Americká administrativa a Peking začínají vyklízet své pozice v ožehavé otázce obchodních restrikcí. USA hodlají udržet cla na čínský dovoz v rozmezí 35 % až 50 % Čína hrozí odvetou, pokud Washington využije vyšetřování k uvalení nových cel Summit Trumpa a Si Ťin-pchinga se uskuteční 31. března v Pekingu Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA zkomplikovalo vyjednávací pozici a vyvolalo zmatek v sazbách Tato klíčová témata se stanou středobodem globální pozornosti během návštěvy amerického prezidenta v Číně, která je naplánována na 31. března. Spojené státy vyslaly jasný signál, že hodlají zachovat vysokou hladinu celních sazeb vůči Pekingu, přičemž americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer potvrdil ambici setrvat v rozmezí 35 % až 50 %. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co čínské ministerstvo obchodu varovalo před jakýmkoliv dalším stupňováním tlaku a pohrozilo odvetnými kroky. Schůzka Donalda Trumpa s jeho protějškem Si Ťin-pchingem tak bude prvním setkáním těchto lídrů na čínské půdě od roku 2017 a má rozhodnout o případném prodloužení stávajícího celního příměří. Situaci na obou stranách Pacifiku komplikuje nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které zneplatnilo plošná nouzová cla zavedená Trumpovou administrativou. Tento verdikt vnesl do obchodních vztahů značnou nejistotu a podle analytiků oslabil vyjednávací pozici Washingtonu. Jamieson Greer však v rozhovoru pro Fox Business zdůraznil, že soudní rozhodnutí neovlivní většinu stávajících odvodů uvalených na čínské zboží. Zatímco ekonomové z Morgan Stanley (MS) odhadují aktuální průměrnou celní sazbu na čínský dovoz kolem 24 %, vládní zmocněnec Greer operuje s číslem 40 %, aniž by blíže specifikoval metodiku výpočtu. Obvinění z neplnění dohod a hrozba odvetných opatření Jádrem současného sporu zůstává vyšetřování plnění takzvané „první fáze“ obchodní dohody z prvního funkčního období Donalda Trumpa. Podle výpočtů agentury Bloomberg Peking splnil své závazky k nákupu amerického exportu pouze z přibližně 60 %, což Washington vnímá jako zásadní selhání. Čínská strana se však brání a tvrdí, že dohodu ctila i přes bezprecedentní narušení globálních řetězců způsobené pandemií. Peking ve svém prohlášení zdůraznil, že splnil sliby v oblasti duševního vlastnictví i otevírání finančních a zemědělských trhů, a vinu za komplikace svaluje na zpřísněné americké kontroly vývozu a investiční omezení. Pokud by Spojené státy využily probíhající šetření jako záminku k zavedení nových restriktivních opatření, Čína je připravena k tvrdé reakci. Ministerstvo obchodu v Pekingu uvedlo, že přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně svých legitimních práv. Tato rétorika naznačuje, že v případě eskalace by se mohl zopakovat scénář omezování vývozu vzácných zemin, na kterých je závislá řada amerických high-tech odvětví. Washington naopak disponuje pákami v podobě dominance v oblasti softwaru pro návrh čipů, výroby proudových motorů a dodávek náhradních dílů pro letecký průmysl. Strategické vyčkávání a absence konfrontace v projevech Navzdory ostré mediální výměně názorů se obě mocnosti prozatím snaží vyhnout nekontrolovanému vyhrocení situace. Výmluvným signálem byl letošní projev o stavu Unie, v němž americký prezident poprvé po dvou desetiletích přímo nezmínil Čínu. Tato nečekaná zdrženlivost může naznačovat snahu o vytvoření klidnějšího prostředí pro březnová jednání. Obě strany se aktuálně snaží využít stávající konzultační mechanismy k budování konsenzu, i když jejich výchozí pozice zůstávají značně vzdálené. Americká administrativa deklaruje, že nemá v úmyslu eskalovat cla nad rámec dřívějších ujednání a chce se držet původně dohodnutých parametrů. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sice eliminovalo některé Trumpovy sankce z druhého funkčního období a postavilo Čínu na úroveň mnoha amerických spojenců, kteří čelí globálnímu poplatku ve výši 15 %, ale Greerova rétorika potvrzuje, že specifický režim pro čínský dovoz zůstane velmi přísný. Výsledek pekingského summitu tak bude mít zásadní dopad nejen na bilaterální obchod, ale i na stabilitu celého globálního trhu. Budoucnost obchodního příměří v rukou lídrů S blížícím se 31. březnem roste tlak na oba vyjednávací týmy, aby nalezly společnou řeč ohledně prodloužení tarifního moratoria. Čína trvá na tom, že Spojené státy podkopávají vzájemný obchod rozšiřováním investičních bariér, což podrobně popsala ve své bílé knize z roku 2025. Americká strana naopak trvá na tom, že vysoká cla jsou nezbytným nástrojem k zajištění férových podmínek, dokud Peking plně nedostojí svým nákupním slibům. Očekává se, že nadcházející návštěva amerického prezidenta v Číně bude jednou z nejdůležitějších diplomatických událostí roku 2026. Pokud se nepodaří dohodnout na prodloužení truce, hrozí návrat k plnohodnotné obchodní válce se všemi důsledky pro inflaci a globální hospodářský růst. Aktuální přetahovaná o každé procento celní sazby je tak pouze předehrou k finálnímu diplomatickému zápasu, který určí podobu světového obchodu pro zbytek dekády.