Exxon Mobil a Chevron plánují expanzi těžby v rizikových zemích spojených s kartelem OPEC, přičemž těží z asertivní zahraniční politiky administrativy Donalda Trumpa.
Významnou příležitostí je otevření trhu ve Venezuele, která disponuje největšími zásobami ropy na světě, a vyjednávání probíhají také v Iráku, Libyi či Kazachstánu.
Přímá diplomatická podpora USA poskytuje americkým korporacím konkurenční výhodu oproti evropským rivalům, jako jsou Shell či BP, kteří rovněž usilují o expanzi na Blízkém východě.
Tento krok značí návrat k mezinárodním růstovým projektům s cílem zajistit dodávky fosilních paliv až do 40. let 21. století a navazuje na boom americké břidlicové těžby, která v roce 2018 vynesla USA na pozici největšího producenta.
Americké ropné koncerny Exxon Mobil a Chevron zaměřují svou pozornost na výraznou expanzi těžby v zemích spojených s kartelem OPEC. Tato nová strategie zahrnuje vstup do některých z geopoliticky nejrizikovějších oblastí světa, přičemž klíčovým faktorem, který těmto společnostem otevírá dveře, je asertivní zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa.
Nejviditelnějším příkladem této změny je Venezuela, která disponuje největšími rezervami ropy na světě. Tato země byla pro americké investory dlouho prakticky nepřístupná. Situace se však dramaticky změnila poté, co Trumpova administrativa převzala kontrolu nad vývozem ropy ze země v návaznosti na zadržení bývalého lídra Nicolase Madura.
Diplomatická ofenzíva v Africe a Asii
Zájem amerických gigantů se však neomezuje pouze na Jižní Ameriku. Spojené státy aktivně podporují společnosti Exxon a Chevron při vyjednáváních v řadě dalších klíčových regionů. Podle veřejných prohlášení a zdrojů obeznámených s důvěrnými rozhovory probíhají jednání v Iráku, Libyi, Alžírsku, Ázerbájdžánu a Kazachstánu.
Tento mezinárodní rozmach je jasným důkazem toho, jak současná administrativa mění zavedené normy podnikání amerických korporací, zejména v preferovaných odvětvích, jako jsou fosilní paliva. Ačkoliv se o expanzi na Blízkém východě snaží i evropští konkurenti jako Shell, TotalEnergies a BP, přímá podpora vlády USA poskytuje americkým firmám značnou výhodu. Podle Samanthy Carl-Yoder, bývalé vysoké úřednice ministerstva zahraničí, dnes američtí velvyslanci lobbují za firmy způsobem, který za předchozích administrativ neexistoval.
Velcí producenti sice v zemích OPEC+ působí již desítky let, ale příležitosti pro nové projekty byly v minulosti limitovány státní kontrolou ropného průmyslu a politickou nestabilitou. V posledních letech proto američtí těžaři preferovali rozvoj domácího břidlicového sektoru. Právě tento boom umožnil Spojeným státům v roce 2018 předstihnout Saúdskou Arábii a stát se největším světovým producentem.
Nyní se však trend obrací. Vlády hostitelských zemí se snaží získat Trumpovu přízeň, zajistit si bezpečnostní záruky USA a vyhnout se potenciálním clům. Ropní manažeři tak cítí příležitost pro mezinárodní růst, jaká na trhu nebyla od poloviny první dekády tohoto století. Investice do velkých světových nalezišť by znamenaly rozšíření americké „energetické dominance“ a zajištění dodávek fosilních paliv až do 40. let 21. století.
Klíčové body
Exxon Mobil a Chevron plánují expanzi těžby v rizikových zemích spojených s kartelem OPEC, přičemž těží z asertivní zahraniční politiky administrativy Donalda Trumpa.
Významnou příležitostí je otevření trhu ve Venezuele, která disponuje největšími zásobami ropy na světě, a vyjednávání probíhají také v Iráku, Libyi či Kazachstánu.
Přímá diplomatická podpora USA poskytuje americkým korporacím konkurenční výhodu oproti evropským rivalům, jako jsou Shell či BP, kteří rovněž usilují o expanzi na Blízkém východě.
Tento krok značí návrat k mezinárodním růstovým projektům s cílem zajistit dodávky fosilních paliv až do 40. let 21. století a navazuje na boom americké břidlicové těžby, která v roce 2018 vynesla USA na pozici největšího producenta.
Americké ropné koncerny Exxon Mobil a Chevron zaměřují svou pozornost na výraznou expanzi těžby v zemích spojených s kartelem OPEC. Tato nová strategie zahrnuje vstup do některých z geopoliticky nejrizikovějších oblastí světa, přičemž klíčovým faktorem, který těmto společnostem otevírá dveře, je asertivní zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa.
Nejviditelnějším příkladem této změny je Venezuela, která disponuje největšími rezervami ropy na světě. Tato země byla pro americké investory dlouho prakticky nepřístupná. Situace se však dramaticky změnila poté, co Trumpova administrativa převzala kontrolu nad vývozem ropy ze země v návaznosti na zadržení bývalého lídra Nicolase Madura.
Diplomatická ofenzíva v Africe a Asii
Zájem amerických gigantů se však neomezuje pouze na Jižní Ameriku. Spojené státy aktivně podporují společnosti Exxon a Chevron při vyjednáváních v řadě dalších klíčových regionů. Podle veřejných prohlášení a zdrojů obeznámených s důvěrnými rozhovory probíhají jednání v Iráku, Libyi, Alžírsku, Ázerbájdžánu a Kazachstánu.
