Japonský akciový trh pokračuje v mimořádně silném růstu a přepisuje historické rekordy. Referenční index Nikkei 225 ve čtvrtek poprvé překonal hranici 58 000 bodů a od začátku roku si připsal přibližně 15 %. Optimismus investorů však doprovází stále hlasitější varování, že současný vzestup může být křehký a citlivý na změnu podmínek. Rally je do značné míry připisována politickému vývoji. Drtivé vítězství premiérky Sanae Takaichiové v dolní komoře parlamentu vyvolalo tzv. „Takaichi trade“ – sázku na vyšší veřejné výdaje, daňové úlevy a razantnější ekonomickou politiku. Investoři uvítali silný mandát vlády jako faktor stability a podpory růstu. Politický optimismus se tak stal jedním z hlavních pilířů současného růstu. Otázkou však zůstává, jak budou případné fiskální stimuly financovány. Japonsko je podle údajů International Monetary Fund nejzadluženější vyspělou ekonomikou na světě, přičemž poměr dluhu k HDP se pohybuje kolem 230 %. V listopadu vláda schválila stimulační balíček v hodnotě více než 135 miliard dolarů, což dále zvýší tlak na veřejné finance. Makroekonomická data navíc neposkytují jednoznačně pozitivní obrázek. Ve třech měsících do září japonská ekonomika mezičtvrtletně klesla o 0,4 % a meziročně o 1,8 %, což byl první pokles po šesti čtvrtletích růstu. Podle některých analytiků tak akciový trh předbíhá reálný vývoj ekonomiky. Richard Harris z investiční společnosti Port Shelter uvedl, že současné zisky je obtížné ospravedlnit čistě na základě fundamentů. Podle něj je trh tažen sentimentem, likviditou a globálním příběhem kolem umělé inteligence, nikoli silou domácí ekonomiky. Významnou roli hraje i globální boom akcií spojených s umělou inteligencí. Japonsko má silnou expozici vůči výrobnímu průmyslu a kapitálovým statkům, což z něj činí významného dodavatele technologií pro datová centra a polovodičový sektor. Tento trend podpořil ocenění mnoha japonských firem. Zároveň je však trh citlivý na globální výkyvy. Nedávná volatilita v softwarovém sektoru po uvedení nových nástrojů od společnosti Anthropic ukázala, jak rychle se může sentiment změnit. Jakékoli ochlazení technologického nadšení by se mohlo promítnout i do japonských akcií. Dalším klíčovým faktorem je vývoj měny. Slabší japonský jen v posledním roce podpořil exportéry a zvýšil ziskovost firem orientovaných na zahraniční trhy. Podle údajů LSEG jen za posledních šest měsíců oslabil vůči dolaru o zhruba 3,7 %. Slabá měna však zároveň zvyšuje riziko, že případné posílení jenu by mohlo snížit valuace akcií. Někteří ekonomové, včetně Stefana Angricka z agentury Moody's, očekávají ve střednědobém horizontu posílení jenu. Pokud by došlo k normalizaci měny, mohlo by to výrazně snížit současné ocenění akcií, které těžilo z kurzového efektu. Japonské ministerstvo financí navíc naznačilo možnost zásahu, pokud by oslabení jenu pokračovalo příliš rychlým tempem. To přidává další vrstvu nejistoty do výhledu. Navzdory těmto rizikům však nelze ignorovat strukturální změny, které japonský trh v posledních letech podstoupil. Reformy v oblasti správy a řízení společností, tlak na kapitálovou efektivitu a vyšší výnosy pro akcionáře přinesly zlepšení kvality firemních bilancí. Tokijská burza podporuje zpětné odkupy akcií a omezení křížového vlastnictví, což zvyšuje transparentnost a návratnost kapitálu. Portfolio manažer Zuhair Khan z Union Bancaire Privée upozornil, že současná rally je „skutečná“ v tom smyslu, že stabilní vláda podporuje důvěru investorů. Zároveň však varoval, že trh již započítal řadu pozitivních očekávání, která se zatím plně neprojevila. Prostor pro zklamání je proto omezený. Pro investory tak současná situace představuje rovnováhu mezi strukturálním příběhem dlouhodobého zlepšení a krátkodobými riziky spojenými s měnou, zadlužením a globálním sentimentem. Japonský trh může dále růst, ale jeho odolnost bude testována při první větší změně podmínek.