Kurz koruny a jeho dopad na výsledky exportérů. Silná koruna snížila zisky exportérů o více než 100 miliard Český export dosáhl rekordní hodnoty 6,2 bilionu korun Stroje a automobily zůstávají hlavním pilířem vývozu Další růst závisí na řízení rizik a diverzifikaci trhů Loňské posílení kurzu koruny vůči euru se výrazně promítlo do hospodaření českých exportérů. Podle vyjádření místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka přišli vývozci v důsledku kurzového vývoje o více než 100 miliard korun na výnosech a zisku. Zásadní roli sehrál především rozdíl v průměrném kurzu eura mezi roky 2024 a 2025. Exportéři, kteří neměli své měnové riziko zajištěné, zaznamenali ztrátu konkrétně 108,7 miliardy korun. Koruna během roku výrazně posílila vůči hlavním světovým měnám, přičemž k euru zpevnila téměř o čtyři procenta. Rok začínala na úrovni 25,16 Kč/EUR a uzavřela jej na 24,17 Kč/EUR. Tento vývoj sice zlevňuje dovoz, ale současně snižuje korunovou hodnotu exportních tržeb, což se přímo promítá do ziskovosti firem orientovaných na zahraniční trhy. Vývoj zahraničního obchodu v roce 2025 Navzdory nepříznivému kurzovému efektu dosáhl český zahraniční obchod historických hodnot. Celkový vývoz zboží z České republiky do zahraničí se meziročně zvýšil o 1,5 procenta a poprvé překročil hranici 6,2 bilionu korun. Jde o rekordní úroveň, která potvrzuje odolnost českého exportu i v prostředí geopolitické nejistoty a kolísajících světových trhů. Přebytek zahraničního obchodu však meziročně klesl o 32 miliard korun na 663 miliard korun, což představuje pokles o 4,6 procenta. Hlavním důvodem bylo to, že dovoz rostl rychleji než vývoz. Společně s posilující korunou tak došlo k ukrojení části zisků exportně orientovaných podniků. Uvedené hodnoty jsou počítány v takzvaném přeshraničním pojetí, tedy bez ohledu na změny vlastnictví zboží. Struktura exportu a klíčové trhy Pilířem českého exportu zůstaly i v roce 2025 stroje a dopravní prostředky, které vytvořily přebytek přes jeden bilion korun a podílely se na celkovém vývozu 59 procenty. Nejvýznamnější jednotlivou položkou byly tradičně osobní automobily, jejichž exportní hodnota dosáhla 838 miliard korun. Tento segment tak nadále potvrzuje dominantní postavení automobilového průmyslu v české ekonomice. Na opačné straně bilance se nacházela minerální paliva a chemické výrobky, které v součtu vykázaly záporné saldo ve výši 395 miliard korun. Tato čísla dlouhodobě odrážejí závislost Česka na dovozu energetických surovin a některých chemických vstupů. Největším exportním trhem zůstalo (nejen v rámci Evropské unie) i nadále Německo, kam směřovalo zboží v hodnotě téměř dvou bilionů korun, a to i přes mírný meziroční pokles o 0,3 procenta. Podíl zemí Evropské unie na českém exportu činil téměř 79 %, zatímco u zemí OECD pak dosáhl 88,5 procenta. Tato struktura potvrzuje silnou orientaci českých exportérů na vyspělé a stabilní trhy. Výhled a rizika pro další období Podle Asociace exportérů bude letošní rok charakteristický vysokou mírou kolísání. Mezi hlavní faktory patří obchodní politika Spojených států, tlak na růst mezd i další vývoj kurzu koruny. Pozitivně by naopak mohlo působit očekávané snížení cen energií, které by mohlo zmírnit nákladové tlaky na průmyslové podniky. Z dlouhodobého pohledu zůstává český export postaven na silném průmyslovém základu, avšak prostor pro další růst bude stále více záviset na schopnosti firem diverzifikovat své exportní trhy, investovat do vyšší přidané hodnoty a efektivně řídit rizika, zejména ta měnová. Vývoj posledního roku zároveň ukázal, že bez aktivního řízení kurzového rizika by dopady silné koruny na hospodaření exportérů byly ještě výraznější. Vedle tradičních trhů se zároveň objevují i nové dynamicky rostoucí destinace. Vývoz do Turecka mezi lety 2021 až 2025 vzrostl o 118 procent, zatímco export do Indie se zvýšil o 64 procent. Naopak vývoz do Ruské federace od roku 2021 propadl o 87 procent a klesl na necelých 12 miliard korun, což výrazně mění geografickou strukturu českého exportu.