Administrativa prezidenta Donalda Trumpa pracuje na zúžení rozsahu široce pojatých cel na ocelové a hliníkové výrobky. Trumpova administrativa zvažuje zúžení rozsahu 50% cel na ocel a hliník Derivátová cla vytvořila složitý a obtížně kalkulovatelný systém pro firmy Studie uvádějí, že většinu nákladů nesou američtí spotřebitelé a podniky Úprava cel by mohla usnadnit obchodní dohodu mezi USA a EU Tato cla, která byla v loňském roce nastavena na 50 %, vyvolala výrazné napětí nejen mezi obchodními partnery Spojených států, ale i mezi samotnými americkými firmami. Podle zdroje obeznámeného s jednáním se Úřad obchodního zástupce USA snaží odstranit komplikace, které vznikly při jejich zavádění. Impuls k úpravám přichází v citlivém politickém období. Prezident čelí slabší podpoře veřejnosti v otázkách ekonomiky a rostoucí obavy Američanů z nákladů na život představují pro republikány významné riziko před listopadovými volbami do Kongresu. Obchodní politika, která byla původně prezentována jako nástroj ochrany domácí výroby, se tak nyní dostává pod tlak nejen zvenčí, ale i zevnitř amerického politického systému. Složitá konstrukce cel a tlak ze strany firem Původním cílem opatření bylo reagovat na nadbytečnou kapacitu zejména z Číny a posílit domácí výrobu strategických kovů. Realita však zasáhla širší spektrum partnerů. 50% clo na zahraniční ocel a hliník se nakonec dotklo také Kanady, Evropské unie, Mexika a Jižní Koreje. Opatření tak překročilo rámec původně deklarovaného zaměření a zasáhlo klíčové spojence USA. Další komplikace přineslo rozšíření seznamu o tzv. derivátové produkty obsahující ocel a hliník. Firmy musely začít detailně identifikovat, jaký podíl těchto kovů je obsažen v jejich dováženém zboží. To se ukázalo jako administrativně i technicky náročné. Podniky upozorňovaly, že výpočet celní povinnosti je obtížně předvídatelný a v praxi vytváří právní i účetní nejistotu. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer před dvěma měsíci připustil, že v oblasti derivátových cel „existuje určitá složitost“. Uvedl, že o těchto obtížích jednal s Celní a hraniční ochranou a že je otevřený zpětné vazbě od podniků. Vystoupení na fóru Atlantické rady 10. prosince doplnil poznámkou, že změna obchodní politiky, která byla po sedm desetiletí relativně stabilní, přirozeně přináší implementační výzvy. Podle informací Bílého domu byly společnosti již upozorněny, že úpravy jsou připravovány. Konkrétní podoba ani načasování změn však zatím nejsou známy. Tato nejistota sama o sobě vytváří další tlak na podnikatelské prostředí. Politické napětí a ekonomické dopady O plánech na zmírnění nebo zrušení některých cel dříve informoval list Financial Times. Trhy na zprávu reagovaly poklesem cen hliníku a dalších kovů, zatímco akcie amerických výrobců oceli a hliníku oslabily. Reakce naznačila, že investoři vnímají možné změny jako oslabení ochranného rámce pro domácí producenty. Oficiální vyjádření Bílého domu však bylo zdrženlivé. Úředník, který hovořil pod podmínkou anonymity, označil spekulace o změnách za nepodložené, pokud nejsou oficiálně oznámeny administrativou. Zároveň zdůraznil, že prezident nikdy neustoupí od cíle oživit domácí výrobu oceli, hliníku a dalších klíčových produktů. Celní politika se současně stala předmětem zvýšené pozornosti v Kongresu. Sněmovna reprezentantů tento týden hlasovala pro zrušení cel na kanadské produkty. Debata tak překračuje rámec obchodní strategie a přechází do širší politické roviny. Samostatné analýzy Kongresového rozpočtového úřadu a Federální rezervní banky v New Yorku navíc uvádějí, že většinu nákladů na cla nesou američtí spotřebitelé a podniky. To je v přímém rozporu s opakovaným tvrzením prezidenta, že náklady hradí zahraniční vývozci. Pokud jsou závěry těchto institucí správné, znamená to, že ochranná opatření mají výrazný dopad na domácí cenovou hladinu. Očekává se také, že Nejvyšší soud USA rozhodne o zákonnosti Trumpových globálních cel již příští týden. Verdikt může zásadně ovlivnit další směřování americké obchodní politiky. Dopad na vztahy s Evropskou unií Možné omezení nebo zrušení derivátových cel by bylo významným krokem směrem k obchodní dohodě mezi USA a Evropskou unií. Rámec této dohody byl vyjednán již loni, ale dosud nebyl plně implementován. Evropská unie nadále čelí 50% clu USA na vývoz oceli a hliníku, stejně jako na řadu derivátových produktů. Washington navíc několikrát ročně reviduje seznam položek, na které se vyšší sazba vztahuje. To vytváří prostředí trvalé nejistoty pro evropské exportéry. Podle dřívější zprávy agentury Bloomberg je EU obzvláště znepokojena rozsahem zboží zahrnutého do režimu 50% sazby. Jde o stovky položek napříč různými odvětvími. Obavy panují i z možnosti zavedení nových, vyšších odvodů, které by mohly oslabit vyjednaný rámec a dohodnutý 15% celní strop. Zúžení rozsahu cel by tak mohlo odstranit jednu z hlavních překážek plné implementace dohody mezi oběma ekonomikami. Zároveň by mohlo zmírnit tlak na podniky, které se potýkají s administrativní náročností současného systému. Trumpova administrativa se tak nachází ve složité situaci. Na jedné straně stojí politický závazek podporovat domácí průmysl, na straně druhé realita obchodních vztahů a ekonomických dopadů. Výsledek probíhajících jednání bude mít nejen obchodní, ale i významný politický rozměr.