Navzdory pátečnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které označilo rozsáhlá cla Donalda Trumpa za nezákonná, experti nepředpokládají, že by světové vlády začaly hromadně odstupovat od již podepsaných obchodních paktů. Většina zemí neodstoupí od dohod kvůli strachu z Trumpovy odvety Nová 15% cla podle Section 122 udržují tlak na obchodní partnery Indie a Brazílie využijí právní nejistoty k pomalejšímu postupu v jednáních Evropa zůstává v dohodě Turnberry kvůli ochraně aut a bezpečnosti Hlavním důvodem je strach z odvety nepředvídatelného Bílého domu a fakt, že klíčové sektory jako automobilový průmysl nebo ocelářství zůstávají pod ochranou jiných zákonných nástrojů, které soudní verdikt nezasáhl. Soud sice zrušil cla uvalená na základě zákona IEEPA, ale Trump bleskově kontroval využitím paragrafu 122 obchodního zákona z roku 1974. Tento krok mu umožnil zavést novou plošnou desetiprocentní přirážku (v sobotu zvýšenou na 15 %), která sice platí jen 150 dní, ale udržuje obchodní partnery v neustálém napětí a nutí je k dalším ústupkům. Strategická zdrženlivost Indie a Brazílie Jedním z nejvíce sledovaných vztahů je ten s Indií. Na začátku února 2026 oznámili Donald Trump a Naréndra Módí historickou dohodu, která snížila celní zatížení indického zboží z 50 % na 18 % výměnou za miliardové nákupy amerických zbraní a energií. Po soudním verdiktu indické ministerstvo obchodu vydalo pouze stručné prohlášení, že situaci studuje. Analytici se domnívají, že Indie nyní využije právní nejistoty k „měkkému“ brzdění dalších jednání, zatímco bude čekat na výsledek listopadových voleb do Kongresu. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dokonce vyjádřil úlevu, že se s podpisem dohody neukvapil. Trumpova blesková odveta mu sice snížila sazby z 50 % na 15 %, ale zároveň potvrdila, že Washington hodlá využívat cla jako nástroj pro reshaping globálního obchodu bez ohledu na soudní rozhodnutí. Evropa v kleštích: Mezi automobily a bezpečností V Bruselu vyvolalo rozhodnutí soudu debatu o pozastavení ratifikace tzv. Turnberry agreement, která od loňského léta aplikuje na většinu evropského zboží patnáctiprocentní strop. Evropský parlament se sice cítí být rozsudkem posílen, ale experti varují, že EU má příliš mnoho co ztratit. Trump může kdykoliv aktivovat „odstrašující náhradu“ v podobě specifických cel na automobily (Section 232), což by pro německý průmysl znamenalo katastrofu. Kromě ekonomických rizik musí Evropa vážit i bezpečnostní aspekty. Zajištění americké podpory pro Ukrajinu bylo jedním z hlavních důvodů, proč Brusel na dohodu Turnberry přistoupil i přes silný politický odpor. Tato vzájemná provázanost obchodu a bezpečnosti vytváří situaci, kdy se EU nevyplatí od dohody ustupovat, i když její právní základ v USA dostal trhliny. Asijská opatrnost a diplomatické výzvy Podobná realita vládne i v Asii. Japonsko a Jižní Korea, jejichž automobilové sektory jsou extrémně závislé na americkém trhu, reagovaly na verdikt soudu velmi zdrženlivě. Obě země si uvědomují, že Trumpova nepředvídatelnost funguje jako účinný odstrašující prostředek proti jakýmkoliv pokusům o revizi stávajících koncesí. Bývalí diplomaté však varují, že zatímco USA mají v rukou silné páky, Washington bude muset začít více sázet na diplomacii. Neustálé střídání zákonných norem pro uvalování cel totiž podkopává důvěru i u těch nejvěrnějších spojenců. Pokud se nepodaří obnovit alespoň základní míru předvídatelnosti, hrozí, že se „systém Turnberry“ založený na neustálém tlaku začne pod vlastní vahou hroutit. Právní bitva o americká cla však odhaluje hlubší trhliny v systému mezinárodního obchodu, které nelze zalepit pouhou změnou legislativního paragrafu. I když se zdá, že Washington pro tuto chvíli udržel své partnery v šachu, dlouhodobá důvěra v americký trh jako v bezpečné a předvídatelné prostředí utrpěla vážné šrámy. Státy, které dříve považovaly transatlantické vazby za nezpochybnitelné, nyní zrychlují své úsilí o budování alternativních obchodních cest, aby minimalizovaly rizika spojená s náhlými změnami politického kurzu v Bílém domě. Tento trend diverzifikace se projevuje zejména v asijsko-pacifickém regionu, kde země jako Vietnam či Malajsie začínají hrát stále významnější roli v dodavatelských řetězcích, jež byly dříve orientovány výhradně na osu Washington–Peking. Pokud bude Trumpova administrativa i nadále využívat cla jako primární diplomatický nástroj, riskuje, že spojenci začnou upřednostňovat regionální dohody, v nichž Spojené státy nebudou hrát ústřední roli. To by mohlo vést k postupné izolaci americké ekonomiky, což je přesný opak toho, čeho se zastánci politiky „America First“ snaží dosáhnout. Dalším faktorem, který bude hrát klíčovou roli v následujících měsících, je postoj amerického Kongresu k nově ohlášeným patnáctiprocentním clům. Jelikož je platnost těchto opatření omezena na 150 dní, Trump bude muset najít cestu, jak pro svou agresivní obchodní agendu získat trvalou legislativní podporu. Vnitřní politický souboj o kompetence mezi exekutivou a zákonodárným sborem se tak může stát rozhodujícím prvkem, který určí, zda se USA vrátí k tradičnímu modelu mezinárodních smluv, nebo zda zůstanou v režimu ad hoc rozhodování a právní nejistoty. Budoucnost globálního obchodu se tak nyní nachází v jakémsi limbu, kde právo ustupuje síle a ekonomické zájmy jsou podřízeny politickému tlaku. Pro české i evropské firmy to znamená jediné: nutnost počítat s trvalou volatilitou a být připraveni na scénář, kdy se pravidla hry mohou změnit prakticky přes noc. Vítězi tohoto nového uspořádání nebudou nutně ti největší, ale ti nejflexibilnější, kteří dokážou navigovat v rozbouřených vodách, kde staré jistoty definitivně ustoupily nepředvídatelnosti.