Muskova vesmírná odysea je opravdu zajímavým fenoménem. Pojďme si jej trochu přiblížit. Dne 15. února roku 2021 prototyp lodi Starship SN9 společnosti SpaceX havaroval během zkušebního letu ve velké výšce, což upozornilo na problémy při vývoji technologií pro průzkum vesmíru. V soukromém sektoru je toto téma ještě o něco složitější... Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 1786 – William Herschel objevil mlhovinu Kočičí oko. 1902 – V Berlíně byla otevřena nadzemní a podzemní dráha. 1933 – Byl spáchán neúspěšný atentát na amerického prezidenta Franklina Delana Roosevelta. 1940 – Zimní válka: Rudá armáda zvítězila v bitvě u Summy a prolomila hlavní pozice Mannerheimovy linie. 1942 – Japonsko dobylo Singapur. Vzdalo se 70 000 spojeneckých vojáků. 1944 – USAF zničilo bombardováním klášter Montecassino.. 1961 – Poblíž Bruselu se z neznámých příčin zřítil Boeing 707. Zahynuli všichni na palubě, včetně celého amerického krasobruslařského týmu letícího na mistrovství světa, a jedna osoba na zemi. 1991 – Proběhl summit hlav státu nebo vlád Československa, Maďarska a Polska ve městě Visegrád, kterým byla zahájena novodobá éra spolupráce v rámci Visegrádské skupiny. 1995 – Byl zatčen Kevin Mitnick, nejslavnější hacker na světě. 2013 – Značné škody napáchal nad ránem čeljabinský bolid. A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1842 – Adolphe Sax si nechal patentovat saxofon, který se později stal oblíbeným nástrojem v různých hudebních žánrech. 1876 – Alexander Graham Bell si nechal patentovat telefon, čímž položil základ telekomunikačnímu průmyslu. 1933 – Americká nadnárodní technologická společnost IBM oznámila (International Business Machines Corporation) první úspěšný test elektrického psacího stroje. 2005 – Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim založili webovou stránku YouTube. SpaceX jako vesmírná odysea Elona Muska SpaceX, americká letecká společnost založená v roce 2002, která pomohla zahájit éru komerčních letů do vesmíru.Jako první soukromá společnost úspěšně vypustila a vrátila kosmickou loď z oběžné dráhy Země a jako první vypustila kosmickou loď s posádkou a připojila ji k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Sídlo společnosti se nachází v Hawthornu v Kalifornii. Společnost SpaceX založil podnikatel Elon Musk v naději, že způsobí revoluci v leteckém a kosmickém průmyslu a umožní uskutečnit cenově dostupné lety do vesmíru. Společnost vstoupila na scénu s raketou Falcon 1, dvoustupňovým plavidlem na kapalné palivo určeným k vysílání malých satelitů na oběžnou dráhu. Falcon 1 byl výrazně levnější na stavbu a provoz než jeho konkurenti, na jejichž poli se nacházejí převážně kosmické lodě vyráběné veřejně vlastněnými a vládou financovanými společnostmi, jako jsou Lockheed Martin a Boeing. Částečně se na cenové výhodnosti rakety podílel motor Merlin vyvinutý společností SpaceX, který je levnější alternativou motorů používaných jinými společnostmi. SpaceX se také zaměřila na výrobu opakovaně použitelných raket (ostatní nosné rakety jsou zpravidla vyráběny pro jednorázové použití).Raketa Falcon 1 V březnu 2006 uskutečnila společnost SpaceX svůj první start Falconu 1, který úspěšně začal, ale předčasně skončil kvůli úniku paliva a požáru. V té době však již společnost získala miliony dolarů na zakázkách na starty, z nichž mnohé pocházely od americké vlády. V srpnu téhož roku se SpaceX stala vítězem