Ceny ropy směřují k prvnímu týdennímu poklesu v tomto roce, přičemž ropa Brent se obchoduje za 68,09 USD a WTI za 63,95 USD za barel.
Trh reaguje korekcí na zmírnění rizika přímého vojenského konfliktu mezi USA a Íránem po sérii sedmi týdnů nepřetržitého růstu.
Prémie za geopolitické riziko zůstává nadále zvýšená kvůli strategickému významu Hormuzského průlivu a probíhajícím diplomatickým neshodám.
Potenciálním býčím faktorem zůstává politická nestabilita v Iráku, kde hrozí zhoršení vztahů s USA v případě zvolení Núrího Málikího premiérem.
Trh s ropou se připravuje na první týdenní pokles od začátku roku. Hlavním důvodem je aktuální snížení bezprostředního rizika přímého vojenského střetu mezi Spojenými státy a Íránem, což přineslo na komoditní trhy částečné uklidnění.
V době psaní tohoto komentáře se ropa Brent obchodovala za $68.09 za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) měnila majitele za $63.95 za barel. Obě hodnoty sice vykazují mírný nárůst oproti čtvrtečnímu závěru, ale v porovnání s pondělními úrovněmi se drží níže, což potvrzuje korekci po předchozím prudkém růstu.
Konec sedmitýdenní růstové série?
Ceny ropy rostly nepřetržitě sedm týdnů v řadě, přičemž hlavním motorem byla zahraniční politika USA v různých částech světa. Otázka íránského jaderného programu působila na globální benchmarky nejvýraznějším býčím dojmem, zejména poté, co americký prezident pohrozil úderem na Írán, pokud se země nevzdá svých jaderných plánů. Ačkoliv obě strany dnes vedou rozhovory v Ománu, podle agentury Reuters se prozatím nedohodly ani na samotném programu jednání.
Analytik ANZ Daniel Hynes k situaci poznamenal, že obě strany mají k dohodě stále daleko, což udržuje napětí na zvýšené úrovni. Podle něj by proto měla v cenách ropy i nadále přetrvávat geopolitická riziková prémie. Jakékoli třenice na Blízkém východě zahrnující Írán jsou pro ropu silným růstovým impulsem kvůli strategické kontrole Teheránu nad Hormuzským průlivem. Případné uzavření tohoto klíčového bodu v případě konfliktu by mělo zásadní dopad na dodávky. Skeptici nicméně upozorňují, že Írán průliv nikdy dříve neuzavřel a pravděpodobně tak neučiní ani nyní, jelikož by takový krok poškodil jeho vlastní export a vzhledem k americké vojenské přítomnosti v oblasti by blokáda neměla dlouhého trvání.
Analytici ING mezitím poukázali na další býčí faktor pro ceny ropy, kterým je vývoj v sousedním Iráku a neshody s USA. Zdá se, že iráčtí politici favorizují Núrího al-Málikiho jako příštího premiéra země. Spojené státy však považují al-Málikiho za politika s příliš úzkými vazbami na Írán. Prezident Trump již pohrozil Bagdádu konkrétními následky, pokud by se al-Máliki skutečně ujal funkce předsedy vlády, což vnáší na trh další prvek nejistoty.
Klíčové body
Ceny ropy směřují k prvnímu týdennímu poklesu v tomto roce, přičemž ropa Brent se obchoduje za 68,09 USD a WTI za 63,95 USD za barel.
Trh reaguje korekcí na zmírnění rizika přímého vojenského konfliktu mezi USA a Íránem po sérii sedmi týdnů nepřetržitého růstu.
Prémie za geopolitické riziko zůstává nadále zvýšená kvůli strategickému významu Hormuzského průlivu a probíhajícím diplomatickým neshodám.
Potenciálním býčím faktorem zůstává politická nestabilita v Iráku, kde hrozí zhoršení vztahů s USA v případě zvolení Núrího Málikího premiérem.
Trh s ropou se připravuje na první týdenní pokles od začátku roku. Hlavním důvodem je aktuální snížení bezprostředního rizika přímého vojenského střetu mezi Spojenými státy a Íránem, což přineslo na komoditní trhy částečné uklidnění.
V době psaní tohoto komentáře se ropa Brent obchodovala za $68.09 za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate měnila majitele za $63.95 za barel. Obě hodnoty sice vykazují mírný nárůst oproti čtvrtečnímu závěru, ale v porovnání s pondělními úrovněmi se drží níže, což potvrzuje korekci po předchozím prudkém růstu.
Konec sedmitýdenní růstové série?
Ceny ropy rostly nepřetržitě sedm týdnů v řadě, přičemž hlavním motorem byla zahraniční politika USA v různých částech světa. Otázka íránského jaderného programu působila na globální benchmarky nejvýraznějším býčím dojmem, zejména poté, co americký prezident pohrozil úderem na Írán, pokud se země nevzdá svých jaderných plánů. Ačkoliv obě strany dnes vedou rozhovory v Ománu, podle agentury Reuters se prozatím nedohodly ani na samotném programu jednání.
