Silná lednová data z trhu práce komplikují cestu Fedu k dalšímu snížení sazeb
Nečekaně silná lednová zpráva o zaměstnanosti výrazně snížila pravděpodobnost, že by Federální rezervní systém v polovině roku přistoupil k dalšímu snížení úrokových sazeb.
Lednový růst 130 000 pracovních míst snížil šance na červnové snížení sazeb pod 50 %
Nezaměstnanost klesla na 4,3 %, což naznačuje stabilizaci trhu práce
Fed čelí politickému tlaku na uvolnění politiky navzdory silným datům
Ekonomové očekávají možné snížení sazeb o 100 bazických bodů letos
Data, která ukázala růst počtu pracovních míst o 130 000 a pokles míry nezaměstnanosti na 4,3 %, přiměla obchodníky přehodnotit očekávání ohledně červnového zasedání Fedu.
Ještě nedávno byl červen považován za nejpravděpodobnější termín dalšího uvolnění měnové politiky. Po zveřejnění údajů však pravděpodobnost snížení sazeb na tomto zasedání klesla pod 50 %. Vývoj tak představuje zřetelný posun oproti situaci na konci roku 2025, kdy Fed třikrát snížil sazby v reakci na obavy z rostoucí nezaměstnanosti, než v lednu přistoupil k pauze.
Stabilizace trhu práce mění očekávání
Představitelé Fedu již na posledním zasedání naznačili, že pozorují známky stabilizace trhu práce, což podpořilo rozhodnutí ponechat sazby beze změny. Středeční zpráva Úřadu pro statistiku práce tento obraz dále posílila. Růst o 130 000 pracovních míst a pokles nezaměstnanosti signalizují, že nejhorší scénáře vývoje trhu práce se zatím nenaplňují.
Tim Mahedy, bývalý hlavní poradce Federální rezervní banky v San Francisku, uvedl, že lednová čísla rozhodně komplikují argumenty pro další snížení sazeb. Podle něj byla data opravdu silná a oslabují naléhavost dalšího uvolňování měnové politiky.
Obchodníci na dluhopisovém trhu reagovali okamžitě. Snížení očekávání červnového kroku Fedu ukazuje, jak citlivý je trh na nové informace z ekonomiky. V prostředí, kde centrální banka vyvažuje podporu trhu práce s bojem proti inflaci, mohou podobné statistiky zásadně ovlivnit trajektorii měnové politiky.
Varování před revizemi a strukturální nerovnováhou
Navzdory optimistickému tónu zprávy ekonomové upozorňují, že lednová data mohou být ještě revidována směrem dolů. Revize údajů za loňský rok již ukázala, že průměrný měsíční přírůstek pracovních míst činil pouze 15 000, zatímco původně bylo uváděno 49 000. Tento rozdíl připomíná, že první odhady nemusí plně odrážet realitu.
Analytici rovněž zdůrazňují, že nábor zaměstnanců je stále koncentrován do několika málo odvětví, především zdravotnictví. To znamená, že širší základ růstu zaměstnanosti nemusí být tak silný, jak by naznačoval samotný agregovaný údaj.
Stephen Stanley, hlavní ekonom pro USA ve společnosti Santander US Capital Markets LLC, však uvedl, že dobré lednové údaje by měly definitivně rozptýlit obavy, že je trh práce na pokraji kolapsu. Tyto obavy se v minulých měsících objevovaly v souvislosti s diskusemi o dopadech umělé inteligence a spekulacemi, že firmy omezují nábor kvůli nejistotě.
Lednové oživení podle něj uklidní nejvíce pesimistické scénáře. V kombinaci s poklesem nezaměstnanosti na 4,3 % vytváří obraz relativní stability, který Fed nemůže ignorovat.
Politický tlak versus restriktivní přístup Fedu
Prezident Federální rezervní banky v Kansas City Jeff Schmid zdůraznil, že centrální banka musí udržet sazby na restriktivní úrovni, aby nadále vyvíjela tlak na snižování inflace. Podle něj v ekonomických datech zatím není mnoho známek zpomalení, které by ospravedlňovalo okamžité uvolnění politiky.
