Ceny drahých kovů na začátku týdne výrazně posílily, protože investoři znovu hledají bezpečná aktiva v reakci na zvýšené geopolitické napětí. Impulzem se staly víkendové události ve Venezuele, kde došlo k zadržení prezidenta Nicoláse Madura americkými silami. Tento krok vyvolal nejistotu ohledně dalšího politického i ekonomického vývoje v zemi, která sice dnes nehraje klíčovou roli na trzích s drahými kovy, ale její destabilizace přispěla k celkovému nárůstu globálního rizika. Spotová cena zlata vzrostla až o 2,1 % a krátce překonala hranici 4 420 dolarů za unci, čímž se přiblížila historickým maximům. Stříbro reagovalo ještě dynamičtěji, když si připsalo téměř pět procent. Trhy citlivě vnímají zejména výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uvedl, že Spojené státy plánují Venezuelu po svržení Madura „řídit“ a požadují plný přístup k jejím strategickým zdrojům, včetně ropných rezerv. Tyto výroky zvyšují nejistotu ohledně délky a charakteru amerického angažmá v regionu. Podle analytiků však nejde o riziko, které by okamžitě hrozilo přerůst v dlouhodobý vojenský konflikt. Christopher Wong ze singapurské Oversea-Chinese Banking Corp. upozorňuje, že vývoj ve Venezuele zatím naznačuje spíše relativně rychlé politické uzavření situace než vleklou eskalaci. Přesto samotná skutečnost, že geopolitické napětí znovu vstoupilo do hry, stačila k tomu, aby investoři navýšili expozici vůči drahým kovům jako pojistce proti nečekaným šokům. Zlato navazuje na mimořádně silné období, když v loňském roce zaznamenalo nejlepší výkonnost od roku 1979. K růstu přispěly především masivní nákupy centrálních bank, zvýšený zájem o burzovně obchodované fondy kryté zlatem a také měnová politika americké centrální banky. Tři po sobě jdoucí snížení úrokových sazeb Fedem výrazně zlepšily relativní atraktivitu aktiv, která nenesou úrokový výnos, což je typický rys právě zlata. Výhled pro letošní rok zůstává podle velkých finančních institucí příznivý. Goldman Sachs nedávno uvedla, že její základní scénář počítá s růstem ceny zlata až k úrovni 4 900 dolarů za unci, přičemž rizika jsou vychýlena spíše směrem k dalšímu posílení. Klíčovým faktorem je očekávání pokračujícího uvolňování měnové politiky a také změny ve vedení americké centrální banky, které by mohly ovlivnit její dlouhodobou strategii. Další podporu drahým kovům poskytují strukturální problémy americké ekonomiky. Rostoucí federální dluh Spojených států se stává stále častějším tématem mezi ekonomy a investory. Janet Yellen upozornila, že sílí riziko takzvané fiskální dominance, kdy vysoká úroveň zadlužení nutí centrální banku udržovat nízké úrokové sazby, aby se omezily náklady na obsluhu dluhu. Takové prostředí je pro zlato historicky příznivé, protože snižuje reálné výnosy tradičních finančních aktiv. Stříbro v posledních měsících dokonce překonává zlato z hlediska dynamiky růstu. Kromě stejných makroekonomických faktorů, které podporují cenu zlata, těží tento kov také ze své průmyslové role. Obavy z možného zavedení dovozních cel na rafinované stříbro ze strany americké administrativy přispívají k nervozitě na trhu a podporují spekulativní poptávku. Výsledkem je prudký růst ceny, který posunul stříbro na úrovně, jež byly ještě nedávno považovány za málo pravděpodobné. K růstu se přidaly i další drahé kovy. Platina a palladium posílily zhruba o dvě procenta, což naznačuje širší zájem investorů o celý sektor. Zajímavé je, že růst drahých kovů probíhá navzdory mírnému posílení amerického dolaru, měřeného indexem Bloomberg Dollar Spot. To potvrzuje, že hlavním motorem aktuálního pohybu není měnový faktor, ale kombinace geopolitické nejistoty, měnové politiky a dlouhodobých fiskálních rizik.