Lednový nárůst navazuje na tradiční sezonní výkyvy Nezaměstnanost v Česku na začátku roku vzrostla. V lednu dosáhl podíl nezaměstnaných 5,1 %, zatímco v prosinci činil 4,8 %. Meziročně je nárůst ještě výraznější – oproti loňskému lednu je podíl nezaměstnaných vyšší o 0,8 procentního bodu. Vyplývá to z aktuálních údajů Úřadu práce ČR. Samotný leden bývá na trhu práce pravidelně slabším měsícem. Končí sezonní práce, dobíhají pracovní dohody i smlouvy na dobu určitou a část firem po novém roce přehodnocuje náborové plány. Tento vzorec se letos znovu potvrdil. Nejde tedy o výkyv mimo obvyklý rámec, ale o návrat ke každoročnímu sezónnímu scénáři. Na konci ledna bylo bez práce 378 547 lidí. To je přibližně o 24 230 více než v prosinci. V meziročním srovnání přibylo zhruba 58 000 nezaměstnaných. Současně mírně ubylo volných pracovních míst evidovaných úřady práce – meziměsíčně zhruba o 990 na 86 431 pozic. V meziročním pohledu je ale situace opačná: volných míst je asi o 3 000 více než před rokem. Generální ředitel Randstad ČR Martin Jánský upozorňuje, že lednový nárůst je do značné míry očekávatelný. Začátek roku je podle něj obdobím ukončování sezonních prací i dočasných kontraktů, což vede k dočasnému zvýšení počtu lidí bez zaměstnání. Zároveň poukazuje na omezení náborů v průmyslu, který prochází transformací. Dochází tak k postupnému přesunu pracovníků z průmyslových oborů do služeb a dalších perspektivnějších odvětví. Změny v podpoře zvýšily počet registrovaných uchazečů Vedle sezónnosti sehrála roli také úprava pravidel podpory v nezaměstnanosti. V prvních měsících bez práce se podpora zvýšila z 65 % na 80 % předchozího výdělku. Maximální výše podpory je ale omezena přibližně na 38 500 korun. Naopak při delší době bez zaměstnání se podpora snížila – z původních 45 % na 40 % předchozího příjmu. Podle analytika společnosti Bidli Petra Špirita přispěla k vyššímu počtu evidovaných nezaměstnaných také takzvaná flexinovela. Ta od ledna nejen zvýšila podporu v úvodních měsících, ale zároveň zrušila penalizaci pro lidi, kteří ze zaměstnání odejdou sami. To vedlo k tomu, že se více lidí aktivně registrovalo na úřadu práce. Někteří by dříve s registrací váhali, nyní však mají silnější motivaci. Statisticky se tak zvýšil počet nezaměstnaných, aniž by nutně docházelo k masivnímu propouštění. Část růstu je tedy dána změnou chování uchazečů a nastavením systému, nikoli pouze reálným zhoršením situace na trhu práce. V lednu pobíralo podporu v nezaměstnanosti 108 721 lidí, což představuje 28,7 % všech uchazečů o zaměstnání. Úřad práce podle předběžných údajů vyplatil na podpoře v nezaměstnanosti a při rekvalifikacích 1,27 miliardy korun. I tato čísla ukazují, že systém podpory je významnou součástí aktuální dynamiky trhu práce. Regionální rozdíly a tlak průmyslu na zaměstnanost Z dlouhodobějšího pohledu analytici upozorňují na vliv slabší výkonnosti průmyslu. Právě průmysl byl v minulých letech klíčovým tahounem zaměstnanosti, a jeho ochlazení se proto do statistik promítá citelně. Podle hlavního ekonoma Investiky Víta Hradila to zatím nevypadá na skokové oživení, ale ani na další výrazné zhoršování. Po loňské průměrné nezaměstnanosti na úrovni 4,4 % letos očekává jen mírně vyšší průměr kolem 4,6 %. To naznačuje spíše pozvolnou stabilizaci než dramatický obrat. Nezaměstnanost má v Česku tradičně výrazné regionální rozdíly. Nejvyšší podíl nezaměstnaných je dlouhodobě v Ústeckém kraji, kde v lednu dosáhl 7,5 %. Na opačné straně stojí Praha s 3,8 %, tedy nejnižší nezaměstnaností v zemi. Nárůst byl ale podle Úřadu práce patrný ve všech krajích. Nejvýraznější meziměsíční zvýšení zaznamenal Jihočeský kraj, kde nezaměstnanost stoupla o 0,6 procentního bodu na 4,8 %. To potvrzuje, že lednové zhoršení nebylo lokální, ale plošné. Napětí na trhu práce ukazuje i poměr uchazečů na jedno volné místo. V lednu připadalo v průměru 4,4 uchazeče na jednu pozici. Největší přetlak byl na Karvinsku s 19,9 uchazeče na jedno místo. Naopak nejpříznivější situace byla na Mladoboleslavsku, kde připadalo jen 1,3 uchazeče na jednu pozici. Celkový obrázek tak ukazuje trh práce, který zůstává relativně odolný, ale je citlivý na sezónní faktory, změny v sociálním systému i kondici průmyslu. Lednový nárůst nezaměstnanosti je kombinací všech těchto vlivů. Nejde o jednorozměrný příběh propouštění, ale o souběh statistických, institucionálních i ekonomických faktorů.