Na druhé straně prezident Donald Trump nadále vyzývá ke snížení sazeb. Po zveřejnění údajů o zaměstnanosti označil čísla za „skvělá“ a uvedl, že Spojené státy by měly platit nejnižší úrokové sazby na světě. Ředitel Trumpovy Národní ekonomické rady Kevin Hassett prohlásil, že Fed má velký prostor pro snižování sazeb, a poukázal na pozitivní nabídkový šok způsobený umělou inteligencí, který by podle něj mohl podpořit růst bez zvýšení inflace.
Kevin Warsh, kterého Trump plánuje nominovat na post předsedy Fedu po skončení funkčního období Jeromea Powella v květnu, se k těmto názorům připojil. Pozorovatelé Fedu však varují, že je příliš brzy odhadovat, jak bude ekonomika vypadat v červnu, kdy by Warsh mohl předsedat své první schůzi o měnové politice, pokud bude potvrzen.
Podle ekonomů Bloombergu pod vedením Anny Wong sice lednová zpráva o mzdách snižuje naléhavost snížení sazeb, avšak očekávaný pokles inflace v příštích měsících by mohl centrální bance poskytnout prostor pro uvolnění politiky. Očekávají, že Fed letos sníží sazby celkem o 100 bazických bodů.
Stephanie Roth, hlavní ekonomka Wolfe Research, však upozornila, že současné klíčové ukazatele naznačují stabilizaci trhu práce i širší ekonomiky. To podle ní neposkytuje jasnou oporu pro rychlé snížení sazeb, což by případnému novému vedení Fedu mohlo situaci spíše zkomplikovat.
Celkově tak lednová data představují významný moment pro měnovou politiku. Silný trh práce zmírňuje obavy z prudkého zpomalení, ale zároveň oddaluje argumenty pro rychlé uvolnění sazeb. Fed se tak ocitá mezi stabilizujícím se trhem práce, přetrvávajícími inflačními riziky a politickým tlakem na nižší úrokové sazby.
Zdroj: Shutterstock
Nečekaně silná lednová zpráva o zaměstnanosti výrazně snížila pravděpodobnost, že by Federální rezervní systém v polovině roku přistoupil k dalšímu snížení úrokových sazeb.
Klíčové body
Lednový růst 130 000 pracovních míst snížil šance na červnové snížení sazeb pod 50 %
Nezaměstnanost klesla na 4,3 %, což naznačuje stabilizaci trhu práce
Fed čelí politickému tlaku na uvolnění politiky navzdory silným datům
Ekonomové očekávají možné snížení sazeb o 100 bazických bodů letos
Data, která ukázala růst počtu pracovních míst o 130 000 a pokles míry nezaměstnanosti na 4,3 %, přiměla obchodníky přehodnotit očekávání ohledně červnového zasedání Fedu.
Ještě nedávno byl červen považován za nejpravděpodobnější termín dalšího uvolnění měnové politiky. Po zveřejnění údajů však pravděpodobnost snížení sazeb na tomto zasedání klesla pod 50 %. Vývoj tak představuje zřetelný posun oproti situaci na konci roku 2025, kdy Fed třikrát snížil sazby v reakci na obavy z rostoucí nezaměstnanosti, než v lednu přistoupil k pauze.
Stabilizace trhu práce mění očekávání
Představitelé Fedu již na posledním zasedání naznačili, že pozorují známky stabilizace trhu práce, což podpořilo rozhodnutí ponechat sazby beze změny. Středeční zpráva Úřadu pro statistiku práce tento obraz dále posílila. Růst o 130 000 pracovních míst a pokles nezaměstnanosti signalizují, že nejhorší scénáře vývoje trhu práce se zatím nenaplňují.
Tim Mahedy, bývalý hlavní poradce Federální rezervní banky v San Francisku, uvedl, že lednová čísla rozhodně komplikují argumenty pro další snížení sazeb. Podle něj byla data opravdu silná a oslabují naléhavost dalšího uvolňování měnové politiky.