soutěže NASA o finanční prostředky na stavbu a předvedení kosmické lodi, která by mohla potenciálně obsluhovat ISS po vyřazení raketoplánu z provozu. V březnu 2007 a srpnu 2008 následovaly starty Falconu 1, které nedosáhly oběžné dráhy Země, ale v září 2008 se SpaceX stala první soukromou společností, která vyslala na oběžnou dráhu raketu na kapalné palivo. O tři měsíce později získala zakázku NASA na obsluhu ISS v hodnotě více než 1 miliardy dolarů. V roce 2010 společnost SpaceX poprvé vypustila svou větší loď Falcon 9, pojmenovanou tak podle použití devíti motorů, a v následujícím roce zahájila stavbu startovací rampy pro Falcon Heavy, loď, o níž společnost doufala, že jako první překoná hranici nákladů na dopravu na oběžnou dráhu ve výši 1 000 dolarů za kilogram a že by jednou mohla být použita k dopravě astronautů do hlubokého vesmíru. V prosinci 2010 dosáhla společnost dalšího milníku, když jako první komerční společnost vypustila na oběžnou dráhu kosmickou loď - kapsli Dragon - a úspěšně ji vrátila na Zemi. Dragon se opět zapsal do historie 25. května 2012, kdy se jako první komerční kosmická loď připojil k ISS, kam úspěšně dopravil náklad. V srpnu téhož roku společnost SpaceX oznámila, že získala od NASA zakázku na vývoj nástupce raketoplánu, který by dopravoval astronauty do vesmíru. Raketa Falcon 9 byla navržena tak, aby její první stupeň mohl být znovu použit. V roce 2015 se první stupeň Falconu 9 úspěšně vrátil na Zemi poblíž místa startu. Od roku 2016 začala společnost SpaceX používat k přistání raketových stupňů také bezpilotní lodě. Stupeň rakety, který se vrátil na Zemi, byl úspěšně znovu použit při startu v roce 2017. V témže roce byla při letu k ISS opětovně použita kapsle Dragon. V roce 2018 se uskutečnil první zkušební let rakety Falcon Heavy. Dva ze tří prvních stupňů úspěšně přistály; třetí dopadl do vody v blízkosti bezpilotní lodi. Tato raketa Falcon Heavy nevynesla družici, ale místo toho vynesla na oběžnou dráhu kolem Slunce automobil Tesla Roadster s figurínou ve skafandru připoutanou na sedadle řidiče. První operační let Falconu Heavy odstartoval 11. dubna 2019. V roce 2019 začala společnost SpaceX vypouštět satelity pro svou megakonstelaci Starlink, která poskytuje satelitní internetové služby. Při jednom letu Falconu 9 je najednou vypuštěno asi 50 družic Starlink. V roce 2023 měla Starlink 3 660 aktivních družic, což je polovina všech aktivních družic na oběžné dráze. Dalších 7 500 satelitů schválila americká Federální komise pro komunikace a společnost SpaceX nakonec usiluje o to, aby na oběžné dráze ve výšce 340 až 614 km nad Zemí obíhalo 29 988 satelitů. První let kapsle Dragon s posádkou k ISS odstartoval 30. května 2020 s astronauty Dougem Hurleym a Robertem Behnkenem. Společnost SpaceX také oznámila nástupce Falconu 9 a Falconu Heavy: systém Super Heavy-Starship (původně nazývaný BFR [Big Falcon Rocket]). První stupeň Super Heavy by byl schopen vynést na nízkou oběžnou dráhu Země 100 000 kg (220 000 liber). Užitečným nákladem by byla kosmická loď Starship, určená k několika účelům, včetně zajištění rychlé přepravy mezi městy na Zemi a budování základen na Měsíci a Marsu. SpaceX plánovala využít Starship pro let kolem Měsíce s japonským podnikatelem Maezawou Yusakuem a několika umělci v roce 2023, pro lety s cílem vysadit astronauty na Měsíci v rámci programu NASA Artemis a případně pro vypuštění osadníků na Mars.