Pokud umělá inteligence naplní očekávání, vítězové na akciovém trhu nebudou omezeni pouze na velké technologické společnosti budující infrastrukturu. Analytici upozorňují, že největší užitek mohou nakonec mít neefektivní firmy „staré ekonomiky“, u kterých AI trvale zvýší ziskovost. Ohsung Kwon z Wells Fargo argumentuje, že akcie s malou tržní kapitalizací (small-caps), sledované indexem Russell 2000, by mohly z AI těžit více než index S&P 500. Odhaduje, že každé snížení mzdových nákladů o 1 % se promítne do zvýšení zisku na akcii (EPS) u indexu SPX o přibližně 2 %, ale u indexu Russell 2000 to bude více než 6 %.
Tento vývoj připomíná historické technologické revoluce. Greg Jensen z Bridgewater přirovnává současnou situaci k elektrifikaci ve 20. letech nebo internetovému boomu v 90. letech. AI pravděpodobně bude následovat klasickou „J-křivku“ produktivity, která vyžaduje vysoké počáteční investice, než se projeví transformativní účinek. Jason Thomas z Carlyle Group dodává, že ačkoliv se trh může nacházet v bublině podobné rokům 1929 či 2000, tyto bubliny jsou historicky spíše vlastností než chybou technologického pokroku, přičemž sekundární důsledky investic do AI zatím nejsou v cenách plně zohledněny.
Pokud umělá inteligence naplní očekávání, vítězové na akciovém trhu nebudou omezeni pouze na velké technologické společnosti budující infrastrukturu. Analytici upozorňují, že největší užitek mohou nakonec mít neefektivní firmy „staré ekonomiky“, u kterých AI trvale zvýší ziskovost. Ohsung Kwon z Wells Fargo argumentuje, že akcie s malou tržní kapitalizací , sledované indexem Russell 2000, by mohly z AI těžit více než index S&P 500. Odhaduje, že každé snížení mzdových nákladů o 1 % se promítne do zvýšení zisku na akcii u indexu SPX o přibližně 2 %, ale u indexu Russell 2000 to bude více než 6 %.
Tento vývoj připomíná historické technologické revoluce. Greg Jensen z Bridgewater přirovnává současnou situaci k elektrifikaci ve 20. letech nebo internetovému boomu v 90. letech. AI pravděpodobně bude následovat klasickou „J-křivku“ produktivity, která vyžaduje vysoké počáteční investice, než se projeví transformativní účinek. Jason Thomas z Carlyle Group dodává, že ačkoliv se trh může nacházet v bublině podobné rokům 1929 či 2000, tyto bubliny jsou historicky spíše vlastností než chybou technologického pokroku, přičemž sekundární důsledky investic do AI zatím nejsou v cenách plně zohledněny.
Pokud umělá inteligence naplní očekávání, vítězové na akciovém trhu nebudou omezeni pouze na velké technologické společnosti budující infrastrukturu. Analytici upozorňují, že největší užitek mohou nakonec mít neefektivní firmy "staré ekonomiky", u kterých AI trvale zvýší ziskovost. Ohsung Kwon z Wells Fargo argumentuje, že akcie s malou tržní kapitalizací (small-caps), sledované indexem Russell 2000, by mohly z AI těžit více než index S&P 500. Odhaduje, že každé snížení mzdových nákladů o 1 % se promítne do zvýšení zisku na akcii (EPS) u indexu SPX o přibližně 2 %, ale u indexu Russell 2000 to bude více než 6 %. Tento vývoj připomíná historické technologické revoluce. Greg Jensen z Bridgewater přirovnává současnou situaci k elektrifikaci ve 20. letech nebo internetovému boomu v 90. letech. AI pravděpodobně bude následovat klasickou "J-křivku" produktivity, která vyžaduje vysoké počáteční investice, než se projeví transformativní účinek. Jason Thomas z Carlyle Group dodává, že ačkoliv se trh může nacházet v bublině podobné rokům 1929 či 2000, tyto bubliny jsou historicky spíše vlastností než chybou technologického pokroku, přičemž sekundární důsledky investic do AI zatím nejsou v cenách plně zohledněny.
