Zlato a stříbro se na začátku roku 2026 dostaly na historická maxima, a to v prostředí, které investory nutí znovu přehodnocovat rizika spojená s měnovou politikou, geopolitikou i stabilitou globálních institucí. Zlato a stříbro dosáhly rekordních cen kvůli obavám o nezávislost Fedu a rostoucímu politickému tlaku v USA Hrozba trestního postihu Fedu oslabila dolar a zvýšila poptávku po bezpečných aktivech Protesty v Íránu a eskalace geopolitického napětí posílily zájem investorů o drahé kovy Očekávání dalších snížení sazeb v USA a strukturální deficit stříbra dál podporují růst cen Kombinace otevřeného střetu mezi americkou vládou a Federálním rezervním systémem, eskalujících protestů v Íránu a pokračujících očekávání poklesu úrokových sazeb vytvořila ideální podmínky pro prudký nárůst poptávky po drahých kovech jako bezpečném útočišti. Cena zlata vystřelila až k hranici 4 600 dolarů za unci, zatímco stříbro se přiblížilo 85 dolarům, což představuje nové rekordní úrovně. Pohyb nebyl izolovaným technickým výkyvem, ale reakcí na hlubší strukturální změny vnímání rizika na finančních trzích. Konflikt mezi vládou a Fedem zpochybňuje institucionální stabilitu Bezprostředním impulzem pro růst cen drahých kovů bylo vystoupení předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella, který potvrdil, že americké ministerstvo spravedlnosti doručilo Fedu předvolání k velké porotě a že mu hrozí trestní stíhání v souvislosti s jeho výpovědí před Senátem. Powell tento krok označil za bezprecedentní eskalaci tlaku vlády, která má podle jeho slov souvislost především s neshodami ohledně nastavení úrokových sazeb. Takto otevřený střet mezi výkonnou mocí a centrální bankou znovu otevřel otázku nezávislosti Fedu, což je jeden ze základních pilířů důvěry v americký finanční systém. Trhy na Powellova slova reagovaly okamžitě – dolar oslabil, výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů mírně vzrostly a kapitál se začal přesouvat do aktiv, která nejsou závislá na politických rozhodnutích. Opakované útoky administrativy prezidenta Donalda Trumpa na Fed v průběhu loňského roku podle analytiků dlouhodobě podkopávaly důvěru v dolar, což výrazně přispělo k současnému vzestupu zlata. Jak upozornil Krishna Guha z Evercore ISI, reakce institucí na tento konflikt může být klíčová pro to, zda si Fed udrží svou roli nezávislého strážce měnové stability. Írán a geopolitika posilují roli drahých kovů jako bezpečného přístavu Vedle domácí americké politiky sehrála významnou roli také eskalace nepokojů v Íránu. Smrtící protesty a nejistota ohledně dalšího vývoje v zemi zvýšily obavy z destabilizace regionu, který je klíčový pro globální energetické trhy. Drahé kovy tradičně reagují na podobné události růstem, protože představují uchovatele hodnoty mimo politické a měnové systémy. Prezident Trump navíc v neděli uvedl, že zvažuje další kroky vůči Íránu, přičemž znovu zopakoval tvrdou rétoriku i v dalších geopolitických otázkách, včetně NATO či Grónska. Tyto výroky přicházejí krátce po zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, což podle investorů posiluje dojem, že geopolitická rizika nejsou přechodná, ale strukturální. Právě tento souběh událostí podle Charu Chanany ze Saxo Markets znovu připomněl, s jakým množstvím nejistot se trhy potýkají – od geopolitiky přes debatu o růstu a sazbách až po novou institucionální rizikovou prémii, která se promítá do cen aktiv. Úrokové sazby, deficit stříbra a strukturální poptávka Dalším důležitým faktorem růstu drahých kovů je vývoj měnové politiky. Americký Fed ve druhé polovině loňského roku třikrát snížil úrokové sazby, přičemž referenční pásmo se nyní nachází na úrovni 3,5–3,75 %. Poslední data z trhu práce nezměnila očekávání investorů, kteří stále počítají s nejméně dvěma dalšími sníženími sazeb v roce 2026. Nižší úrokové sazby a slabší reálné výnosy tradičně zvyšují atraktivitu nevýnosových aktiv, jako je zlato. Podle analytičky Priyanky Sachdevy z Phillip Nova slabší data z amerického trhu práce posílila očekávání, že Fed bude nucen jednat dříve a agresivněji, než se původně předpokládalo, což dál podporuje ceny drahých kovů. Zatímco zlato těží především z makroekonomických a geopolitických faktorů, stříbro má navíc výraznou strukturální podporu na straně nabídky a poptávky. Cena stříbra vyskočila téměř o 6 % na rekordních 84,6 USD za unci a navázala na loňský růst o téměř 150 %, který byl umocněn historickým short squeezem. Podle společnosti BMI zůstane deficit na trhu se stříbrem i v roce 2026, a to především kvůli vyšší investiční poptávce. Současně roste i průmyslová poptávka, která bezprecedentním způsobem zpřísňuje fyzický trh. Situaci dále komplikuje napětí na londýnském spotovém trhu a obavy z možného zavedení amerických cel na stříbro, platinu a palladium v rámci vyšetřování podle § 232, jehož výsledky se očekávají v lednu. Drahé kovy jako pojistka proti systémovým rizikům V souhrnu je současný růst zlata a stříbra odrazem hlubší změny investičního sentimentu. Nejde pouze o reakci na jednotlivé titulky, ale o širší přehodnocení rizik spojených s měnovou politikou, geopolitikou a stabilitou institucí. Více než tucet správců aktiv podle dostupných informací uvedl, že neplánují výrazně snižovat své pozice ve zlatě, protože nadále věří v jeho dlouhodobou roli v portfoliích. Zlato se v tomto prostředí znovu potvrzuje jako strategická pojistka proti politickému tlaku, oslabení měn a systémovým otřesům, zatímco stříbro k této roli přidává i silný průmyslový rozměr. Pokud budou přetrvávat současné trendy – tlak na Fed, geopolitická nejistota a uvolněná měnová politika – zůstávají drahé kovy jedním z klíčových aktiv, na která se budou investoři i v roce 2026 nadále soustředit.