Transatlantické vztahy a globální obchodní trhy čelí v posledních hodinách nebývalému tlaku. Jamieson Greer ujistil partnery, že sjednané obchodní dohody s EU či Čínou zůstávají v platnosti USA zavádějí nové clo 15 % s využitím zákona o obchodu, čímž obcházejí rozhodnutí soudu Evropská unie a Indie zvažují odvetné kroky a zmrazení jednání kvůli trvající obchodní nejistotě Kritici z řad republikánů i centrálních bankéřů varují před neústavností a ekonomickými dopady nových cel Bílý dům se snaží ujistit své nejvýznamnější obchodní partnery, že nedávná porážka prezidenta Donalda Trumpa u Nejvyššího soudu USA neznamená konec dříve sjednaných dohod. Podle amerického obchodního zmocněnce Jamiesona Greera zůstávají stávající ujednání s Čínou, Evropskou unií, Japonskem a Jižní Koreou v platnosti. Washington očekává, že partneři budou tyto smlouvy nadále respektovat, ačkoliv administrativa o víkendu ohlásila nové plošné clo ve výši 15 %. Snaha o uklidnění situace přichází v momentě, kdy se mezinárodní scéna začíná proti nepředvídatelným krokům USA bouřit. Evropský parlament již ústy svého šéfa pro obchod naznačil plán na zmrazení ratifikace obchodní dohody s USA, dokud Trumpova administrativa nevyjasní svou další strategii. Podobně reagovalo i Dillí, které odložilo plánovaná jednání o finalizaci průběžné obchodní dohody, jež se měla konat tento týden ve Spojených státech. Nejistota vyvolaná právními bitvami ve Washingtonu tak přímo podkopává globální obchodní stabilitu. Právní kličky a nová cla na obzoru Poté, co Nejvyšší soud zrušil Trumpovu pravomoc využívat zákon o mimořádných situacích k zavádění recipročních cel, přešla administrativa do ofenzivy s využitím jiných nástrojů. Nově ohlášená cla mají být založena na sekci 122 zákona o obchodu z roku 1974. Tento paragraf umožňuje prezidentovi zavést cla na dobu 150 dní bez souhlasu Kongresu v případech vážných schodků platební bilance. Jamieson Greer zdůraznil, že toto nové globální clo ve výši 15 % je v podstatě ekvivalentem opatření, která soud původně zrušil. Bílý dům se netají tím, že chce zachovat kontinuitu své asertivní politiky bez ohledu na rozhodnutí soudů. Greer jasně vzkázal partnerům, že administrativa hodlá v celní politice pokračovat za použití alternativních nástrojů, včetně vyšetřování obchodních praktik cizích zemí. Tato strategie má sloužit jako vyjednávací páka před klíčovými summity. Pro investory a trhy to znamená, že naděje na brzké uvolnění obchodního napětí byly předčasné a protekcionistický kurz USA zůstává prioritou. Strategické setkání s Pekingem pod tlakem Klíčovým bodem jarní diplomatické agendy zůstává plánovaná cesta Donalda Trumpa do Číny, kde se má 31. března setkat s prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle obchodního zmocněnce Greera mají oba lídři silný vztah, což by mohlo napomoci k průlomu v jednáních. Faktem však zůstává, že USA v současnosti uplatňují na čínské zboží průměrné clo ve výši 40 %, a to i bez využití nouzových zákonů, které napadl soud. Peking tak po rozhodnutí Nejvyššího soudu sice získal určitou morální výhodu, ale ekonomický tlak ze strany Washingtonu nepolevuje. Představitelé administrativy, včetně ministra financí Scotta Bessenta, tvrdí, že zahraniční partneři tyto "celní dohody" ve skutečnosti vítají, protože přinášejí do vztahů jasná pravidla. Tento pohled však ostře kontrastuje s reakcemi z Bruselu a New Delhi. Evropská komise se nechala slyšet, že požaduje „naprostou jasnost“ v dalších krocích USA a připomněla, že dohoda je dohoda a závazky podepsané loni v srpnu by měly být ctěny. Napětí mezi proklamovanou stabilitou a realitou nových celních hrozeb tak zůstává extrémně vysoké. Vnitřní odpor a ústavní pochybnosti Nejnovější kroky prezidenta Trumpa narážejí na kritiku i uvnitř jeho vlastní strany. Republikánský kongresman Don Bacon, který dlouhodobě patří k celním skeptikům, označil nové nařízení o 15% clech za neústavní. Podle něj tato politika nejenže nebude mít dlouhého trvání, ale představuje špatnou ekonomickou i politickou strategii. Bacon tak nahrává argumentům partnerů, že Trumpova obchodní politika stojí na hliněných nohou a může být kdykoli znovu napadena u amerických soudů. Skeptické hlasy se ozývají i z řad centrálních bankéřů. Christine Lagarde, prezidentka Evropské centrální banky, znovu zdůraznila, že pro globální stabilitu je kriticky důležité mít od americké administrativy jasno. Vyjádřila naději, že nové návrhy budou dostatečně promyšlené a v souladu s ústavou a zákony, aby se předešlo dalším právním výzvám. Prozatím se však zdá, že Washington a jeho partneři mluví odlišnými jazyky a cesta k trvalému obchodnímu smíru zůstává zablokována právními spory a politickými ambicemi.