrostly během jediného týdne o desítky tun, což představuje největší přírůstek za několik měsíců. Tento trend naznačuje, že nejde pouze o krátkodobou spekulaci, ale o strategický přesun kapitálu. Očekávání do budoucna zůstávají podle analytiků převážně optimistická. Některé investiční banky připouštějí, že cena zlata by se v relativně krátkém horizontu mohla přiblížit k hranici 5 000 dolarů za unci, zatímco stříbro by mohlo pokračovat v cestě k trojciferným hodnotám. Klíčovým faktorem bude další vývoj geopolitického napětí, reakce Evropy na americká cla a také výsledek právních sporů ve Spojených státech, které se týkají role a nezávislosti centrální banky. Investoři budou v nadcházejících dnech pozorně sledovat i dění kolem Nejvyššího soudu USA, který se má zabývat otázkou odvolání guvernérky Fedu Lisy Cookové. Jakýkoli náznak oslabení institucionální stability by mohl dále podkopat důvěru v dolar a posílit atraktivitu drahých kovů. Zlato a stříbro tak v současném prostředí plní roli nejen ochrany proti inflaci, ale především pojistky proti politickým a geopolitickým otřesům.