Analytik ANZ Daniel Hynes k situaci poznamenal, že obě strany mají k dohodě stále daleko, což udržuje napětí na zvýšené úrovni. Podle něj by proto měla v cenách ropy i nadále přetrvávat geopolitická riziková prémie. Jakékoli třenice na Blízkém východě zahrnující Írán jsou pro ropu silným růstovým impulsem kvůli strategické kontrole Teheránu nad Hormuzským průlivem. Případné uzavření tohoto klíčového bodu v případě konfliktu by mělo zásadní dopad na dodávky. Skeptici nicméně upozorňují, že Írán průliv nikdy dříve neuzavřel a pravděpodobně tak neučiní ani nyní, jelikož by takový krok poškodil jeho vlastní export a vzhledem k americké vojenské přítomnosti v oblasti by blokáda neměla dlouhého trvání.
Chcete využít této příležitosti?Politická nejistota v Iráku
Analytici ING mezitím poukázali na další býčí faktor pro ceny ropy, kterým je vývoj v sousedním Iráku a neshody s USA. Zdá se, že iráčtí politici favorizují Núrího al-Málikiho jako příštího premiéra země. Spojené státy však považují al-Málikiho za politika s příliš úzkými vazbami na Írán. Prezident Trump již pohrozil Bagdádu konkrétními následky, pokud by se al-Máliki skutečně ujal funkce předsedy vlády, což vnáší na trh další prvek nejistoty.
Klíčové body
Ceny ropy směřují k prvnímu týdennímu poklesu v tomto roce, přičemž ropa Brent se obchoduje za 68,09 USD a WTI za 63,95 USD za barel.
Trh reaguje korekcí na zmírnění rizika přímého vojenského konfliktu mezi USA a Íránem po sérii sedmi týdnů nepřetržitého růstu.
Prémie za geopolitické riziko zůstává nadále zvýšená kvůli strategickému významu Hormuzského průlivu a probíhajícím diplomatickým neshodám.
Potenciálním býčím faktorem zůstává politická nestabilita v Iráku, kde hrozí zhoršení vztahů s USA v případě zvolení Núrího Málikího premiérem.
Trh s ropou se připravuje na první týdenní pokles od začátku roku. Hlavním důvodem je aktuální snížení bezprostředního rizika přímého vojenského střetu mezi Spojenými státy a Íránem, což přineslo na komoditní trhy částečné uklidnění. V době psaní tohoto komentáře se ropa Brent obchodovala za $68.09 za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) měnila majitele za $63.95 za barel. Obě hodnoty sice vykazují mírný nárůst oproti čtvrtečnímu závěru, ale v porovnání s pondělními úrovněmi se drží níže, což potvrzuje korekci po předchozím prudkém růstu. Konec sedmitýdenní růstové série?
Ceny ropy rostly nepřetržitě sedm týdnů v řadě, přičemž hlavním motorem byla zahraniční politika USA v různých částech světa. Otázka íránského jaderného programu působila na globální benchmarky nejvýraznějším býčím dojmem, zejména poté, co americký prezident pohrozil úderem na Írán, pokud se země nevzdá svých jaderných plánů. Ačkoliv obě strany dnes vedou rozhovory v Ománu, podle agentury Reuters se prozatím nedohodly ani na samotném programu jednání. Analytik ANZ Daniel Hynes k situaci poznamenal, že obě strany mají k dohodě stále daleko, což udržuje napětí na zvýšené úrovni. Podle něj by proto měla v cenách ropy i nadále přetrvávat geopolitická riziková prémie. Jakékoli třenice na Blízkém východě zahrnující Írán jsou pro ropu silným růstovým impulsem kvůli strategické kontrole Teheránu nad Hormuzským průlivem. Případné uzavření tohoto klíčového bodu v případě konfliktu by mělo zásadní dopad na dodávky. Skeptici nicméně upozorňují, že Írán průliv nikdy dříve neuzavřel a pravděpodobně tak neučiní ani nyní, jelikož by takový krok poškodil jeho vlastní export a vzhledem k americké vojenské přítomnosti v oblasti by blokáda neměla dlouhého trvání. Politická nejistota v Iráku Analytici ING mezitím poukázali na další býčí faktor pro ceny ropy, kterým je vývoj v sousedním Iráku a neshody s USA. Zdá se, že iráčtí politici favorizují Núrího al-Málikiho jako příštího premiéra země. Spojené státy však považují al-Málikiho za politika s příliš úzkými vazbami na Írán. Prezident Trump již pohrozil Bagdádu konkrétními následky, pokud by se al-Máliki skutečně ujal funkce předsedy vlády, což vnáší na trh další prvek nejistoty.
