Klíčové body

Podíl Ruska na importu plynovodního plynu do EU se propadl z cca 40 % v roce 2021 na 6 % v roce 2025 v důsledku sankcí a snahy o diverzifikaci zdrojů.
Ceny zemního plynu pro domácnosti v EU vzrostly mezi prvním pololetím 2021 a 2025 o 79 %, přičemž dosáhly hodnoty 11,4 c€/kWh oproti původním 6,4 c€/kWh.
Navzdory stabilizaci trhů v posledních dvou letech zůstávají náklady na zemní plyn a elektřinu pro koncové spotřebitele ve většině zemí nad předválečnou úrovní.

Válka na Ukrajině, která vypukla v únoru 2022, vstoupila již do svého pátého roku. Tento konflikt zásadním způsobem transformoval evropský energetický trh a dopady na peněženky spotřebitelů jsou patrné i s odstupem času. Podle údajů Evropské rady se v důsledku sankcí, embarga a snahy o diverzifikaci dodávek propadl podíl dovozu ruského potrubního plynu do EU z přibližně 40 % v roce 2021 na zhruba 6 % v roce 2025.

Energetické trhy vykazovaly známky volatility již před samotnou invazí, avšak válečný konflikt tlak na ceny výrazně zintenzivnil. Ačkoliv se v posledních dvou letech situace v rámci Evropské unie relativně stabilizovala, náklady na elektřinu a zemní plyn pro domácnosti v mnoha zemích nadále zůstávají nad předválečnou úrovní.

Dramatický růst nákladů na zemní plyn

Pohled na tvrdá data odhaluje rozsah cenových posunů. Eurostat, který zveřejňuje statistiky cen energií dvakrát ročně, poskytl srovnání zahrnující první polovinu roku 2025. Mezi první polovinou roku 2021 a stejným obdobím roku 2025 vzrostly ceny elektřiny pro domácnosti v EU o 30 %, konkrétně z 22 c€/kWh na 28,7 c€/kWh.

Ještě markantnější nárůst však zaznamenal zemní plyn. V tomtéž sledovaném období jeho cena vyskočila o masivních 79 %, když se posunula z původních 6,4 c€/kWh na 11,4 c€/kWh. Tato čísla jasně ilustrují, jak silně byly trhy s touto komoditou zasaženy geopolitickým napětím.

Mám zájem o více informací

Vítězové a poražení mezi metropolemi

Index cen energií pro domácnosti (HEPI), který sestavují organizace Energie-Control Austria, MEKH a VaasaETT, sleduje měsíční vývoj v hlavních městech Evropy. Data k lednu 2026 ukazují zajímavý trend. Ačkoliv mezi lednem 2022 a lednem 2026 vzrostly ceny elektřiny pro koncové uživatele v hlavních městech EU o mírných 5 %, při pohledu na širší pětiletý horizont (od ledna 2021) činí nárůst celých 38 %.

Některá města pocítila zdražování extrémně silně. Ve Vilniusu se ceny za toto pětileté období více než zdvojnásobily s nárůstem o 102 %. Významné zdražení přesahující 60 % zaznamenaly také Bukurešť (88 %), Bern (86 %), Kyjev (77 %), Amsterdam (75 %), Riga (74 %), Brusel (67 %) a Londýn (64 %).

Na opačném pólu spektra stojí pouze dvě evropské metropole, které v tomto období zaznamenaly pokles cen: Kodaň (-16 %) a Budapešť (-8 %). Pokud se podíváme na hlavní města pěti největších ekonomik, Londýn (64 %) a Řím (54 %) čelily výraznému růstu, zatímco Madrid (13 %) a Berlín (15 %) zaznamenaly nejmenší zvýšení. Paříž s nárůstem o 31 % zůstala pod průměrem EU.

Experti z Evropské politiky pro energetiku a klima (IEECP) upozorňují, že klíčovou roli v dopadech na jednotlivé země hraje energetický mix. Státy jako Španělsko, kde mají velký podíl větrné, solární a vodní elektrárny, nebo severské země těžící z obnovitelných zdrojů, jsou méně vystaveny volatilitě cen fosilních paliv.

