Indie vstupuje do nového fiskálního roku v prostředí zvýšené nejistoty. Indický rozpočet klade důraz na fiskální stabilitu a předvídatelnost v prostředí rostoucích globálních rizik Vláda snižuje deficit a dluh, zároveň však plánuje rekordní kapitálové výdaje do infrastruktury a výroby Trhy reagovaly opatrně kvůli vyšším daním z akciových transakcí a rekordnímu objemu státních půjček Opozice kritizuje nedostatek kroků na podporu pracovních míst a rychlejšího hospodářského růstu Zatímco domácí ekonomika zůstává jednou z nejrychleji rostoucích na světě, vnější prostředí se výrazně zhoršilo. Vyšší obchodní bariéry, napětí v globálním obchodu a volatilita finančních trhů nutí vládu volit opatrnější postup. Ministryně financí Nirmala Sitharamanová proto představila rozpočet, jehož hlavním cílem není krátkodobé povzbuzení ekonomiky, ale udržení makroekonomické stability, kontrola veřejných financí a pokračování v dlouhodobých strukturálních investicích. Rozpočet, zveřejněný 1. února 2026, byl investory i analytiky vnímán jako technokratický a relativně konzervativní dokument. Nenabídl výrazná daňová překvapení ani masivní stimuly, které by měly okamžitý dopad na hospodářský růst. Místo toho se zaměřil na postupnou fiskální konsolidaci, vysoké kapitálové výdaje do infrastruktury a výroby a snahu posílit odolnost ekonomiky vůči vnějším šokům. Fiskální disciplína jako odpověď na globální nejistotu Jedním z hlavních pilířů rozpočtu je udržení fiskální disciplíny. Vláda počítá s tím, že rozpočtový deficit v fiskálním roce začínajícím 1. dubna klesne na 4,3 % hrubého domácího produktu, oproti odhadovaným 4,4 % v letošním roce. Zároveň má dojít k mírnému snížení státního dluhu z 56,1 % HDP na 55,6 %. Tento vývoj zapadá do dlouhodobého plánu postupného snižování deficitu poté, co se během pandemie vyšplhal nad 9 % HDP. Podle řady analytiků je právě tento důraz na stabilitu klíčový. V prostředí, kdy Spojené státy zavedly 50% cla na indické zboží a globální obchod čelí zvýšeným bariérám, je pro zahraniční investory důležitá předvídatelnost hospodářské politiky. Právě ta je podle právních a finančních expertů jedním z hlavních pozitiv rozpočtu. Opatrný přístup má posílit důvěru investorů, podpořit stabilitu rupie a zabránit dalšímu zhoršování obchodní bilance. Na druhé straně je třeba dodat, že fiskální konsolidace není podle ratingových agentur nijak dramatická. Moody’s upozorňuje, že tempo snižování deficitu se zpomalilo a Indie zůstává hodnocena na nejnižším stupni investičního ratingu se stabilním výhledem. Rozpočet tedy sice nepředstavuje riziko pro makroekonomickou stabilitu, ale zároveň nepřináší výrazné zlepšení z pohledu zadlužení veřejných financí. Kapitálové výdaje a sázka na výrobu a infrastrukturu Druhým klíčovým tématem rozpočtu jsou rekordní kapitálové výdaje, které mají podpořit dlouhodobý růstový potenciál země. Vláda plánuje v příštím fiskálním roce investovat 12,2 bilionu rupií, především do infrastruktury a výrobních kapacit. Tyto investice mají směřovat do výstavby silnic, železnic, letišť, přístavů a logistické infrastruktury, ale také do strategických průmyslových odvětví. Ministryně financí zdůraznila podporu výroby elektroniky, farmaceutického průmyslu, kritických minerálů a dalších oblastí, které jsou považovány za klíčové pro zvýšení soběstačnosti země. Tento přístup zapadá do širší strategie premiéra Naréndry Módího, který dlouhodobě prosazuje posilování domácí výroby, omezení byrokracie a daňové reformy s cílem přilákat zahraniční firmy. Indie se zároveň snaží diverzifikovat své obchodní vztahy. Nedávno uzavřená dohoda s Evropskou unií má pomoci vyvážit negativní dopad amerických cel a snížit závislost na jednom klíčovém trhu. Rozpočet tak nepůsobí izolovaně, ale je součástí širší geopolitické a ekonomické strategie. Reakce trhů, opozice a ekonomické vyhlídky Navzdory důrazu na stabilitu nebyla reakce finančních trhů jednoznačně pozitivní. Akcie po zveřejnění rozpočtu oslabily, mimo jiné kvůli zvýšení daně z některých transakcí s akciemi z 0,02 % na 0,05 % a oznámení, že vláda si v příštím fiskálním roce půjčí rekordních 17,2 bilionu rupií. Vyšší objem půjček, než trh očekával, vyvolal obavy z tlaku na dluhopisový trh. Opoziční strany rozpočet kritizují ještě ostřeji. Podle nich dokument neřeší zásadní problémy, jako je tvorba pracovních míst, rychlejší hospodářský růst a zlepšování životní úrovně 1,4 miliardy obyvatel země. Kritici tvrdí, že vláda promarnila příležitost přijít s odvážnějšími kroky, které by ekonomiku výrazněji rozhýbaly. Tyto výtky mají být jedním z hlavních témat blížících se státních voleb. Ekonomické vyhlídky Indie se přesto jeví relativně solidně. Vláda očekává v příštím fiskálním roce růst HDP v rozmezí 6,8 % až 7,2 %, což je mírně méně než letošních 7,4 %. Ekonomové oslovení agenturou Bloomberg News jsou o něco opatrnější a počítají s růstem kolem 6,6 %. I tyto hodnoty však zůstávají ve světovém srovnání nadprůměrné. Celkově lze rozpočet charakterizovat jako rozpočet stability, nikoli ambicí. V době, kdy globální ekonomiku sužují obchodní konflikty, vysoká cla a geopolitické napětí, se indická vláda rozhodla vsadit na fiskální obezřetnost, vysoké kapitálové výdaje a dlouhodobé strukturální změny. Tento přístup může zklamat ty, kteří očekávali rychlejší tempo růstu nebo výraznější sociální opatření, ale zároveň poskytuje pevný rámec pro zvládnutí turbulentního globálního prostředí. Pro investory tak Indie zůstává zajímavým trhem – nikoli kvůli krátkodobým stimulům, ale díky relativní stabilitě a pokračujícím investicím do budoucího růstu.