Obchodníci na dluhopisovém trhu reagovali okamžitě. Snížení očekávání červnového kroku Fedu ukazuje, jak citlivý je trh na nové informace z ekonomiky. V prostředí, kde centrální banka vyvažuje podporu trhu práce s bojem proti inflaci, mohou podobné statistiky zásadně ovlivnit trajektorii měnové politiky.
Zdroj: Getty images
Varování před revizemi a strukturální nerovnováhou
Navzdory optimistickému tónu zprávy ekonomové upozorňují, že lednová data mohou být ještě revidována směrem dolů. Revize údajů za loňský rok již ukázala, že průměrný měsíční přírůstek pracovních míst činil pouze 15 000, zatímco původně bylo uváděno 49 000. Tento rozdíl připomíná, že první odhady nemusí plně odrážet realitu.
Analytici rovněž zdůrazňují, že nábor zaměstnanců je stále koncentrován do několika málo odvětví, především zdravotnictví. To znamená, že širší základ růstu zaměstnanosti nemusí být tak silný, jak by naznačoval samotný agregovaný údaj.
Stephen Stanley, hlavní ekonom pro USA ve společnosti Santander US Capital Markets LLC, však uvedl, že dobré lednové údaje by měly definitivně rozptýlit obavy, že je trh práce na pokraji kolapsu. Tyto obavy se v minulých měsících objevovaly v souvislosti s diskusemi o dopadech umělé inteligence a spekulacemi, že firmy omezují nábor kvůli nejistotě.
Lednové oživení podle něj uklidní nejvíce pesimistické scénáře. V kombinaci s poklesem nezaměstnanosti na 4,3 % vytváří obraz relativní stability, který Fed nemůže ignorovat.
Politický tlak versus restriktivní přístup Fedu
Prezident Federální rezervní banky v Kansas City Jeff Schmid zdůraznil, že centrální banka musí udržet sazby na restriktivní úrovni, aby nadále vyvíjela tlak na snižování inflace. Podle něj v ekonomických datech zatím není mnoho známek zpomalení, které by ospravedlňovalo okamžité uvolnění politiky.
Na druhé straně prezident Donald Trump nadále vyzývá ke snížení sazeb. Po zveřejnění údajů o zaměstnanosti označil čísla za „skvělá“ a uvedl, že Spojené státy by měly platit nejnižší úrokové sazby na světě. Ředitel Trumpovy Národní ekonomické rady Kevin Hassett prohlásil, že Fed má velký prostor pro snižování sazeb, a poukázal na pozitivní nabídkový šok způsobený umělou inteligencí, který by podle něj mohl podpořit růst bez zvýšení inflace.
Kevin Warsh, kterého Trump plánuje nominovat na post předsedy Fedu po skončení funkčního období Jeromea Powella v květnu, se k těmto názorům připojil. Pozorovatelé Fedu však varují, že je příliš brzy odhadovat, jak bude ekonomika vypadat v červnu, kdy by Warsh mohl předsedat své první schůzi o měnové politice, pokud bude potvrzen.
Podle ekonomů Bloombergu pod vedením Anny Wong sice lednová zpráva o mzdách snižuje naléhavost snížení sazeb, avšak očekávaný pokles inflace v příštích měsících by mohl centrální bance poskytnout prostor pro uvolnění politiky. Očekávají, že Fed letos sníží sazby celkem o 100 bazických bodů.
Stephanie Roth, hlavní ekonomka Wolfe Research, však upozornila, že současné klíčové ukazatele naznačují stabilizaci trhu práce i širší ekonomiky. To podle ní neposkytuje jasnou oporu pro rychlé snížení sazeb, což by případnému novému vedení Fedu mohlo situaci spíše zkomplikovat.
Celkově tak lednová data představují významný moment pro měnovou politiku. Silný trh práce zmírňuje obavy z prudkého zpomalení, ale zároveň oddaluje argumenty pro rychlé uvolnění sazeb. Fed se tak ocitá mezi stabilizujícím se trhem práce, přetrvávajícími inflačními riziky a politickým tlakem na nižší úrokové sazby.
Zdroj: Shutterstock