Podíl Ruska na importu plynovodního plynu do EU se propadl z cca 40 % v roce 2021 na 6 % v roce 2025 v důsledku sankcí a snahy o diverzifikaci zdrojů. Ceny zemního plynu pro domácnosti v EU vzrostly mezi prvním pololetím 2021 a 2025 o 79 %, přičemž dosáhly hodnoty 11,4 c€/kWh oproti původním 6,4 c€/kWh. Navzdory stabilizaci trhů v posledních dvou letech zůstávají náklady na zemní plyn a elektřinu pro koncové spotřebitele ve většině zemí nad předválečnou úrovní. Válka na Ukrajině, která vypukla v únoru 2022, vstoupila již do svého pátého roku. Tento konflikt zásadním způsobem transformoval evropský energetický trh a dopady na peněženky spotřebitelů jsou patrné i s odstupem času. Podle údajů Evropské rady se v důsledku sankcí, embarga a snahy o diverzifikaci dodávek propadl podíl dovozu ruského potrubního plynu do EU z přibližně 40 % v roce 2021 na zhruba 6 % v roce 2025. Energetické trhy vykazovaly známky volatility již před samotnou invazí, avšak válečný konflikt tlak na ceny výrazně zintenzivnil. Ačkoliv se v posledních dvou letech situace v rámci Evropské unie relativně stabilizovala, náklady na elektřinu a zemní plyn pro domácnosti v mnoha zemích nadále zůstávají nad předválečnou úrovní. Dramatický růst nákladů na zemní plyn Pohled na tvrdá data odhaluje rozsah cenových posunů. Eurostat, který zveřejňuje statistiky cen energií dvakrát ročně, poskytl srovnání zahrnující první polovinu roku 2025. Mezi první polovinou roku 2021 a stejným obdobím roku 2025 vzrostly ceny elektřiny pro domácnosti v EU o 30 %, konkrétně z 22 c€/kWh na 28,7 c€/kWh. Ještě markantnější nárůst však zaznamenal zemní plyn. V tomtéž sledovaném období jeho cena vyskočila o masivních 79 %, když se posunula z původních 6,4 c€/kWh na 11,4 c€/kWh. Tato čísla jasně ilustrují, jak silně byly trhy s touto komoditou zasaženy geopolitickým napětím. Vítězové a poražení mezi metropolemi Index cen energií pro domácnosti , který sestavují organizace Energie-Control Austria, MEKH a VaasaETT, sleduje měsíční vývoj v hlavních městech Evropy. Data k lednu 2026 ukazují zajímavý trend. Ačkoliv mezi lednem 2022 a lednem 2026 vzrostly ceny elektřiny pro koncové uživatele v hlavních městech EU o mírných 5 %, při pohledu na širší pětiletý horizont činí nárůst celých 38 %. Některá města pocítila zdražování extrémně silně. Ve Vilniusu se ceny za toto pětileté období více než zdvojnásobily s nárůstem o 102 %. Významné zdražení přesahující 60 % zaznamenaly také Bukurešť , Bern , Kyjev , Amsterdam , Riga , Brusel a Londýn . Na opačném pólu spektra stojí pouze dvě evropské metropole, které v tomto období zaznamenaly pokles cen: Kodaň a Budapešť . Pokud se podíváme na hlavní města pěti největších ekonomik, Londýn a Řím čelily výraznému růstu, zatímco Madrid a Berlín zaznamenaly nejmenší zvýšení. Paříž s nárůstem o 31 % zůstala pod průměrem EU. Experti z Evropské politiky pro energetiku a klima upozorňují, že klíčovou roli v dopadech na jednotlivé země hraje energetický mix. Státy jako Španělsko, kde mají velký podíl větrné, solární a vodní elektrárny, nebo severské země těžící z obnovitelných zdrojů, jsou méně vystaveny volatilitě cen fosilních paliv.