Dozorčí rada Státního zemědělského investičního fondu (SZIF) se má v úterý zabývat otázkou vymáhání zemědělských dotací po skupině Agrofert. Jednání svolal předseda dozorčí rady a poslanec opozičního hnutí STAN Tomáš Dubský. Na schůzi pozval nejen předsedu fondu Petra Dlouhého, ale také ministra zemědělství Martina Šebestyána. Podle Dubského jde o reakci na dlouhodobě otevřenou otázku, proč dosud nebyly podniknuty konkrétní kroky k navrácení dotací, které byly podle soudních rozhodnutí vyplaceny neoprávněně. Zdroj: ČTK Dozorčí rada je kontrolním orgánem SZIF a dohlíží na jeho činnost, hospodaření i naplňování základního poslání. Dubský stojí v jejím čele od prosince 2024 a téma dotací vyplacených v období první vlády Andreje Babiše považuje za jednu z klíčových zkoušek fungování fondu. Podle něj je veřejnost oprávněně citlivá na to, jak stát přistupuje k případům, kde existuje podezření na střet zájmů a možné porušení dotačních pravidel. Kontrola fondu a tlak na vysvětlení postupu Tomáš Dubský uvedl, že hlavním cílem jednání je získat jasné vysvětlení, proč SZIF dosud nepřistoupil k vymáhání dotací, o jejichž neoprávněnosti se veřejně diskutuje již delší dobu. Podle něj je nezbytné, aby fond dokázal obhájit své kroky a vysvětlil, zda a na základě jakých právních argumentů postupuje či nepostupuje. Současně připomněl, že hnutí STAN dlouhodobě prosazuje zastropování dotací na jednoho skutečného majitele, což má zabránit koncentraci veřejných prostředků u velkých holdingů. Právě případ Agrofertu je podle Dubského ukázkou systémového problému, kdy stát není schopen dostatečně rychle a razantně reagovat na zjištění soudů a kontrolních orgánů. Jednání dozorčí rady má také ověřit, zda vedení SZIF disponuje potřebnými podklady a analýzami, které by umožnily zahájit vymáhání. Dozorčí rada sice nemůže sama rozhodovat o konkrétních právních krocích, ale má pravomoc kontrolovat, zda fond jedná s péčí řádného hospodáře a v souladu se zákonem. Stanovisko ministerstva a otázka promlčení Ministr zemědělství Martin Šebestyán již minulý týden uvedl, že stanovisko k vymáhání dotací po holdingu Agrofert bude dokončeno v řádu dnů a SZIF o něm následně bude informovat veřejnost. Podle ministra přitom nehrozí promlčení nároku na vymáhání dotací, protože lhůta vyprší až v prosinci příštího roku. Šebestyán reagoval mimo jiné na prosincové rozhodnutí Městského soudu v Praze v kauze drůbežárny Schrom Farms z holdingu Agrofert. Soud dospěl k závěru, že společnost vrátila dotaci ve výši 1,6 milionu korun neoprávněně, protože SZIF o její vrácení požádal až po uplynutí čtyřleté lhůty. Ministerstvo zemědělství se proti tomuto verdiktu odvolalo k Nejvyššímu správnímu soudu s argumentem, že městský soud nezohlednil desetiletou lhůtu, která je zakotvena v zákoně o SZIF. Tento spor je podle ministra klíčový, protože může vytvořit precedent pro další případy. Šebestyán zdůraznil, že právě výklad lhůt je jedním z hlavních právních problémů, které brání rychlému a jednoznačnému postupu. Zároveň ale opakovaně tvrdí, že časový prostor pro případné vymáhání stále existuje. Nejasná právní analýza a spory o sedm miliard Jedním z nejproblematičtějších bodů celé kauzy zůstává právní analýza, na kterou se v minulosti odkazovalo ministerstvo zemědělství. Ministr Šebestyán zopakoval, že řízení s koncernem Agrofert o vrácení zemědělských dotací v celkové výši přes sedm miliard korun nebylo zahájeno. Podle něj k tomu nebyla nalezena ani právní analýza, na kterou se v minulosti odvolával jeho předchůdce Marek Výborný. Zdroj: PF Šebestyán uvedl, že tato analýza „prostě nebyla dohledána“ a že proto není jasné, jaký je přesný rozsah zpochybněné částky, o níž se hovoří v souvislosti se sedmi miliardami korun. Podle jeho názoru, pokud by SZIF měl dostatečné podklady pro vymáhání dotací, musel by je uplatnit již v minulosti, tedy ještě před nástupem současné vlády. Marek Výborný se přitom před loňskými sněmovními volbami opakovaně odvolával na existenci analýzy, z níž podle něj vyplývalo, že ustanovení zákona o střetu zájmů se vztahuje na všechny typy podpor, včetně nárokových a národních dotací, nikoli pouze na projektové. Poukazoval také na soudní rozhodnutí, která tento výklad podporují, a tvrdil, že stát bude nezákonně vyplacené dotace vymáhat. Podle dřívějších vyjádření ČTK byly minimálně u dvou společností holdingu Agrofert zahájeny kontroly a proběhlo vypořádání námitek již v době Výborného působení na ministerstvu. Očekávaly se další kroky, které však zatím nenastaly. Situaci dále komplikuje informace serveru Seznam Zprávy, podle níž SZIF, jenž byl zadavatelem právní analýzy, dokument má, ale odmítl potvrdit, zda v něm je jednoznačně uvedena povinnost vymáhat miliardové částky. Celá záležitost tak zůstává otevřená a plná nejasností. Úterní jednání dozorčí rady má přinést alespoň částečné vyjasnění postupu fondu a odpověď na otázku, zda stát skutečně využije dostupné právní nástroje k ochraně veřejných financí.