Tento mezinárodní rozmach je jasným důkazem toho, jak současná administrativa mění zavedené normy podnikání amerických korporací, zejména v preferovaných odvětvích, jako jsou fosilní paliva. Ačkoliv se o expanzi na Blízkém východě snaží i evropští konkurenti jako Shell, TotalEnergies a BP, přímá podpora vlády USA poskytuje americkým firmám značnou výhodu. Podle Samanthy Carl-Yoder, bývalé vysoké úřednice ministerstva zahraničí, dnes američtí velvyslanci lobbují za firmy způsobem, který za předchozích administrativ neexistoval.
Chcete využít této příležitosti?Návrat ke globálním projektům
Velcí producenti sice v zemích OPEC+ působí již desítky let, ale příležitosti pro nové projekty byly v minulosti limitovány státní kontrolou ropného průmyslu a politickou nestabilitou. V posledních letech proto američtí těžaři preferovali rozvoj domácího břidlicového sektoru. Právě tento boom umožnil Spojeným státům v roce 2018 předstihnout Saúdskou Arábii a stát se největším světovým producentem.
Nyní se však trend obrací. Vlády hostitelských zemí se snaží získat Trumpovu přízeň, zajistit si bezpečnostní záruky USA a vyhnout se potenciálním clům. Ropní manažeři tak cítí příležitost pro mezinárodní růst, jaká na trhu nebyla od poloviny první dekády tohoto století. Investice do velkých světových nalezišť by znamenaly rozšíření americké „energetické dominance“ a zajištění dodávek fosilních paliv až do 40. let 21. století.
Klíčové body
Exxon Mobil a Chevron plánují expanzi těžby v rizikových zemích spojených s kartelem OPEC, přičemž těží z asertivní zahraniční politiky administrativy Donalda Trumpa.
Významnou příležitostí je otevření trhu ve Venezuele, která disponuje největšími zásobami ropy na světě, a vyjednávání probíhají také v Iráku, Libyi či Kazachstánu.
Přímá diplomatická podpora USA poskytuje americkým korporacím konkurenční výhodu oproti evropským rivalům, jako jsou Shell či BP, kteří rovněž usilují o expanzi na Blízkém východě.
Tento krok značí návrat k mezinárodním růstovým projektům s cílem zajistit dodávky fosilních paliv až do 40. let 21. století a navazuje na boom americké břidlicové těžby, která v roce 2018 vynesla USA na pozici největšího producenta.
Americké ropné koncerny Exxon Mobil a Chevron zaměřují svou pozornost na výraznou expanzi těžby v zemích spojených s kartelem OPEC. Tato nová strategie zahrnuje vstup do některých z geopoliticky nejrizikovějších oblastí světa, přičemž klíčovým faktorem, který těmto společnostem otevírá dveře, je asertivní zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa. Nejviditelnějším příkladem této změny je Venezuela, která disponuje největšími rezervami ropy na světě. Tato země byla pro americké investory dlouho prakticky nepřístupná. Situace se však dramaticky změnila poté, co Trumpova administrativa převzala kontrolu nad vývozem ropy ze země v návaznosti na zadržení bývalého lídra Nicolase Madura. Diplomatická ofenzíva v Africe a Asii Zájem amerických gigantů se však neomezuje pouze na Jižní Ameriku. Spojené státy aktivně podporují společnosti Exxon a Chevron při vyjednáváních v řadě dalších klíčových regionů. Podle veřejných prohlášení a zdrojů obeznámených s důvěrnými rozhovory probíhají jednání v Iráku, Libyi, Alžírsku, Ázerbájdžánu a Kazachstánu.
Tento mezinárodní rozmach je jasným důkazem toho, jak současná administrativa mění zavedené normy podnikání amerických korporací, zejména v preferovaných odvětvích, jako jsou fosilní paliva. Ačkoliv se o expanzi na Blízkém východě snaží i evropští konkurenti jako Shell, TotalEnergies a BP, přímá podpora vlády USA poskytuje americkým firmám značnou výhodu. Podle Samanthy Carl-Yoder, bývalé vysoké úřednice ministerstva zahraničí, dnes američtí velvyslanci lobbují za firmy způsobem, který za předchozích administrativ neexistoval. Návrat ke globálním projektům Velcí producenti sice v zemích OPEC+ působí již desítky let, ale příležitosti pro nové projekty byly v minulosti limitovány státní kontrolou ropného průmyslu a politickou nestabilitou. V posledních letech proto američtí těžaři preferovali rozvoj domácího břidlicového sektoru. Právě tento boom umožnil Spojeným státům v roce 2018 předstihnout Saúdskou Arábii a stát se největším světovým producentem. Nyní se však trend obrací. Vlády hostitelských zemí se snaží získat Trumpovu přízeň, zajistit si bezpečnostní záruky USA a vyhnout se potenciálním clům. Ropní manažeři tak cítí příležitost pro mezinárodní růst, jaká na trhu nebyla od poloviny první dekády tohoto století. Investice do velkých světových nalezišť by znamenaly rozšíření americké „energetické dominance“ a zajištění dodávek fosilních paliv až do 40. let 21. století.
Makroekonomická mlha a hledání bezpečného přístavu Nejistota je neodmyslitelnou součástí lidského života a na akciových trzích hraje naprosto klíčovou roli....