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Podíl Ruska na importu plynovodního plynu do EU se propadl z cca 40 % v roce 2021 na 6 % v roce 2025 v důsledku sankcí a snahy o diverzifikaci zdrojů. Ceny zemního plynu pro domácnosti v EU vzrostly mezi prvním pololetím 2021 a 2025 o 79 %, přičemž dosáhly hodnoty 11,4 c€/kWh oproti původním 6,4 c€/kWh. Navzdory stabilizaci trhů v posledních dvou letech zůstávají náklady na zemní plyn a elektřinu pro koncové spotřebitele ve většině zemí nad předválečnou úrovní. Válka na Ukrajině, která vypukla v únoru 2022, vstoupila již do svého pátého roku. Tento konflikt zásadním způsobem transformoval evropský energetický trh a dopady na peněženky spotřebitelů jsou patrné i s odstupem času. Podle údajů Evropské rady se v důsledku sankcí, embarga a snahy o diverzifikaci dodávek propadl podíl dovozu ruského potrubního plynu do EU z přibližně 40 % v roce 2021 na zhruba 6 % v roce 2025. Energetické trhy vykazovaly známky volatility již před samotnou invazí, avšak válečný konflikt tlak na ceny výrazně zintenzivnil. Ačkoliv se v posledních dvou letech situace v rámci Evropské unie relativně stabilizovala, náklady na elektřinu a zemní plyn pro domácnosti v mnoha zemích nadále zůstávají nad předválečnou úrovní. Dramatický růst nákladů na zemní plyn Pohled na tvrdá data odhaluje rozsah cenových posunů. Eurostat, který zveřejňuje statistiky cen energií dvakrát ročně, poskytl srovnání zahrnující první polovinu roku 2025. Mezi první polovinou roku 2021 a stejným obdobím roku 2025 vzrostly ceny elektřiny pro domácnosti v EU o 30 %, konkrétně z 22 c€/kWh na 28,7 c€/kWh. Ještě markantnější nárůst však zaznamenal zemní plyn. V tomtéž sledovaném období jeho cena vyskočila o masivních 79 %, když se posunula z původních 6,4 c€/kWh na 11,4 c€/kWh. Tato čísla jasně ilustrují, jak silně byly trhy s touto komoditou zasaženy geopolitickým napětím. Vítězové a poražení mezi metropolemi Index cen energií pro domácnosti (HEPI), který sestavují organizace Energie-Control Austria, MEKH a VaasaETT, sleduje měsíční vývoj v hlavních městech Evropy. Data k lednu 2026 ukazují zajímavý trend. Ačkoliv mezi lednem 2022 a lednem 2026 vzrostly ceny elektřiny pro koncové uživatele v hlavních městech EU o mírných 5 %, při pohledu na širší pětiletý horizont (od ledna 2021) činí nárůst celých 38 %. Některá města pocítila zdražování extrémně silně. Ve Vilniusu se ceny za toto pětileté období více než zdvojnásobily s nárůstem o 102 %. Významné zdražení přesahující 60 % zaznamenaly také Bukurešť (88 %), Bern (86 %), Kyjev (77 %), Amsterdam (75 %), Riga (74 %), Brusel (67 %) a Londýn (64 %). Na opačném pólu spektra stojí pouze dvě evropské metropole, které v tomto období zaznamenaly pokles cen: Kodaň (-16 %) a Budapešť (-8 %). Pokud se podíváme na hlavní města pěti největších ekonomik, Londýn (64 %) a Řím (54 %) čelily výraznému růstu, zatímco Madrid (13 %) a Berlín (15 %) zaznamenaly nejmenší zvýšení. Paříž s nárůstem o 31 % zůstala pod průměrem EU. Experti z Evropské politiky pro energetiku a klima (IEECP) upozorňují, že klíčovou roli v dopadech na jednotlivé země hraje energetický mix. Státy jako Španělsko, kde mají velký podíl větrné, solární a vodní elektrárny, nebo severské země těžící z obnovitelných zdrojů, jsou méně vystaveny volatilitě cen fosilních paliv.

Tagy: NG=F